Jdi na obsah Jdi na menu
 


TRANSHUMANISMUS, skvělá budoucnost nebo zkáza? - Chcete vidět v noci? - Genetický kód pšenice - Brána Bohů v Peru /video/

23. 8. 2016

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

TRANSHUMANISMUS

indecision,,Pro někoho skvělá budoucnost, pro jiného zkáza!"angry

,,Termín transhumanismus se poprvé objevil už v roce 1957, ale jeho současný význam se začal formovat v USA až v osmdesátých letech minulého století. Tehdy se dali dohromady vědci, umělci a futuristé s vizí, že lze stvořit „postlidstvo“, jehož jedinci budou všestrannější, výkonnější a takřka nesmrtelní."

,,Dříve se transhumanismus uplatňoval především v rámci medicíny, nyní ovlivňuje čím dál více i estetiku. „Bio-hackeři“ si například nechávají implantovat do hřbetů rukou svítící čipy. Jde o disky velikosti větší mince s LED diodami, které se rozsvítí pomocí magnetu. Zařízení vyvinula skupina programátorů, inženýrů a dalších nadšenců, kteří se přímo specializují na nové přenosné technologie a jejich tělesné modifikace. Jak říkají, snaží se transformovat science fiction do reality."

,,Proč někdo takový čip chce? Svítící implantát rozhodně vypadá zajímavě, má kosmetickou hodnotu. Kromě toho nabízí i množství využitelných aplikací a údajně by časem (po další inovaci) měli být uživatelé schopní jeho prostřednictvím ovládat veškerou dostupnou elektroniku."

Spirit

http://img.scoop.it/L0dJrhBye-IRce-GfF42_zl72eJkfbmt4t8yenImKBVaiQDB_Rd1H6kmuBWtceBJ

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

TRANSHUMANISMUS

Transhumanism h+ 2.svg

Transhumanismus (někdy zkracováno pouze na >H nebo H+) je mezinárodní intelektuální a kulturní hnutí, které podporuje použití nových vědeckých objevů a technologií k vylepšení lidských mentálních i fyzických schopností a na druhé straně také zlepšení co se týče nežádoucích a nepotřebných aspektů lidské schránky, jako jsou hloupost, utrpení, nemoci, stárnutí a nedobrovolná smrt. Pro tyto účely transhumanističtí myslitelé kriticky studují možnosti a důsledky vývoje a užití technik lidského vylepšování a dalších příchozích technologií. Možná nebezpečí, stejně jako výhody, mocných technologií, které by mohly rapidně změnit podmínky lidského života, jsou stejně tak věcí zájmu transhumanistů.

Ačkoliv se první užití termínu „transhumanismus“ datuje už roku 1957, současný význam je až produktem let osmdesátých, kdy se začala v USA organizovat skupina vědců, umělců a futuristů, což se později vyvinulo v hnutí transhumanistů. Myslitelé tohoto hnutí tvrdí, že lidé se jednou přemění do bytostí s mnohem lepšími schopnostmi a stanou se tak postlidmi (jako „po lidech“). Transhumanismus se proto někdy označuje jako „posthumanismus“ nebo jako forma transformačního aktivismu ovlivněného posthumanistickými ideály.

Transhumanistická předpověď budoucí, dalece pozměněné lidskosti přitahuje mnoho příznivců, ale i odpůrců, kteří se na dané téma dívají z různých úhlů. Transhumanismus je popisován jedním ze známých odpůrců jako „nejnebezpečnější ideologie na světě“ (podle stejnojmenné sekce časopisu Foreign Policy), zatímco příznivec odporuje tvrzením, že transhumanismus je hnutí, které představuje nejodvážnější, nejpředstavivější a nejidealističtější cíle lidskosti".

Na konci roku 2008 začal vycházet online časopis H+ Magazine s transhumanistickou tematikou.

Historie

Futurolog a předchůdce transhumanistického hnutí

Podle filosofů, kteří studovali historii transhumanistického myšlení a psali o ní, se nacházely transcendentální impulsy již ve snaze o nesmrtelnost v eposu o Gilgamešovi stejně tak ve snahách o nalezení Fontány mládí, Elixíru života a dalších snahách zabránit stárnutí a smrti. Transhumanistická filosofie je však zakořeněná v renezančním racionálním humanismu a osvícenství. Například Giovanni Pico della Mirandola volal na lidi, ať „si vytesají vlastní sochu“; Marquis de Condorcet spekuloval o využití lékařství k prodloužení lidského života a Benjamin Franklin snil o hibernaci. Po Darwinovi „se stalo mnohem pravděpodobnější vidění současné verze lidskosti ne jako konce evoluce, ale spíše jako jejího počátku.“ Ačkoli vliv Friedricha Nietzsche je například považován za minoritní, i přes jeho vyvyšování „nadčlověka“, kvůli upřednostňování seberealizace před technologickou transformací.

