OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Zajímavosti z hradu BOUZOVA

,,Podle pověsti se na hradě Bouzov narodil král Jiří z Poděbrad. Pravdou je, že zde jeho otec Viktorín skutečně sídlil, takže jde o reálný podklad."

,,Roku 1643 se Švédové pokusili hrad Bouzov dobýt - nepovedlo se. Během třicetileté války sloužil hrad jako vězení pro švédské vojáky. Arcivévoda Evžen Habsburský podnikl náročnou rekonstrukci trvající patnáct let a utratil dvacet milionů zlatých. Za druhé světové války daroval Hitler hrad Bouzov Himmlerovi, usídlil se tady přepadový oddíl SS, který se postaral 5. května 1945 o vypálení obce Javoříčko."

 filmovamista.cz

Pohádkový Bouzov

,,Nádherná stavba hradu obklopená lesy přímo vyzývá filmové štáby, aby se zde usadily a vymýšlely natáčení historických příběhů a pohádek. První pohádka, která se na hradě Bouzov točila, se jmenovala O medvědu Ondřejovi. Komediální příběh o princezně Blance a myslivci Ondřejovi vznikl již v roce 1959 a krále si v něm zahrál Jaroslav Marvan."

,,Kopretiny pro zámeckou paní" - napsal Stanislav Rudolf. Jde o autora oblíbených dívčích románů a komediální příběh z letních prázdnin o tak trochu praštěných holkách se točil v roce 1981. Hlavní roli zde měl hrad Bouzov, dále Sylva Julinová, Jan Hartl, František Husák a Zdena Hadrbolcová."

,,V režii Vojtěcha Štursy se točila na Bouzově i pohádka Třetí sudička (1986) a hned v roce 1987 oblíbená pohádka o mladém ševcovském tovaryši Jírovi a vysvobozené princezně s názvem O princezně Jasněnce a létajícím ševci s Michaelou Kuklovou a Janem Potměšilem v hlavních rolích. Rok 1990 byl plný filmování – natáčela se zde pohádka O Janovi a jeho podivuhodném příteli na motivy H. CH. Andersena a nestárnoucí televizní hit Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek."

blesk.cz

,,Italští tvůrci si vybrali Bouzov pro filmový pohádkový příběh, který má několik částí – o princezně Fantaghiro. Objevují se zde i čeští herci. Němečtí filmaři zde točili Loupežníka Hotzenplotze a další česká pohádka, která zde vznikla, se jmenovala Rumplcimprcampr."

,,Jako poslední zmíním dramatický film z válečného období Krev zmizelého, který režíroval Milan Cieslar. Na hradě Bouzov se natáčel během roku 2004. A tato přehlídka není vůbec konečná, jak sami vidíte, neustále se hradu Bouzov svěřují nějaké velké role."

Vyhlídkový Trojský kůň neřehtá

,,Dominantou areálu je obrovská dřevěná stavba koně. 15 m vysoký a 55 tun těžký „Trojský kůň“ představuje základ expozice válečných strojů. Jeho útroby jsou přístupné a ukrývají výstavku kreseb s historickou tématikou. Je také možné vystoupat do koňské hlavy na vyhlídku umístěnou ve výši 14 metrů."

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

KVÍTKŮV (Pidíkův) DVŮR

,,Někdejší Pidíkův, dnes Kvítkův dvůr se nachází západně od krumlovského zámku na východním svahu masivu Liščího doupěte, u staré poutní cesty do Kájova. Vznikl zřejmě jako sídlo leníka krumlovských pánů někdy ve 13.–14. století. Roku 1423 při husitském obléhání města měl být vypálen."

,,Současná podoba objektu pochází z barokní přestavby, prováděné po roce 1750 za Teresie von Schwarzenberg (rozené Liechtenstein). Tehdy bylo východní křídlo přestavěno na letohrádek, jehož interier vyzdobil freskami František Jakub Prokyš (autor výmalby Maškarního sálu na zámku)."

