Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

HHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHH

SVĚTLO NA KONCI TUNELU

    ,,Na naši zahrádku svítilo a pěkně hřálo sluníčko. Udělala jsem si malou kávu a plánovala jak začnu pracovat na záhoncích. Ve chvíli, když jsem se zvedla, abych si došla do kůlny pro nářadí, se mi udělalo mdlo. Protože tím trpívám, věděla jsem, co mám dělat. Pomalu jsem si lehla na zem a hledala místo pro zvýšení nohou. Nebylo to ale takové jako jindy. Tentokrát jsem se octla na sluneční cestě a odcházela do jakésiho tunelu, kde ale bylo šero. Hledala jsem to malé světýlko na konci, něco mi říkalo, že k němu musím dojít. Nevím proč, ale napadlo mě, že jdu toutéž cestou, kterou už popisovali mnozí lidé, kteří byli v kómatu. Přišlo mi, že snad umírám. Slyšela jsem sama sebe, jak volám kamsi do tmy a prosím : ,,Ještě ne, prosím, dnes má syn narozeniny a za chvíli přijde na naši zahradu, počkejte ještě chvíli, ať ho ještě spatřím..." A představte si, že jsem se zastavila a mohla vrátit pomalu po téže cestě zpět až do úplného světla. Otevřela jsem pomalu oči a zkusila se nadzvednout do sedu. Vstala jsem velmi pomalu, hlava se mi točila, ale postupně jsem to rozchodila. Po cestičce se vzápětí blížil syn s úsměvem a říkal : ,,Mami, kde jsi byla ?" Jen jsem se zmohla na lehký úsměv s velkým přáním k narozeninám, objala jsem ho a z očí se mi řinuly slzy. Myšlenky na to, co se mi přihodilo, musely stranou. Chvíli jsem poseděla s dalšími gratulanty, kteří mezi tím dorazili, pak jsem se vypravila na pohotovost a domů. Lékaři zjistili, že šlo o můj třetí záchvat mrtvice. Za svůj další život děkuji Bohu a nevyzpytatelné přírodě."

Zážitek z Teplic

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

ZLO JE TOXICKÉ

,,Ráda čtu dopisy čtenářů a dovoluji si také přispět se svým zvláštním prožitkem. Od dětství mám v oblibě postavy čertů či popisy pekla, které mi připadaly zábavné pouze ze světa pohádek. Prožitá událost můj názor poněkud zviklala."

,,Pracovně jsem byla v kontaktu se dvěma kolegyněmi, o nichž bylo známo, že nemají zrovna příkladný vztah k lidem, ale všichni to brali jako běžnou realitu a dokonce na toto téma i vtipkovali. To, že je situace dost vážná, mi pomohla pochopit tato událost: Vyřizovala jsem si u nich v kanceláři své záležitosti a stála zády ke zdi, když jsem pocítila na levé noze ledový závan. Bylo to jako břitva. Otočila jsem se ke zdi a těsně u podlahy uviděla otvor o průměru asi 50 cm, kolem něho byly znázorněny odporně zelené plameny a uvnitř se povalovala tmavá hustá mlha. V okolí nikdo nezareagoval. Pocítila jsem závan jakési energie, která však nebyla zaměřena na mě, vnímala jsem vysokou inteligenci, naprostou emoční prázdnotu, přísnou a nesmlouvavou realitu: „Jak zaseješ, tak sklidíš.“

,,Se svým zážitkem jsem se nikomu nesvěřila. Asi po 14 dnech jsem na levé noze ucítila pálení a svědění a v podkolenní jamce jsem objevila tmavě červenou skvrnu velikosti dlaně. K lékaři jsem nešla a asi po půl roce útvar zmizel. Ale při návštěvě kartářky jsem dostala varování, abych prý svoji leností či lhostejností nepodporovala zlo, protože záporná energie je silně toxická a mohla by mi ublížit. Domnívám se, že podobné situace nejsou zase tak výjimečné."

Miluše V., Ostrava - Spirit

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

ZÁZRAČNÁ DÍVKA

,,Chtěl bych se se čtenáři podělit o to, co se mi stalo v roce 1988 v Rychnově nad Kněžnou. Pořádaly se zde tenkrát burzy pro sběratele. Já si tam přinesl nějaké staré láhve a několik starých tužek. Věci jsem vyndal na stůl a čekal na zákazníky. Asi za hodinu přišla k mému stolku dívka. Hned se mi zdála zvláštní. Prohlížela si ty tužky a sdělila mi, že je jejich sběratelkou. Vzala jednu z nich do ruky a velice zvážněla. Stála jako solný sloup a její prsty pomalu po tužce přejížděly. Po chvíli se pohnula a řekla mi, že tuto tužku nechce, neboť má uvnitř zlomenou tuhu. Já se jenom podivil, jak to může vědět. Potom si opatrně vzala druhou tužku, její oči se zastavily a hleděla kamsi do dáli. Posléze mi sdělila, že ani tuto nechce, že má zlomenou tuhu dokonce na dvou místech. Po chvíli vzala tužku třetí, opatrně po ní přejela několikrát prsty a s úsměvem se na mě dívala. A že prý tato tužka je v úplném pořádku a zda si ji může koupit a za kolik. Já jí odpověděl, že ji má ode mě zadarmo a ať si ji vezme do své sbírky. S úsměvem mi poděkovala a odešla. Pak jsem si neustále opakoval: „Zázračná dívka, zázračná dívka...“ Mohlo jí být tak osmnáct či devatenáct let…"

Jaroslav Š., Lupenice - Spirit

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

FANTASTICKÝ ZÁŽITEK

,,Dne 11. 8. 1999 jsme všichni s napětím očekávali úplné zatmění Slunce. Byl jsem zrovna na zájezdu v rakouských Alpách ve městě Dachstein. Na pozorování tohoto jevu jsme se vydali po skupinkách do hor. Bylo pěkné počasí, tak jsem obdivoval zdejší přírodu. Asi po hodině a půl chůze jsme vystoupili na vrchol kopce a dychtivě očekávali ten zázrak. Nežli k tomu došlo, sledovali jsme dění v okolní přírodě. Nad vrcholky Alp se najednou objevili dva orli. Přilétli a opisovali na nebi veliké kruhy. Pojednou se jeden z nich jakoby postavil na nohy, roztáhl svá křídla do písmene V, mával s nimi a stále na stejném místě ve vzduchu doslova přešlapoval a téměř tancoval. Asi po třech minutách odlétl a na totéž místo přilétl druhý orel. A začal dělat přesně to samé. Byla to naprosto fascinující podívaná. Pak zmizeli v dáli, příroda utichla a začalo se stmívat. A my pozorovali přes černá sklíčka mizení slunečního kotouče."

Jaroslav Š., Lupenice - Spirit

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

ZÁŽITEK V KAMENNÉM DOMĚ

,,V jednom z minulých čísel jsem si přečetl o zázraku v Bráně bez návratu, tuším, že se nalézá v Beninu. Autor tam popisuje, jak se mu v ní zázračně vyléčila ruka, se kterou si ani přední české kapacity nevěděly rady. Přiznám se, že věřím v existenci míst energií doslova nabitých. Ať už tou pozitivní nebo negativní. Na internetu jsem se o nich něco dočetl, bohužel se nacházejí tak daleko ve světě, že těžko budu mít příležitost je v budoucnu navštívit. Snad jen ty bosenské pyramidy…"

,,Před několika lety jsem jel na výlet do Kutné Hory. Vlastně jsem tam nikdy předtím nebyl, a tak jsem dal na rady v místním informačním centru, které památky jsou nejzajímavější. Samozřejmě na prvním místě to byl chrám svaté Barbory. Měl už jsem toho hodně odšlapáno a zbýval mi Kamenný dům, který se nachází na zdejším Václavském náměstí. Nejprve jsem si ho prohlížel zvenčí a zaujal mě ten nádherný arkýř. Pak jsem vešel dovnitř a připojil se ke skupince dalších turistů. Zrovna začínala prohlídka. Asi v její polovině se mi udělalo mdlo a začal mě bolet žaludek. To se mi stává, kdykoli jsem ve stresu, ale tentokrát jsem byl na výletě a v klidu. Ale bolest byla větší než obvykle. Nebudu vás napínat, prohlídku jsem nedokončil a na ulici se mi udělalo okamžitě lépe. Potíže jsem nepřičítal ani obědu, měl jsem totiž dietní rybu."

Říkal jsem si: ,,Událo se tu něco strašného, o čem třeba ani historici neví?"

,,Každopádně od té doby – v létě to budou tři roky – mám od bolestí žaludku pokoj. I když stresových situací jsem zažil dost a dost."

Karel. M., severní Čechy - Spirit

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

ZÁHADA ZTRACENÉHO PRSTÝNKU

,,Mám ráda hladké jednoduché prstýnky. A tak jich nosím několik najednou. Jsem už dlouho vdova, ale snubní prstýnek ze zvyku nosím stále. Jednoho dne jsem zjistila, že je pryč. Prohledala jsem celý byt, ale marně. Druhý den jsem chtěla něco přeprat v umyvadle, ale zátka nešla vsunout do otvoru odpadu. Vzala jsem si brýle, abych zjistila, co tomu brání, a vidím svůj ztracený prstýnek. Ležel rovně nad otvorem odtoku. Vypadalo to, jako by ho tam někdo opatrně položil, aby nepropadl. Samozřejmě, že jsem měla radost. Za měsíc na to jsem při příchodu z koupelny nějak prudce mávla rukou a cítila, jak prstýnek opouští můj prst. Hned jsem začala hledat po koberci kousek po kousku, ale prstýnek nikde. Usoudila jsem, že se asi zakutálel někam pod skříň, kam bylo nemožné se dostat. A tak jsem se pomalu smiřovala s tím, že prstýnek najdu až při případném malování pokoje. V noci jsem měla sen. Viděla jsem prstýnek ležet v mezeře mezi dvěma koberci. Ráno jsem jako obvykle zamířila do koupelny. A jak svítilo slunce, najednou se přede mnou cosi zablesklo. Podívala jsem se dolů a uviděla ztracený prstýnek. Ležel přesně na místě, které jsem viděla ve snu. A opět ležel krásně rovně, jako by ho tam někdo opatrně položil. Ale zážitky s prstýnkem měly pokračování. Asi za týden jsem si všimla, že můj modřín na terase napadly mšice. Hned jsem připravila osvědčený roztok z vody a tabáku a strom ošetřila. Po příchodu z terasy jsem zjistila, že můj toulavý prstýnek opět zmizel. A zase nastalo hledání. Ale bez výsledku. V duchu jsem se na sebe zlobila za svou neopatrnost a smiřovala se tentokrát definitivně se ztrátou. Nevěřila jsem, že by se prstýnek našel, protože terasa má v podlaze otvory pro odtok vody a co jimi propadne, je ztraceno. Z rozčílení jsem si musela jít lehnout. Při tom jsem přemýšlela, kde a jak ještě hledat. Napadlo mne hledat prstýnek kyvadlem, které již mnohokrát pomohlo. Vyndala jsem kyvadlo z krabičky a šla s ním na terasu. Kousek po kousku jsem terasu zkoumala, až jsem se přiblížila k modřínu. Zvedla jsem kyvadlo k modřínu a ejhle! Pod kyvadlem ležel prstýnek - na slabé větvičce. Modřín jsem přitom už prohlížela i všemi větvemi třepala. Teď se tam najednou objevil. Myslím, že to nemůže být náhoda třikrát ztratit stejnou věc a opět ji najít."

Danuše P. z Plzně - Spirit

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------