Ruský filosof 19. století Nikolaj Fjodorovič Fjodorov obhajoval radikální prodloužení života, fyzickou nesmrtelnost a dokonce vzkříšení pomocí vědeckých metod.  Ve 20. století se stala přímým předchůdcem transhumanistických konceptů esej genetika J. B. S. Haldana z roku 1923 Daedalus: Science and the Future, která předpovídala pozitivní přínos aplikace genetiky a dalších pokročilých věd na biologii člověka, a že každý pokrok v této oblasti bude nejprve některými odsuzován jako rouhání a perverze či označován za „obscénní a nepřirozený“. J. D. Bernal spekuloval o kolonizaci vesmíru, bionických implantátech a zlepšení vnímání, které se následně staly běžnými transhumanistickými tématy. Biolog Julian Huxley, bratr spisovatele Aldouse Huxleyho (Haldanův přítel z dětství), byl podle všeho prvním člověkem, který použil termín „transhumanismus“. V roce 1957 definoval transhumanismus jako „člověk zůstává člověkem, ale přesahuje sama sebe pomocí realizace nových možností své lidské povahy“. Tato definice se však značně liší od té, která se používá od 80. let 20. století.

Informatik Marvin Minsky psal o vztazích mezi člověkem a umělou inteligencí začínajících v 60. letech 20. století. V průběhu dalších desetiletí tato oblast přinášela další vlivné myslitele, jako např. Hanse Moravce a Raymonda Kurzweila, kteří se pohybovali mezi oblastí techniky a transhumanisticky laděnými futuristickými spekulacemi. Utváření identifikovatelného transhumanistického hnutí však začalo až v posledních desetiletích 20. století. Roku 1966 FM-2030 (dříve známý jako F. M. Esfandiary) – futurista, který učil „novým konceptům Člověka“ na The New School v New York City, začal označovat lidi, kteří přijímají technologie, životní styl a pohled na svět přecházející v posthumanismus jako translidi (zkratka pro „přechodný člověk“, z anglického „transitory human“ a „transhuman“). V roce 1972 přispěl Robert Ettinger k vytvoření konceptu „translidskosti“ ve své knize Man into Superman.  FM-2030 založil hnutí UpWingers a ke stimulaci transhumanisticky uvědomělého aktivismu vydal v roce 1973 Upwingers Manifesto.

První samozvaní transhumanisté se formálně sešli na začátku 80. let na University of California v Los Angeles, která se později stala jejich centrem. Zde FM-2030 vyučoval svou třetí cestu futuristické ideologie. Na EZTV, často používané transhumanisty a futuristy, uvedla Natasha Vita-More v roce 1980 svůj experimentální film Breaking Away, jehož hlavním tématem byli lidé zbavující se svých biologických limitů a omezení zemské gravitace při cestě do vesmíru. FM-2030 a Vita-More brzo poté začali s pořádáním setkání transhumanistů v Los Angeles, mezi které patřili i studenti kurzů FM-2030 a diváci uměleckých produkcí Vita-More. Roku 1982 Vita-More napsala Transhumanist Arts Statement, a o šest let později produkovala show na kabelové TV TransCentury Update, která se zabývala transhumanismem a měla přes 100 tisíc diváků.

Roku 1986 publikoval Eric Drexler knihu Stroje tvoření: Nastupující éra nanotechnologie, která se zabývala vyhlídkami nanotechnologie a molekulárních továren, a založil Foresight Institute. Dalším významným centrem futuristů se staly prostory Alcor Life Extension Foundation, první neziskové organizace zkoumající, obhajující a praktikující kryoniku. V roce 1988 vyšlo díky Maxovi Moreovi a Tomovi Morrowovi první číslo časopisu Extropy Magazine. Roku 1990 filosof More vytvořil svou vlastní konkretizovanou nauku o transhumanismu ve formě manifestu Principles of Extropy a položil tak základy moderního transhumanismu pomocí nové definice:

Transhumanismus je třída filosofií, které se snaží vést nás vstříc posthumánnímu stavu. Transhumanismus sdílí mnoho částí s humanismem, včetně úcty k rozumu a vědě, nutnosti pokroku a zhodnocování lidské (či transhumánní) existence v tomto životě. Transhumanismus se odlišuje od humanismu rozpoznáním a očekáváním radikálních změn povahy a možností našich životů pramenících z rozličných věd a technologií.

—Max More, Principles of Extropy

Roku 1992 More a Morrow založili Extropy Institute, katalyzátor propojování futuristů a brainstorming nových memeplexů pomocí řady konferencí a poskytování mailing listu, který mnohé lidi poprvé vystavil transhumanistickým názorům právě během příchodu kyberkultury a kyber-psychedelické kultury. V roce 1998 filosofové Nick Bostrom a David Pearce založili Světovou asociaci transhumanistů (WTA), mezinárodní nevládní organizaci, usilující o uznání transhumanismu jako legitimního vědeckého výzkumu a veřejné politiky. Roku 1999 WTA sepsala a přijala Transhumanistickou deklaraci. WTA také připravila Často kladené otázky o transhumanismu, kde uvedla dvě formální definice transhumanismu:

1.) Intelektuální a kulturní hnutí přijímající možnost a vhodnost principiálního zlepšení lidského života aplikovanými poznatky, obzvláště vyvíjením a širokým rozšířením technologií odstraňujících stárnutí a navýšení lidských intelektuálních, fyzických i psychických schopností.

2.) Věda o možnostech, příslibech a potencionálních nebezpečích technologií, které nám umožní překonat základní lidská omezení a související studium etických záležitostí spojených s vývojem a použitím takových technologií.

—Světová asociace transhumanistů, Často kladené otázky o transhumanismu

Množství dalších podobných definic shromáždil vědec a známý transhumanista Anders Sandberg.

Na rozdíl od jiných transhumanistických organizací představitelé WTA uvažovali i o možnosti podemletí svých futuristických vizí společenskými silami, které musí být tudíž také osloveny. Zvláštní důraz je kladen na rovnocenný přístup k vylepšení lidských možností napříč společenskými třídami i hranicemi států. Roku 2006 proběhla politická rozepře uvnitř transhumanistického hnutí mezi libertariánskou pravicí a liberální levicí, což vedlo ke změně na více středo-levicové vedení WTA pod dřívějším výkonným ředitelem Jamesem Hughesem.V roce 2006 rada Extropy Institute ukončila činnost organizace s tím, že její cíl byl splněn. Díky tomu získala Světová organizace transhumanistů vůdčí postavení mezi jinými organizacemi. Roku 2008 se WTA jako součást marketingových snah přejmenovala na „Humanity Plus“, nový název má působit více lidštěji. Humanity Plus začala vydávat H+ Magazine, periodikum redigované R. U. Siriusem, šířící transhumanistické myšlenky a novinky.

Teorie

Je věcí debaty, zda je transhumanismus odnoží posthumanismu, či jak by měl být posthumanismus koncipován ve vztahu k transhumanismu. Dle kritiků z řad konzervativců, křesťanů a progresivistů se jedná o aktivistickou podobu posthumanismu. Stejného názoru jsou však i někteří zastánci transhumanismu, kteří jej charakterizují například jako podmnožinu „filosofického posthumanismu“. Společným rysem transhumanismu a filosofického posthumanismu je vize budoucí inteligentní rasy, ve kterou se lidstvo vyvine, a nahradí a překoná tak současný rozměr lidství. Transhumanismus zdůrazňuje především evoluční perspektivu a připouští i vytvoření vysoce inteligentních zvířecích druhů díky vylepšení jejich kognitivních schopností, ale tíhne především k „budoucnosti po člověku“ jako konečnému cíli lidmi vedené evoluce.

Nicméně transhumanismus ovlivnily i snahy o vytvoření inteligentních umělých bytostí navrhovaných například robotikem Hansem Moravcem. Moravcovy myšlenky a transhumanismus byly také označovány za „blahosklonné“ či „apokalyptické“ varianty posthumanismu a opak kritického posthumanismu na poli humanitních věd a umění. Zatímco takový „kritický posthumanismus“ by nabízel zdroje přehodnocení vztahu lidí a stále sofistikovanějších strojů, transhumanismus a jemu podobné druhy posthumanismu na druhé straně neopouštějí starý koncept „samostatných svobodných objektů“, ale rozšiřují jeho rysy do světa postčlověka. Transhumanistický pohled sama na sebe jako na pokračovatele humanismu a osvíceneckého myšlení tomu odpovídá.

Někteří sekulární humanisté chápou transhumanismus jako odnož humanistického volnomyšlenkářského hnutí a argumentují tím, že se liší od humanistického proudu pouze tím, že se při řešení lidských problémů a smrtelnosti spoléhají na technologie. Na druhou stranu progresivisté jsou toho názoru, že posthumanismus (ať už jeho filosofická či aktivistická forma) se snaží oprostit zájmů o společenskou spravedlnost, reformy lidských institucí a osvícenecká předsevzetí a místo toho se blíží narcistické tužbě po překročení omezení lidského těla v honbě za úžasnějším bytím. Dle tohoto pohledu transhumanismus naopak opouští cíle humanismu, osvícenství a progresivní politiky.

http://www.gkpn.de/a7ef29f0.jpg

Cíle

Teoretici a obhájci transhumanismu chtějí použít rozum, vědu a technologie k snížení chudoby, odstranění chorob, handicapů i podvýživy na celém světě. Transhumanismus se však vyznačuje svým zaměřením na aplikaci technologií k vylepšení lidského těla na úrovni jednotlivců. Mnoho příznivců vidí velký potenciál v budoucích technologiích a inovativních společenských systémech pro zlepšení kvality všeho života. Zároveň hledají způsob naplnění materiálních podmínek lidského života a právní i politické rovnoprávnosti odstraněním vývojových vad, které vznikají ve fázi plodu.

Filosofové transhumanismu argumentují nejen existencí perfekcionistické etické povinnosti lidstva toužit po pokroku a zlepšení lidského bytí, ale také že pro lidství je možné a přínosné vstoupit do stavu transčlověka, kdy by lidé kontrolovali svoji vlastní evoluci. V takové fázi by byla přírodní evoluce nahrazena úmyslnou změnou.

Někteří teoretici, jako například Raymond Kurzweil, si myslí, že tempo technologických vylepšení se zrychluje a že v příštích 50 letech mohou nastat nejen velmi radikální technologické pokroky, ale dokonce technologická singularita, které by mohly způsobit velmi fundamentální změny pro lidské bytosti. Transhumanisté, kteří předpovídají masivní technologické změny, si obecně myslí, že jsou potřebné, ačkoli někteří z nich se také obávají možných rizik spojených s extrémně rychlým pokrokem a snaží se navrhnout, jak zaručit, aby byly vznikající technologie použity rozumně. Například Bostrom napsal rozsáhlý rozbor týkající se existenciálních rizik lidské prosperity v budoucnosti, včetně nebezpečí, která by mohla vzniknout kvůli novým technologiím.

Etické hledisko

Transhumanisté se zabývají otázkou pochopení a zhodnocení možností překračování biologických omezení s pomocí mnoha oborů lidského poznání. Spoléhají přitom na futurologii a širokou řadu etických oborů, jako např. bioetiku, infoetiku, nanoetiku, neuroetiku, roboetiku a technoetiku. Většinou zastávají hledisko filosofického utilitarismu, společenského progresivismu a politického i ekonomického liberalismu. Na rozdíl od mnoha filosofů, sociálních kritiků a aktivistů, kteří považují za morální zachování přírodních systémů, transhumanisté považují již samotný koncept „přírodnosti“ za přinejlepším problematický a v nejhorším případě za překážku pokroku.[40] Ruku v ruce s tímto názorem označují obhájci transhumanismu své kritiky, jak na straně politické pravice, tak i levice, jako biokonzervativce či bioluddity. Druhý zmíněný termín je odvozen od proti-industrializačního hnutí z Velké Británie 19. století, které protestovalo proti nahrazení lidské práce stroji.

Wikipedie

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Chcete vidět v noci?

Biohackeři vyvíjejí oční kapky pro noční vidění

,,Po nakapání do očí poskytují excelentní vidění v noci po dobu několika hodin. Pořídíme si je za pár let v obchodě?"

,,Zní to jako laciné science-fiction, ale kalifornští biohackeři experimentují s očními kapkami, které svému uživateli dočasně poskytnou excelentní vidění v noci. Říkají si Science for the Masses a zatím jim to jde obstojně. Jejich kapky jsou zatím ve velmi experimentálním stavu a jejich použití vyžaduje notnou dávku odvahy, první pokus ale byl úspěšný."

,,Hlavní složkou jejich kapek je opticky aktivní látka zvaná Chlorin e6, která pochází od jistých hlubokomořských ryb. Mimo jiné se používá při léčbě rakoviny pomocí světla. Ve směsi s inzulínem a slaným roztokem poskytuje excelentní noční vidění po dobu několika hodin. Oční kapky biohackerů se kapou do spojivkového vaku, odkud se vstřebává do sítnice. Oči nejprve strašidelně zčernají, po pár sekundách to ale prý odezní."