,,Po roce 1947 ve správě státního statku, která ho přivedla na pokraj zániku. V současné době provádí soukromý majitel postupně nezbytné opravy, objekt je však nepřístupný. Majitel dosáhl i odklonění turistické značky do Kájova, takže je omezena i možnost pouhého přístupu k objektu."

,,Kvítkův dvůr sloužil od středověku k zásobování krumlovského zámku zemědělskými produkty. Velkou změnu prodělal v době vlády uměnímilovného krumlovského vévody Josefa Adama ze Schwarzenbergu, který ho v r. 1750 daroval jako letní sídlo své manželce Marii Terezii, roz. princezně z Liechtensteina (údajně jedna z nejkrásnějších žen té doby). Kněžna nechala dvůr, nazývaný od té doby Favoritní, spojit stromořadím s českokrumlovskou zámeckou zahradou a u vstupu nechala vybudovat útulný obytný letohrádek."

,,Jeho interiéry vyzdobil později František Jakub Prokyš malbami se žánrovými scénami. Favoritní dvůr se stal místem odpočinku a aristokratické zábavy. Jedna z dobových zpráv např. uvádí, že "15.prosince 1750 uvedl v noci nejjasnější pán ve Favoritním dvoře za velkou zámeckou zahradou velmi příjemnou komedii. Poté bylo očím s úžasem přihlížejících připraveno neobyčejné ohnivé představení..."

,,Plán přestavby Kvítkova dvora v r. 1750 vypracoval knížecí stavitel Josef Joan Fortiny.
Východní křídlo dvora (letohrádek) je přízemní stavení o dvou dílech po stranách vjezdu. Má mansardové střechy a průčelí zdobené červeným, bíle spárovaným kvádrováním. Pokoje vyzdobil freskami malíř František Jakub Prokyš."

,,Nejhezčí je výzdoba hlavního sálu, tzv. kabinetu kněžny Marie Terezie, z r. 1757. Sál pojal Prokyš jako iluzivní architekturu s průhledy do venkovského prostředí a romantické krajiny. Obsahem i formou je malba vyjímečná spolu s malbami v letohrádku Bellaria v zámeckém parku českokrumlovského zámku."

,,František Jakub Prokyš byl ještě autorem výzdoby orientálního kabinetu krumlovského zámku, ne Maškarního sálu, jak je nesprávně uvedeno v úvodním článku o historii. Autorem výmalby Maškarního sálu byl vídeňský malíř Josef Lederer."

YouTube - nádhera - 10.5.2024 Kvítkův dvůr

https://www.youtube.com/watch?v=quK_rslY798&list=RDquK_rslY798&start_radio=1

OOOOOOOOOOOOOOO

,,Kolik hodin týdně věnujeme knihám?"

,,Češi stráví nad knihami každý týden téměř sedm a půl hodiny a jsou tak nejvášnivějšími čtenáři v Evropě. Na žebříčku třiceti zemí světa nám pak patří šesté místo. Vyplývá to z průzkumu agentury NOP World Culture Score mezi 30 000 lidmi. Největšími knihomoly jsou podle něho bezkonkurenčně Indové, kteří čtou skoro 11 hodin týdně."

ooooooooooooooooooooooooooo

 ,,V posledních létech vyšla řada publikací o hradech a hradních zříceninách. Jejich opakovaná vydání svědčí o velkém zájmu.“

KNIHA

 HRAD A CHODBA TAJNÁ

 Karel Pokorný

S podtextem: "Tajemná podzemí hradů, zámků, tvrzí, klášterů, kostelů a měst. Teorie, fantazie, spekulace, skutečnost."

 ,,Je to dosud nejrozsáhlejší podchycení této tematiky s množstvím fotografií, plánků, map, starých rytin a litografií, a je to psáno s poutavostí, tomuto tématu náležející."

 ,,Tajné zásuvky psacích stolů, šperkovnic a kabinetů. Točitá schodiště a celé komnaty důmyslně zbudované v zdánlivě architektonicky čitelných prostorách s umně skrytými vchody za dřevěným ostěním zdí či průchozími skříněmi. To vše lze dodnes nalézt v starobylých stavbách. Ze všeho nejvíce však odedávna jitří fantazii představa tajných chodeb umožňujících nepozorovaný pohyb poslů, zásobování obležených pevností, nebo spásný únik z již nepřítelem dobytého místa."

,,Nevídané záběry jinak nepřístupných podzemních míst, ze kterých dýchá nenapodobitelná tajemná atmosféra, nasnímal Kamil Pokorný, člen Badatelské společnosti Agartha."

 ,,Není třeba pouze snít o strojích času, které by nás přenesly zpět do minulosti, aby zodpověděly mnoho otázek a zcela jistě daly prožít nejedno dobrodružství. Při sestupu do historického podzemí jsme vtahováni do neznáma, nevíme, co nás čeká, a nevíme, kam vedou chodby a štoly v podzemí hradů, zámků, a tajuplných klášterů. Prvotní skrytá touha nalézt poklad v podobě truhličky se šperky či zlatými mincemi, staré zbraně nebo skvělé kousky užitého umění, je nahrazena přáním objevit neznámou chodbu, zvláště tu tajnou, vedoucí někam za hradby...

,,Pokud se zajímáte o historii všeobecně, doporučuji Vám tuto krásnou knihu. Kniha nabízí ucelený pohled na problematiku tajných chodeb hradů, zámků a jiných historických staveb. Zavede vás do tajuplného světa podzemí, které mu se náš přední hradolog věnuje již několik desítek let. Čtivým vyprávěním vám osvětlí, proč a za jakým účelem byly chodby raženy a upozorní vás na mnohé zajímavosti. Autor není žádný fantasta a kriticky podrobuje popisované lokality průzkumem v terénu.“ Ludmila

oooooooooooooooooooooo

KNIHA

PRAŽSKÉ KAŠNY A FONTÁNY

Antonín Ederer a J.Uxa

trhknih.cz

 ,,Další fenomén, který ještě nebyl komplexně zpracován (nepodařilo se zatím najít ani rukopis týkající se údajně historických kašen), má už tisíciletou tradici, jež zejména po roce 1989 stále pokračuje. Text si všímá dochovaných (a pokud to archivní prameny a dobová vyobrazení dovolují) i zaniklých kašen, které kdysi tvořily nezbytnou součást všedního života Pražanů, ale i fontán, jejichž funkce byla vždy především okrasná. V řadě případů (Krocínova kašna) jde o historii skoro detektivní, v jiných (Krannerova kašna) o spíše „pražsky“ panoptikální. Text doprovází množství obrázků a rejstřík.“

prazskekasny.cz

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

wikipedie.cz

Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci 

Je jednou z nejstarších dochovaných církevních památek v České republice a je od roku 1978 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.

 Rotunda byla postavena v západním předhradí raně středověkého hradiště poprvé zmiňovaného v roce 976, které bylo hlavním opěrným bodem českých knížat v západních Čechách a až do konce 13. století neslo název Plzeň. Období výstavby rotundy bývá obvykle kladeno na konec 10. století, ale novější výzkumy ukazují, že mohla být postavena později (12. století).^[2][3] Po přenesení centra z hradiště do nové Plzně ztratila lokalita význam a stavba začala časem chátrat, až se dokonce v 15. století zřítila. V následujícím století byla sice obnovena,^[4] ale opravdové rekonstrukce se dočkala až ve 20. století. Uvnitř rotundy jsou vystaveny kopie archeologických nálezů.

U této zdejší rotundy byl kdysi hřbitov, který je dnes již zarostlý trávou a křovisky. Jediné, co tu po něm zůstalo, je neklidná duše dítěte, které zde bylo za živa pohřbeno. Lidé jej dodnes slýchají naříkat.

Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci na YouTube

https://www.youtube.com/watch?v=ooJ9DMgBDx0

oooooooooooooooooooooooo