Co je SVĚTLO a kolik je druhů SVĚTLA
???????????????????????????????????????????
,,NA TMY LIDSKÝCH ZMATKŮ NEMŮŽE BÝT PODÁN ÚČINNĚJŠÍ LÉK NEŽ OBECNÉ SVĚTLO“
,,Ve světě nelze nalézt nic stejně společného všem, všechny a vše obveselujícího, utvářejícího a přetvářejícího, kromě samotného nebeského světla, slunce, před jehož září a teplem se nemůže nic ukrýt. A nic se nechce ukrýt, protože jeho světlo je, očím příjemné a milé. Jeho oživujícím a vše pronikajícím vlivem se živí a zachovává vše, takže se věří, že samo slunce je vůdcem a králem jako nositel života a všeho zrození a obrozování v celém světě.“
,,Podobný účinek v celém světě lidských srdcí může mít jen Světlo Moudrosti s podobnou jasností, jenž by osvěcovala všechny lidi, zaháněla všechny tmy omylů a odhalovala základní Pravdu a dobrotu věcí. To je možné ale jen tehdy, když se všechny věci, které Bůh ve svých knihách vyložil a zjevil lidem, shrnou v jedno a uvedou v takový řád, aby se mohly předložit všem lidem, aby je každý jasně vnímal a chápal a každý je také přijímal a uskutečňoval.“
,,Bude-li možné takové světlo rozsvítit, světlo Moudrosti, po celém světě lidského rozumu, mělo by v lidech vzbuzovat radost a konečně je přetvářet v jejich vůli. Jestliže se všem myslím poskytne jasem osvícená pravá dobra a poznání, že vše, co je pod nebem, by mělo být podřízeno nebi (jak v nebi tak i na zemi), budou se lidé snažit o ona pravá dobra a vyhýbat se protichůdným zlům. Aby se ve všech posvěcovalo Jeho jméno, ke všem přicházelo jeho království, aby všichni na zemi jako na nebi plnili Jeho vůli a aby všichni byli svědky, že jeho je království, moc a sláva, na věky věků.“
,,Nemůže být přítelem lidského rodu ten, kdo si nepřeje takovou obecnou cestu Světla a kdo odsuzuje takové smělé podniky jako nerozvážné.“
,,NADĚJE NA OBECNÉ SVĚTLO PŘED KONCEM SVĚTA JE NEPOCHYBNÁ“
,,Svět hledá a hledáním vyznává, že touží po plnější cestě plného světla. Ne nadarmo nám byla dána do našeho srdce touha po něčem vyšším, než je to vše, co zatím máme. A tato touha je splnitelná, protože “Bůh a příroda nedělají nic nadarmo”.
,,A náš nejlepší Stvořitel vštípil tyto touhy po větších a lepších věcech do lidských myslí, aby smrtelníci viděli, že se zde nedostává dokonalého vidění oku, ani dokonalého slyšení uchu, ani nedochází k úplnému splnění našich tužeb a aby tím se sami od sebe pobízeli obracet touhy k samotné věčnosti, kde vše je pospolu a kde je proto naplnění a konec všeho. V tomto pozemském životě máme stále možnosti hojněji splňovat tyto tužby, až dospějeme k nejvyšší hranici, již je možno zde dosáhnout, po níž už nezbývá nic než vrchol věčnosti.“
,,Neboť takové naplnění stupňů po všech stránkách vyžaduje nejdokonalejší moudrosti našeho Boha. Naše ustavičná touha je příležitostí, aby nám Bůh dával vždy větší věci a my abychom je hledali a nalézali.“
,,Samo Písmo nám dává tu naději, co je předurčeno úmyslem Božím a předpověděno ústy Božími: “Pojďte a procházejme se ve světle Boha našeho. Bude kázáno evangelium království po celém světě na důkaz všem národům než přijde konec. Neboť evangelium je věčné a bude hlásáno obyvatelům země, a všem národům, aby se všichni báli Boha, vzdávali mu poctu a klaněli se mu. Bůh dá všem jedno srdce a jednu cestu, a změní rty národů, aby byly čisté, aby všichni vzývali jméno Hospodinovo a svorně mu sloužili. Až se stanou všechna království světa říší Pána našeho, aby byl jeden ovčinec a jeden pastýř.“
,,VĚŘÍME-LI, ŽE SE BLÍŽÍ DOBA UNIVERSÁLNÍHO SVĚTLA, JSME POVINNI TAKÉ VYHLEDÁVAT JEHO CESTY“
,,Tak mocné světlo v tak velkých temnotách může roznítit jedině ten, kdo jako na počátku světa poručil vnějšímu světlu, aby zazářilo z temnot, tak ke konci světa způsobí, aby zářilo světlo vědění a slávy Boží v podobě Ježíše Krista.“
(2 Kor. 4, 6).
,,Není nehodné synů světla, aby i oni sami ve svých touhách a snahách přemítali o východu světla a vyhledávali jeho cesty a podoby vším možným způsobem. Zavděčíme se v té věci pomocnou službou Bohu, bude-li snad jí chtít užít, aby tím rychleji nám vyšlo ono poslední světlo cestami, které ukáže Jeho moudrost a učiní schůdnými Jeho všemohoucnost.“
,,Každé dobro, které si křesťané smějí přát a od Boha žádat, to také smějí hledat, poněvadž právě ten, kdo řekl “žádejte”, řekl také “klepejte a hledejte” (Mat. 7, 7). Je tedy nutno dělat, co je třeba, a tak, abychom dokázali, že si to opravdu přejeme, opravdu “klepeme”, opravdu očekáváme, tj. že jdeme Bohu vstříc a že vztahujeme ruku, abychom přijali dary, které přináší.“
Hospodin náš nás učil modlit se: “Otče náš, posvěť se jméno Tvé”. Kdyby se však někdo jen modlil a nechtěl současně i opravdu dbát, aby také on sám posvěcoval Boží jméno, a aby jiní všemožným způsobem je posvěcovali, řeklo by se, že se posmívá Bohu. Když se nám ukládá, abychom se modlili “Přijď království tvé”, ukládá se nám zároveň, abychom sami hledali království Boží. Když se modlíme “Buď vůle tvá”, nemíníme tím, aby ji Bůh bez našeho vědomí v nás konal, ale aby nám dal vůli konat všechny jeho záměry.“
“Chléb náš vezdejší dej nám dnes”, nemá to ten smysl, abychom v nečinnosti očekávali, až nám bude z nebe seslán chléb, ale aby Bůh připojil své požehnání, když každý svou prací si hledí dobýt chléb a pak jej v potu tváře pojídá. Když se modlíme “Odpusť nám naše viny”, zavazujeme se zároveň nedopouštět se hříchů a vracet se k předsevzetí nehřešit. “Neuveď nás v pokušení”, nás zavazujeme k tomu, že se nebudeme sami do pokušení vrhat a pokoušet Boha. “Zbav nás ode zlého” nás zavazujeme k tomu, že se zlu budeme vyhýbat a dáme si pozor, abychom do něho neupadli.“
,,Mimo to, má-li se něco dělat, je třeba pochopit zároveň způsoby, jak se to dělá, a zkoumat je, aby se pochopily, protože Bůh nechce, bychom něco dělali nerozumně.“
,,Již nyní jsme povinni každý učit každého pravdivému a dobrému, odnaučovat nepravému a zlému a znát jisté příležitosti té věci. Jako křesťané jsme již nyní povinni, aby každý podle svých sil rozšiřoval království Kristovo. Proč tedy nemáme hledat cestu, jak bychom přesvědčili ostatní, aby dělali totéž spolu s námi ? Jsme povinni usilovat o mír se všemi a zároveň již vydobyté a obhájené pravdy se souhlasem Boha šířit na všechny strany. Je dovoleno v bázni Boží hledat dobré příležitosti k dobrým věcem, jež poskytuje Bůh, a přísluší to moudrému dle slov “Dej moudrému příležitost a bude mu přidána moudrost” (Přísl. 9, 9).
,,Světlo je záře, která se rozlévá po věcech, ukazuje a odkrývá je, aby těm, kdo se dívají, byly patrny tvary, poloha a pohyb věcí, vzdálenost mezi nimi a jejich vzájemné poměry.“
,,Tmy jsou mrak, obklopující a zakrývající věci, aby nebylo možné vidět jakost a množství toho, co je kolem nás a jak se věci mají k sobě navzájem.“
,,Z toho vyplývá, že tyto dvě věci jsou protikladné a mají protikladné vlastnosti a účinky.“
,,Světlo sebe jakož i věci obrací navenek, objasňuje je, dělá je přístupnými a staví je na oči.“
,,Tmy naproti tomu samy sebe a zároveň věci obracejí dovnitř, činí je nejasnými, zavírají je a skrývají ve skrýších.“
,,Proto od světla přichází poznání věcí, od tmy jejich neznalosti. Světlo dává věcem a duším pocit libosti a radost, tma zármutek a nelibost. Konečně světlo má podobu života, tma pak podobu smrti."
,,Příjemné je světlo a milé je očím vidět Slunce” (Kaz. 11, 7).
,,Světlo a tma nejsou jednoho druhu. Boží výroky hovoří nejvíce o trojím světle, jež je také stejným počtem druhů tmy poskvrněno, není-li osvětlení, totiž světlo věčné, vnější a vnitřní.“
,,Věčné světlo je ona lidským smyslům nepřístupná záře, v níž přebývá Bůh (1 Tim. 6, 16) a v níž pozoruje jednak sebe sama jako pramen veškeré blaženosti, jednak všechny způsoby všeho, co je a může být mimo něho a užívá života a blaženosti od věků do věků. Na tomto světle se podílejí tvorové obdaření tvůrcovou společností, kteří zírají blaženým pohledem na Boha a bohatě v něm prožívají radosti bez konce. Opakem tohoto věčného světla jsou věčné tmy, které v Bohu, prameni světla, nemají žádné místo, ale mají místo v tvorech, kteří jsou ze zírání ve svého stvořitele vyloučeni, takže na věky nevidí žádného paprsku jeho blaženého světla, to je propast hrůz a věčných úzkostí.“
,,Vnější světlo je ona záře vnímatelná tělesnýma očima, kterou Bůh osvětlil toto své viditelné jeviště tělesného světa. Jeho nositelem jsou nebeské hvězdy, především slunce. Jestliže někam ono světlo neproniká, zahalují vše černé tmy, jako je tomu v noci.“
,,Světlo v rozumu je rozumová znalost věcí, jíž člověk postihuje pravdu věcí, uvažuje o jejich nejvnitřnějších vztazích a příjemně zaměstnává ducha. Když je toto světlo zářící, nazývá se moudrostí, totiž pravá znalost toho, co je, a rozvážné a prospěšné užívání všeho. Tma, jež je světlu protikladná, je neznalost věcí. Skutečná tma způsobuje malátnost a tupost mysli.“
,,Druhý stupeň vnitřního světla je ve vůli. Jí člověk usiluje o dosažení dobrých věcí, těší se z věcí svatých a čistých. Tma je nečistota mysli a jejími nositeli jsou synové tmy.“
,,Třetí stupeň vnitřního světla je ve svědomí neboli citu. Neboť jasnost a veselost srdce vznikla z pravdy poznané smysly a z účasti na svatosti.“
“Světlo vychází spravedlivému a veselí lidem upřímného srdce” (Žal. 97, 11). Protikladnou tmou je sklíčenost mysli, která je si vědoma nepravosti a špatnosti.“
“Svítilnou těla tvého je oko tvé; bude-li oko tvé prosté, bude celé tvé tělo světlé” (Luk. 11, 34).
1. Jako velký svět vybavil Otec světel svým viditelným světlem, tak i malý svět, člověk, je vybaven svým.
2. Jako světlo světa má svůj protiklad, tmy, tak i světlo mysli má své.
3. Jako světlo světa vyniká mezi vším, co se předkládá smyslům, tak světlo mysli vyniká mezi všemi ostatními dary ducha.
,,Jsem ráda, že slova, která tady jsou vypsána Vám pomůžou lépe najít Vaši pravou Cestu Světla." Ludmilka
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