,,Dobrovolník biohackerů Gabriel Licina po použití těchto očních kapek rozeznal v naprosté tmě jednotlivé lidi do vzdálenosti 50 metrů. Jeho zrak se po několika hodinách vrátil do normálu a po dobu tří týdnů se u něho neprojevily žádné zdravotní obtíže. Biohackery čeká ještě spousta práce a budou muset důkladně prověřit bezpečnost a použitelnost svých kapek pro noční vidění. Zatím to ale vypadá slibně."

Stanislav Mihulka

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Britští vědci rozluštili a zveřejnili genetický kód pšenice, bude možné pěstovat její nové a odolnější druhy. Pokud si myslíte, že jde o zprávu pozitivní, možná se hluboce mýlíte.
Genom pšenice je neobyčejně komplikov aný, zhruba pětkrát rozměrnější než lidský. Obilný klas byl hermetickým symbolem lidské páteře a otevření tělesných čaker. Klas patřil mezi největší symboly eleusínských mystérií ve starém Řecku. Tajné obřady, z nichž známe i dnes pouhé fragmenty, byly pokračováním kultu bohyně Isis a konaly se v řeckém chrámu zasvěceném bohyním Deméter a Persefoně. Pečlivě vybraní adepti byli uvedeni do extatického stavu, poté je ceremoniář jediným gestem ruky ztišil. Všem byl ukázán hlavní symbol – obilný klas.

Buddha svým učedníkům ukazuje květ, což je jedno a totéž. I Ježíš Kristus lámal chléb, lámání chleba po domech se už nepraktikuje, ale při bohoslužbě je neustále přítomno. Chléb je produktem z obilného klasu, v peci je přetaven jako duše budoucího mudrce. Vše zapadá do sebe – egyptské pyramidy mají tvar trojúhelníkovitý, stejný symbol patří k řecké bohyni Deméter. Najdeme ho i u svobodných zednářů, v křesťanství na zobrazení božího oka.

Záhadologové upozorňují, že ani dnes přesně nevíme, kdo a jak změnil genetická kód planého obilí v dnešní hospodářsky využitelné klasy. Elesuínská mystéria se týkala zastavení procesu rozkladu, stárnutí a dosažení nesmrtelnosti. V Himálaji prý žijí svatí muži, kteří onoho osvícení téměř dosáhli.

Ještě dvě zajímavosti. Britští vědci rozluštěný kód zveřejnili. Kdo však vyzradil tajemství eleusínských mystérií nezasvěceným, byl bez milosti a okamžitě usmrcen. Podivné je i datum zveřejnění objevu, právě v onen čas se vybírali adepti pro chrám bohyně Deméter, aby poznali tajemství obilného klasu. Jde opravdu jen o pouhou náhodu?

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Brána Bohů v Peru

Brána, kterou je údajně možné vstoupit do jiných dimenzí, existuje v Peru. Objevena byla v roce 1996 a jde o výjimečné dílo. Smí se k ní pouze se zvláštním povolením od peruánské vlády.

Kde ji nachází? Brána bohů leží 35 km od peruánského města Puno. Jde o 2 m vysoký a 7 m široký otvor, který je vytesaný do skály. V jeho středu je další kulatý otvor, který slouží jako „klíčová dírka“.

Podle místních lidí bránu vybudovali Inkové a je vstupním místem pro cesty do lepších světů. V dávných dobách ji používali nejvýznamnější inčtí představitelé. Mnozí z nich se nikdy nevrátili, a pokud ano, byli nadáni znalostmi, kteří běžní smrtelníci neznali a neměli.

Záhadologové, kteří dostali možnost oblast s bránou přezkoumat, tvrdí, že se Brána bohů nachází v anomální zóně a že ve skutečnosti slouží jako vchod do paralelních světů. Na samotné bráně se údajně občas zobrazí tvář starého muže. Nad okolními skalami jsou prý často k vidění ohnivé disky a shluky plazmy. Tyto objekty ale nejsou součástí naší reality. Podle záhadologů patří jednoznačně do jiných světů.

Spirit

Hvězdná Brána Bohů na YouTube

Je možné, že na Zemi skutečně existují portály, záhadné "vesmírné mosty" a "hvězdné brány" vedoucí na jiná místa ve vesmíru?

Zadejte:

https://www.youtube.com/watch?v=_pr_iemL__I

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo