Smuteční hrana za Otokara Březinu
OBOBOBOBOBOBOBOBOBOBOB
Smuteční hrana za Otokara Březinu
Vítězslav Nezval
Když ztratil v smrti duch svůj uzamčený kruh
jimž chrání Věčný Bůh svou Modrou Katedrálu
jde v třpytu zlatých much stín rakve plné stuh
vstříc spánku bez předtuch jak svaté lázni Grálu
Kněz klečí v modlitbách a jak by chřestil hrách
při dlouhých nešporách za růžencové hrany
ho jímá dlouhý strach a zbožně líbá prach
Král leží na márách ve dveřích u dvorany
Je bez nástupce Král jak by se průvod bral
a beze slova štkal pod tíhou kruté rány
měsíc jak svatý Grál se světlem rozehnal
a hrana hučí dál na všechny čtyři strany
Je opuštěný trůn v smutečním smyku strun
králové bez korun se rozpadají v prach
a světlo sedmi lun jež hlídá texty run
se tříští na portál a uhasíná v strachu
Je bez nástupce Král jak by se posel bral
a těžce vrávoral stín koně smrti kluše
v korunovační sál kde jaky by duhou hrál
se vznáší Grál a hvězd básníkovy duše
,,Snad Vás oslovila tato báseň od Vítězslava Nezvala
na rozloučenou s básníkem Otokarem Březinou."
OBOBOBOBOBOBO
