OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO 

,,Veršemi prožijeme všechno to, co dychtivě a vzrušeně a žhavě žijeme všichni."

aukro.cz

 Portrét velkého básníka

Jiří Fried

Poroučí slovům!

Zatakuje

a z temné vazby slovníku,

z jazyka,

z propasti a sluje

jak flétna slovo nastupuje

v orchestru filharmoniků.

Na slova hvízdá jako na psy.

Přiběhnou

 a pak čekají,

až pro ně najde v hloubce kapsy

růžový cukr nápadů,

až poškrábe je mezi slechy

 a hlavně vzadu na hřbetě,

 tam, kde má každá báseň blechy

 a kde to svědí ve větě.

Poroučí slovům!

Neví o tom.

Je bezstarostný jako drozd.

Nejméně,

míň než o svůj nehet

 se zajímá, jak rozlit dehet

na silnice pro slovesnost.

tumblr.com

 Proměna života ve velkou báseň

 ,,Až čtenář bude číst báseň za básní, tak bude naslouchat tolika různým hlasům. Setká se s myšlenkami a city, s pramenem žití i se vzpomínkou, s radosti i smutkem, vírou i snem, jak sám básník prožívá tuto životní škálu."

,,V poezii je mnoho námětů, přemnoho: na lidský život, na přírodu. Námětů je tím více, čím živěji prožíváme naši dobu, čím citlivěji podílíme se na dění a proměnách našeho času, na bouřích dějinných událostí."

,,Bude povždy platit, že mírou umění byl a zůstává hlavně člověk. A přirozeně, že jeho síla závisí na uměleckém ztvárnění a jasném vyslovění."

,,Veršemi prožijeme všechno to, co dychtivě a vzrušeně a žhavě žijeme všichni."

,,Sloky např. znazorňují vroucnou Lásku a myšlenku na Mír."

,,Častokrát začteme se do veršů, ve kterých otevřou se nám dálavy světa, ukážou nám život a pestré krajiny."

,,Jak docela jiné je zadívání se na hvězdnou oblohu! V nesmírné výšce opisují vítězné oblouky nové hvězdy, které vyšly z lidské dílny."

,,Dobrá poezie upevňuje životní víru, projasňuje smysl života, zmnožuje krásu, zlepšuje vztah mezi lidmi. A prudčeji prožívá opojení z líbezností přírody, radost z objevů a vynálezů. Jde s novou silou a něhou nadějemi do šťastného zítřka, kde sám život promění se ve velkou báseň."

 Myslitel

Jiří R.Pick

 Po léta dumal o žití,

zdali je život složitě prostý,

anebo prostě, složitý.

Pak zemřel, aniž na to přišel.

Mnohý náš básník z něho vyšel.

UUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUU

Mandala světa

Zamysleme se nad slovy

,,Dívám se na přírodu kolem a napadá mě, že svět je jako velká, krásná mandala, protkaná těmi nejkrásnějšími barvami. Ta myšlenka se ve mně rozvíjela a věřím, že slova, která jsem pak začala psát, vyšla z úst laskavých andělů, neboť jen oni mohou vidět náš svět v tom velkém nekonečném vesmíru se všemi barvami, které ho pozvedly na tu nejkrásnější planetu."

,,Jako semínka, sázená do úrodné země z nichž vyrostou rostliny různých barev, výšek i bizarních tvarů. Příroda je kouzelnice neobyčejné moci, dokáže svá kouzla každý den upravovat, obnovovat. Někdy si i zažertuje a lidé pak přemýšlejí, jak nazvat květinu či strom, které jsou jiné, než by být měly podle přírodovědných učebnic. Příroda je krásná se svými bizarnostmi i se svou náladovostí počasí, je ve všem kolem, dokud do ní nezasáhne člověk. Člověk, ač malý vůči stromům, malý vůči horám, je přesto velký a mocný měnitel všeho pro své pohodlí, pro svou dokonalost. Příroda, ač silná, přesto tak křehká, zranitelná, až bolestně samotná, člověk stěhuje stromy a celé lesy, stěhuje řeky i potoky, kdyby mohl, přestěhoval by i moře a hory."

,,Příroda - nejkrásnější a největší obraz mandaly, obsahuje vše - život, smrt, zrození, touhu, strach i radost. Vytvořila se kdysi sama, sama dala všemu tvar i barvy, kreslila mandalu s údolími, horami, kreslila krásný obraz, jenž nezná hranice fantazie, kterou člověk může ztratit nebo o ní nechce vědět. Fantazii malých dětí, fantazii kouzelných zahrad, hlubokých lesů, hájů, rybníků s vrbičkami kolem. Zamysli se, člověče, nejsi tu sám, nejsi pánem této země, jsou tu jiní, kteří byli před tebou. Rostliny a hmyz, lesy a zvěř, voda a ryby, nebe a ptáci, až potom ty jsi vstoupil do ráje jako osobnost, jež má vše chránit, brát jen ke svému užitku, ke svému přežití. Ze začátku tomu tak snad bylo, ale tvoje pokolení se rozrostlo, tvá touha poznávat, učit se novým věcem, vyrábět, pěstovat, chovat, otročit…naučil ses vyrábět věci ke svému užitku, k ulehčení práce i života, naučil ses své nápady prodávat jiným lidem, začal jsi bohatnout a chtěl víc. Přišli další lidé a další nápady, výměna poznatků začala dávat jiný směr tomu, jak dotvářet svět kolem sebe, začal jsi měnit tu odvěkou, prastarou mandalu a její kruh se začal trhat. Z jeho skulin se začaly vytrácet prastaré původní tvary, měnily se k tvarům stále dokonalejším, tolik potřebným a stále nedostačujícím."

,,Je málo míst v mandale světa, která jsou ještě pro radost původního stvoření, je tak málo toho, co patří bytostem před vstupem člověka a tvořitele vlastního obrazu země, vlastního tvarování života pro sebe. A člověk zapomněl na semínko v srdci, zapomněl jej zalévat, zapomněl, že kolem jsou ty nejkrásnější věci, pro které by měl žít, na které by se měl dívat srdcem. To mu napoví samo, bude-li naslouchat, uvidí mandalu světa, mandalu, kterou měl začít malovat. Vždyť má velkou moc přetvářet svět, nechť jej tedy přetváří láskou, nechť se začne dívat se na plynoucí oblaka, na svítání, z něj vstává nový život, na stromy, co ještě rostou, na květy, které ještě voní, na plynoucí řeku. Ať naslouchá její písni - tiché v údolí, bouřlivé na skaliskách. Ať je jako ona - tichý ve svých snech, bouřlivý v nepravostech. Voda si zpívá píseň svou tisíce let, omývá břehy, dává život všem - i tobě. Zastaví se člověk, do řeky pohlédne, spatří obraz svůj, čas změnil i jeho, nebo snad i svou tvář změnil ke své spokojenosti?"

..Buď jako voda, člověče, probouzej zapomenutý svět, probouzej barvy světa, probouzej sám sebe. Vezmi do rukou štětce, začni malovat tu prastarou mandalu, namaluj kruh bez začátku a konce, zacel krvácející rány, aby život zůstal a smrt nebrala si víc, než má. Maluj, neboj se přetvořit svět do jeho přirozenosti, kde vládne jen láska, pravda a pokora. Maluj kouzelný svět svých snů, které jsi už zapomněl, staň se dítětem, poslouchej děti, ty dovedou malovat bez zášti, jen s čistým srdcem a myslí. Svět je malá planeta uprostřed vesmírného nekonečna. Ať zůstane stále tou modrou, zářící mandalou, ať neztratí se v nicotě tak paradoxně zaviněné člověkem. Ač dala mu vše, teď chce jen lásku, aby její srdce mohlo bít pravidelně a ona mohla žít i pro druhé."

Milada D., Náchod

OOOOOOOOOOOOOOOOOO