Jdi na obsah Jdi na menu
 


Řádili v INDIANĚ skuteční DÉMONI ? - Záhadná pevnost POR BAŽYN - MOOSHAM hrad čarodějnic, duchů a vlkodlaků

17. 2. 2016

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Řádili v Indianě skuteční démoni ?"

Tento příběh se odehrál v roce 2011 v městě Gara ve stálě Indiana. Pomalu se mu nechce věřit. Ale  podle amerických úřadů vše zapříčinily paranormální bytosti (démoni), které se v domě usadily. První zprávy o tom přinesl deník Indianapolis Star a případ začal získávat mezinárodní věhlas. O co šlo?

V uvedené době si Američanka Latoya Ammons se svými třemi dětmi a matkou Rosou Campell pronajala starší rodinný dům (spíše chatu). A za pár dnů se začaly dít hrůzné věci.

Útok démonů

Latoya Ammons nejdříve v noci slyšela v domě kroky, rány do nábytku a vrzající dveře. Zprvu si myslela, že to dělá její matka, která v noci chodila na záchod. Ale ukázalo se, že tyto zvuky vnímala i Latoyina matka, která se pro změnu domnívala, že to způsobuje její dcera.

Divné zvuky se začaly později stupňovat a  dcera s matkou začaly hledat racionální vysvětlení. Pátraly po tom, zda původcem zvuků není nějaké zvíře, které se každou noc nějak dostane do jejich domu. To se však nepotvrdilo. Ukázalo se však, že za zvuky se skrývá něco mnohem tajemnějšího a hrozivějšího. Potvrdila to i Rosa Campell, když své dceři řekla:

„Na chodbě jsem za sebou slyšela podivní kroky, a když jsem se otočila, nikdo tam nebyl. Na stěně jsem však zahlédla stíny nějakých postav.“

Za pár měsíců se vše zhoršilo. Latoya uslyšela z pokoje své dvanáctileté dcery hrůzostrašné výkřiky. Řekla o tom: „Když jsem vešla do jejího pokoje, viděla jsem, jak se moje dcera ještě ve spánku vznášela nad postelí. Začala jsem se modlit a dcera pak klesla zpět do postele. Vůbec nic si z toho večera nepamatovala.“

A za pár dnů byla svědkem toho, jak jejího sedmiletého syna nějaká neviditelná síla vyhodila z koupelny. Po tomto incidentu okamžitě zavolala na policii. Policisté, kteří do domu přišli, nechtěli uvěřit, že v domě straší a obývají ho nějaké temné síly. Dlužno ještě dodat, že v domě se začal objevovat nějaký divně páchnoucí sliz. Když o něco později jedna sociální pracovnice chtěla zjistit, co to je, a dotkla se ho, ošklivě se popálila.

Latoya Ammons proto kontaktovala několik jasnovidců a duchovních. Všichni po prozkoumání domu potvrdili nepříjemný verdikt - dům je plný démonů (prý až dvou stovek), a proto udělá nejlépe, když se s celou rodinou odstěhuje.

Zásah amerických úřadů

Latoya Ammons však jako svobodná matka neměla peníze na další stěhování, a proto byla nucena v domě zůstat.

Situace se zhoršovala a její děti byly viditelně stále v horším stavu. Všechny tři měly zarudlé oči, strhané tváře a když mluvily, jejich hlas často přeskakoval do hlubokého tónu. A někdy dokonce začaly vrčet.

O zubožené děti se proto začali zajímat pracovníci ze Služby na ochranu dětí (OPS) a z Oddělení dětských služeb (DCS), kteří chtěli zjistit, zda je jejich matka úmyslně nezanedbává.

Pracovníkům obou úřadů Latoya Ammons vysvětlila, že ví o špatném zdravotním stavu svých dětí, ale za viníky označila démony, kteří se nastěhovali do jejího domu. Samozřejmě jí nikdo neuvěřil a pracovníci na ochranu dětí si mysleli, že je duševně nemocná. Návštěvy pracovníků obou úřadů se proto často opakovaly, a tak se stal svědkem řádění temných sil i jeden pracovník DCS. Během návštěvy sám viděl, jak jedno z nejmladších dětí něco nadzvedlo do vzduchu a odmrštilo na stěnu.

Celý tento neuvěřitelný incident pak pracovník uvedl v oficiální zprávě. Všechny tři děti byly kvůli špatnému zdravotnímu stavu převezeny do nemocnice, kde je vyšetřil doktor Geoffrey Onyeukwu. Ten později uvedl:

„Děti na mne mluvily podivnými tlumenými hlasy. A až na to, že byly velmi zesláblé, nenašel jsem nic, co by nasvědčovalo tomu, že byly svou matkou týrány, nebo že by byly nějak nemocné.“

Latoyu Ammons (byla horlivou křesťankou)  v nemocnici podrobili psychiatrickému vyšetření. Právě kvůli tomu, co říkala o démonech. Po  několika testech se ukázalo, že je duševně zcela v pořádku. Nikdo vůbec nevěděl, co si má o Latoye, dětech a démonech myslet.

O co vlastně šlo?

Ale nejpodivuhodnější incident se stal v nemocnici během prohlídky všech  tři dětí. Devítiletý chlapec prý začal chodit po nemocničním stropě, což potvrdila jedna ze zdravotních sester, která to viděla na vlastní oči. Její výpověď byla zaznamenána v oficiální zprávě Valerie Washington z DES.

Případu se pak ujal policejní kapitán Charles Austin, který byl velmi skeptický a nevěřil nikomu, kdo se nějak případem zabýval. Ani lékařům. Ale nakonec musel změnit názor.

Jeho kolegům se totiž podařilo vyfotografovat v domě jakési průhledné, zamlžené obličeje. A  to nebylo všechno. Když jednou Austin opouštěl dům, ve kterém prověřoval další důkazy, v autě něco pořádně lomcovalo s jeho sedadlem. Podle něj to pravděpodobně mělo něco společného se strašidelným domem. Latoya Ammons nakonec sehnala peníze a s celou svojí rodinou se přestěhovala do města Indianapolis, kde je již žádné tajemné síly neobtěžovaly.

Strašidelný dům, kde se vše odehrálo, má dnes nové nájemníky a ti zatím žádné  tajemné paranormální jevy nehlásili. Zda se démonické síly ozvou později, to nikdo neví.

Policejní kapitán Charles Austin, jenž celé oficiální vyšetřování ukončil v roce 2014, řekl:

„Ze začátku jsem byl vůči oficiální zprávě úředníků DCS a zprávě z nemocnice velmi skeptický, ale  moje vlastní vyšetřování a incident, který se mi stal, mne utvrdily v tom,  že v domě museli být skutečně démoni. A paní Ammons ve všem, co zažila, plně důvěřuji.“

Karel Kýr

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Záhadná pevnost POR BAŽYN"

,,Ujgurská pevnost Por Bažyn v Tuvinské republice na jihu Sibiře je starobylý komplex na malém ostrově uprostřed  odlehlého jezera. Je to jedno z nejzáhadnějších archeologických nalezišť v Rusku. Archeologové doposud ani netuší, kdo tuto stavbu postavil, k čemu sloužila a proč ji její stavitelé tak brzy opustili."

,,Por Bažyn v překladu z tuvinštiny znamená hliněný dům, ale na první pohled připomíná něco jiného - pevnost s vysokými hradbami, která měla její obyvatele chránit před nepřáteli. Nachází se na ostrově Tere-Khol jen 32 kilometrů od hranic s Mongolskem. Objevena byla v roce 1891, ale rozsáhlý výzkum zde odborníci zahájili až v roce 2007."

Královský palác nebo buddhistický klášter?

,,Archeologové zde zatím mnoho nenašli. Hliněné destičky, blednoucí  barevné kresby na vápenné  omítce, obrovské brány a fragmenty spáleného dřeva. Ale žádný z těchto nálezů neposkytl odpověď na otázku původu a účelu stavby."

,,Předpokládá se, že pevnost byla postavena okolo roku 757, tedy v době ujgurského kaganátu, kdy říše nomádských Ujgurů ovládala národy žijící ve velkém Mongolsku a jeho širokém okolí. Záhadou ale zůstává, proč pevnost stála na tak osamělém místě, daleko od obchodních cest. Proto se někteří badatelé domnívají, že stavba nesloužila jako obranná pevnost, ale mohla plnit funkci náboženského střediska, buddhistického kláštera. Mohlo také jít o letní královský palác nebo dokonce astronomickou observatoř."

,,Od ostatních ujgurských staveb té doby se Por Bažyn liší tím, že je unikátně rozvržen a je zdobnější. Na první pohled je na této stavbě  patrný osobitý styl čínské architektury, mimo jiné to dokládá použitý stavební materiál, například jisté druhy střešních tašek nebo stavební postupy. Svým uspořádáním připomíná buddhistické chrámy, ale doposud se nenašly žádné stopy po nějakých náboženských praktikách."

Ničivé požáry a zemětřesení

,,Vnější hradby jsou vysoké 10 až 12 metrů. Vnitřní jsou jen metrové. Svým obvodem do tvaru obdélníku případným návštěvníkům navozují dojem, že jde o neproniknutelnou pevnost. Hlavní bránou, kterou archeologové objevili, je možné se dostat na dvě na sebe navazující nádvoří, ve kterých se nacházejí zbytky více než třiceti budov s centrální dvojdílnou stavbou uprostřed, jež byla s ostatními budovami propojena krytou chodbou a spočívala na 36 dřevěných sloupech."

,,Pokud zde byl dříve buddhistický chrám, budovy mohly sloužit jako obydlí pro mnichy. Stavební  komplex se nachází ve výšce 2 300 metrů nad mořem, takže zde panuje dosti drsné  počasí. Přesto tady chybí jakékoli - třeba i primitivní - topné systémy. A tak se vynořuje názor, že šlo možná o sezónní bydlení pro teplejší letní měsíce."

,,Vše nasvědčuje tomu, že Por Bažyn byl obýván jen krátkou dobu. Již koncem 9. století byl opuštěn. Proč, to zůstává záhadou. Mnozí odborníci se domnívají, že se na tom podílely zdejší drsné klimatické podmínky a některé nepříznivé přírodní události.  Archeologické a geomorfologické terénní práce prokázaly, že zde došlo nejméně ke dvěma zemětřesením. První mohlo zasáhnout komplex  už během výstavby v 8. století. Druhé zemětřesení způsobilo požáry a zřícení jižních a východních hradeb a severozápadní rohové bašty."

Nepříznivé prognózy

,,Kvůli pokračujícímu tání podloží z permafrostu, které podkopává stabilitu staveb, a rozsáhlé erozi břehů jezera hrozí, že se zdi pevnosti do několika desítek let propadnou do jezera, což by byla nesmírná ztráta, protože Rusové považují Por Bažyn za jednu z nejzajímavějších a nejkrásnějších památek."

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Hrad čarodějnic, duchů a vlkodlaků"

,,Rakouský hrad Moosham je pokládán za jeden z nejstrašidelnějších. Nachází se nedaleko Salzburgu, náleží k obci Unterberg a je plný záhad a krvavé historie. Na jednom místě tu prý jsou čarodějnice, duchové a vlkodlaci."

,,Moosham postavili ve 13. století pravděpodobně jako obranný hrad. Roku 1285 spadal do državy arcibiskupů ze Salzburgu. Ve 14. století se stal sídlem zemského soudce. Místní mu říkají „hrad čarodějnic“. A právem. Mnoho lidí, kteří byli obviněni z čarodějnictví, tu bylo mučeno, odsouzeno a ve jménu církve popraveno."

,,Tak zvaný hon na čarodějnice dosáhl vrcholu v letech 1675 – 1689 a v této době bylo na hradě sťato více než sto lidí. Než byli popraveni, čekal je hrozný proces. Lovci čarodějnic si své oběti značkovali žhavým kovem a aby se ochránili před jejich magií, uťali jim ruce. A nešlo jen o mladé ženy - čarodějnice, bylo mezi nimi i mnoho mužů. Věk obětí byl od deseti do osmdesáti let."

Místo bloudících  duchů

,,Podle legend duchové popravených nadále bloudí v katakombách hradu. Ale vyjdou si prý i na nádvoří nebo se projdou po okolí. Domácí mají z hradu Moosham respekt. Po setmění by se k němu nikdo nepřiblížil."

,,A nejde jen o legendy. Lidé, kteří na hradě pracovali nebo pracují, tvrdí, že viděli duše mrtvých. Dokonce i v tomto století. Byli svědky řádění poltergeista, náhlého mihnutí postav a pocitu přítomnosti něčeho nepříjemného."

,,Mnoho návštěvníků mělo dojem, že jim někdo dýchal na krk, slyšeli bouchání,  kroky, rázné zavírání dveří, někteří viděli nevysvětlitelný oblak bílé mlhy. V mučírně si návštěvníci stěžují, že se jich něco dotklo ve vlasech nebo na noze, někteří dokonce mluvili o přítomnosti jiných osob. V pokoji, kde bydlel člověk zodpovědný za mučení, prý na každého dolehne tíživá temná atmosféra."

Vlkodlaci na popravišti

,,Na hradě byli popraveni i lidé, kteří byli nařčeni, že jsou vlkodlaky. V letech 1715 – 1717 sužoval tento kraj problém s dobytkem. V okolí hradu byly nacházeny mrtvé krávy (ale i jeleni), zmrzačené, s vytrhaným masem. V úvahu by přicházelo přemnožení vlků. Ale lidé, kteří se vydali na jejich lov, se nikdy nevrátili. Když v okolí hradu žádné vlky nenašli, bylo to jasné. Vše má na svědomí vlkodlak. Dodnes je prý slyšet podivné vytí na Měsíc..."

Spirit

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO