Co je ČAS? a výstižná slova SEMENA
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
,,Co je ČAS?“
,,Co je čas? Řekneme si, plynutí doby a díváme – li se na hodiny, stále nás popohánějí a nebo se vlečou. Někdy jsou pro nás užitečné a někdy poněkud chaotické…
Co vlastně chceme? Zastavit čas?“
Tak trošku o čase
,,Čas nikdy nereaguje na hodnotu našich přání : Plyne ode dneška, zabývaje se svými vlastními záležitostmi.“
Euripides
Ovládání času
Oblast našeho organizmu, kde se nalézá tento tajemný časový mechanizmus - mozek,
je pravděpodobně jeho evolučně nejstarší část. Je pravdou, že patologové v anatomii neobjevili tento mechanizmus (jako mnoho jiného), který po smrti nezanechává po sobě žádnou stopu. Ale přesto, někdo přestal být přesvědčený o tom, že hlavně biologickými hodinami jsou všechna zvířata a rostliny vázané denním rytmem, a také krátkostí nebo naopak, délkou svého života.
I motýl, který žije jen krátce, i stoletý slon - všechno živé je spouštěno těmito hodinami.
Ze začátku jdou přesně, potom s věkem se začínají zrychlovat, kazí se a nakonec se zastavují. A je to jednou tak, že tyto vizuální neobjevené hodiny mají tři periody - přesnost v mládí, opožďování a zrychlování v stáří a selhání na konci - to znamená, že do jejich chodu je možné vnést požadované opravy.
Jogíni dosahují anabiózu (nebo skoro podobný stav) cestou zpomaleného dýchání, hladovění a svalového uvolnění. Zimní spánek mnoha zvířat se dosáhne určitě stejnými cestami.
V tomto stavu biohodiny zpomalují svůj chod a téměř se zastavují, jestliže organismus ovládlo chladno.
Procedura řízení biologických hodin je jednoduchá a dostupná každému, kdo ji chce absolvovat. Pro toto je nutné vzít nějaký velmi zapomenutý den našeho života z před pěti let, nebo ještě dříve, kdy jste si nemohli stěžovat na neduhy, která vás dnes tíží, kdy jste ještě necítili věk, únavu, depresi.
Bohužel, hloubková paměť pevně drží ve svých skladech všechny podrobnosti někdy šťastně prožitého dne, ale povrchové paměti (paměti vědomí), poskytuje jen jednu-dvě epizody.
I hloubkovou paměť je možné připravit na to, aby vědomí úplně odhalila dávno zapomenuté radostné dny. Je jasné, že jedno i druhé vyžaduje velikou vytrvalost, takt a trpělivost. Pro začátek si vybereme nějakou epizodu z minulosti. Jednodušší je obnovit si z takového dne poslední okamžiky před spánkem.
Přece vzpomínky nemusí být jen vzpomínkami, i když růžovými. Musíte se znovu v myšlenkách stát (a pevně věřit) takovými, jakými jste byli v ten den, zdravými, bezstarostnými, šťastnými. To znamená - znovu si vše prožít v už jednou prožitém čase.
I když jen hodinu - dvě. Čím více - tím lépe.
I po krátkém pobytu ve své minulosti, v událostech celého dne, prožívaných jako jeden okamžik, organismus dostává takovou dávku energie, která se objevila bůhví odkud, že je možné ji porovnat s dopingem.
A když se najednou ukáže, že přemístění nemocného do jeho minulosti, kdy byl ještě úplně zdravým člověkem, se projevila kladným způsobem v jeho nynějším stavu, tak to bude chvíle štěstí a neobyčejných objevů.
Ještě jedna pravdivá báseň O ČASE od Salvadora Daliho.
ČAS...
Promarnili jsme tisíc let
Co dnes? Počítat na minuty
pár slabik slov a možná vět…
Čas šílí Čas je umanutý
O čem se mlčí tolik let
už nevtěsnáme do hodiny
Jsi tady…Takřka na dohled
Jsi stejný Jenom čas je jiný
Kdysi a kdesi… Čas ten lhář!
Pohřbíme ho Bez fanfár Skromně
Stínal ocúny pro herbář
Ještě tu jsou…Pro tebe pro mne
Čas ne! My psali deník ztrát
Slova jsou ztracená Jsou lživá
Co bylo – bylo jedenkrát
Slyšíš? Už jenom z dálky zpívám..."
Salvador Dali
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Jednoduchá a výstižnná slova pro všechny, od autora neznámého.
Semena
Jen tak, mezi mraky, sluníčkem, vločkami sněhu,
slunečnicovými semínky a sýkorkami...
Každý náš čin je semenem,
zasazeným do brázdy času.
Nelze vzít zpět,
i kdybychom sebevíce chtěli.
Stopa ve sněhu,
brázda na poli...
Sníh roztaje,
semena našich činů vzklíčí
a když vykvetou,
jaké plody přinesou?
Seli jsme s Láskou?
Jsme...
jenom děti?
Boží děti?
Jsme?
Jsme!"
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ
