Když ve třicátých letech minulého století mělo vzniknout velké vitrážové okno Poslední soud, které zdobí pražskou katedrálu sv. Víta, bylo otázkou, kdo ho podle návrhu Maxe Švabinského vůbec dokáže vyrobit. A tak umělec inicioval založení dílny, jejímž majitelem byl Josef Jiřička. A dílna nedaleko Staroměstského náměstí funguje dodnes. Při její návštěvě na nás hned dýchne atmosféra starých časů. Vybavení je tu totiž stále původní, jen pece pohání elektřina. Dochoval se dokonce i sklad se skly, která pan Jiřička nakoupil jako rezervu pro výrobu už zmiňovaného okna. Bude nás zajímat osud dílny po druhé světové válce a zejména po nástupu nového režimu a taky práce, které zdejší mistři vytvořili. Už v šedesátých letech se totiž jejich činnost rozšířila a kromě výroby se začali věnovat i opravám a obnovám historických vitráží.
Ctěnický zámecký areál na okraji Prahy je oblíbeným cílem výletů pro rodiny s dětmi i pro cyklisty. Navštívili jsme ho už i společně. Tentokrát se zaměříme na výstavu, která se věnuje dlouhé historii řemeslných cechů. Čekají nás tu desítky vzácných truhel, ale taky korouhve a další předměty, z nichž mnohé jsou vystaveny poprvé. Připomeneme si, kdy řemeslné cechy začaly vznikat, které byly ty nejvýznamnější a dozvíme se taky třeba to, jak moc důležité byly spolkové pokladny, v nichž se ukládaly nejen peníze, ale taky důležité dokumenty. Už ve středověku se z nich dokonce vyplácela nemocenská, která mistrům usnadňovala překonat těžké období. A víte, že korouhve, které zdobívaly slavnostní průvody při korunovacích nebo královských svatbách, pomohly k tomu, že v 19. století nebyly cechy zrušeny?
