OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Duše je informace"

,,Autoři kvantové teorie vědomí - Stuart Hameroff a Roger Penrose - došli k závěru, že duše existuje! A duše je prý vlastně informace. Kde je v našem těla uschována? Součástí mozkových buněk člověka jsou mikrotubuly. Jde o jedny z vláken cytoskeletu, jež slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky. V okamžiku, kdy člověk umírá, ztrácejí mikrotubuly kvantový stav, nikoli však informace v nich uložené. Stuart Hameroff vysvětluje: „Řekněme, že srdce přestane bít, pacient umírá. Avšak kvantové informace v mikrotubulách nejsou zničeny. Ty se rozptylují ve vesmíru.” Právě tento jev zřejmě náboženství popisuje jako „vystoupení duše z těla“.

,,Vědec dále uvedl, že v případě úspěšné resuscitace pacienta se vrací kvantová informace do mikrotubulů, tedy do těla, a pacient může popisovat známé zážitky blízké smrti. Jestliže člověk zemře, pak kvantové informace žijí dál mimo tělo a stanou se součástí jiné formy. Stoupenci reinkarnace by řekli, že duše opustí tělo a je připravena k novému návratu - převtělení."

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

,,Jaroslav Dušek věří v existenci jiných světů"

,,Herec Jaroslav Dušek může někomu připadat jako podivín, jiní jeho myšlenky naopak považují za naprosto geniální. Na okraji Prahy si postavil domek z hlíny, čas od času drží půst (podle něj se jím tělo čistí, půst vyžene z těla choroby, zbystří vnímání a zjemní smysly). Říká, že svět a osudy lidí jsou zvláštní, nikdy nikdo neví, co bude dál, co se může stát. Že láska a pravda jsou základní energie proudu, který tvoří náš život. Věří v proměnu duše a věří, že existují i další světy, některé však člověku nezjevné. Vystudoval geologii a s kameny hovoří jako s živými bytostmi. Kdy s tím začal?" 

 ,,Během cesty po Islandu narazil na vyprávění o islandském mystikovi z 18. století, který právě s kameny promlouval. A tak to vyzkoušel a postupně získal slušnou praxi. Stačí prý přiložit ucho na kámen a můžete se dozvědět spoustu věcí. Pokud v myšlenkách položíte otázku, dostanete odpověď. Jaroslav Dušek netuší, jak to mají jiní, ale jemu kameny do jednoho ucha šeptají věci soukromé a do druhého ty obecnějšího charakteru. Kámen je jako počítač, zaznamenává informace a je schopen je předat dál. Podle Jaroslava Duška se ale dá komunikovat i se Sluncem (to herec žádá o pomoc, když si s něčím neví rady, a ono ho vždy vyslyší, pomůže mu) a prakticky s čímkoli, co bylo na Zemi stvořené, vše je svým způsobem živé."

,,Co o Jaroslavu Duškovi prozradil numerolog?"

„Jeho osudovým je číslo pět. Proto je obdařen všestranným nadáním. Pětka mu přináší chytrost a bystrost, konstruktivní svobodu, přizpůsobivost, schopnost vyrovnávat se se změnami. Dokáže se díky ní účinně vyjadřovat a ví, jak dostat to, co si přeje. Dokáže druhé rozesmát, je oblíbený a spolupráce či styk s veřejností jsou mu prospěšné. Může být trochu netrpělivý a vadí mu omezení. Jeho životním číslem je číslo šest. Šestka je číslem tvořivosti, harmonie, lásky, vztahu k hudbě, poezii i umění obecně, náleží planetě Venuši. Propůjčuje mu činorodost a určitou smyslnost. Jeho den narození se nese ve znamení ráznosti, schopnosti vycházet s lidmi a inspirovat je. Dává mu sílu a výraznost jeho osobnosti, upřímnost. Letošní osobní roční vibrace Jaroslava Duška se nesou na energetických vibracích čísla dvě. Má tedy potřebu dělit se o své pocity a zážitky, je velmi chápavý. Ale potřebuje určitý klid. Stres je pro něj nebezpečný, byl by zdrojem častějších zdravotních potíží, nemocí. Je to pro něj rok dozrávání plánů, smíření se sebou i druhými.“

,,Skvělý herec, komik a pohotový improvizátor Jaroslav Dušek se narodil 30. dubna roku 1961. Je zrozencem znamení Býka pod vlivem Merkuru, není tedy divu, že je velmi hloubavým člověkem se vztahem k přírodě, ovšem také s jistým sklonem k melancholii."

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

,,Trápení s přivtělenými dušemi"

„Zemře-li člověk přirozenou smrtí, obvykle duše sama odchází do světla, pokud ovšem není fixována na nějakou osobu nebo věc. Horší to je v případech, je-li smrt nečekaná - jde o mozkovou nebo srdeční příhodu, autonehodu, cunami a podobně, když jde zkrátka o rychlou smrt. To potom duše vyjde z těla a je celá zmatená, netuší, co se vlastně stalo, většinou nikam neodchází, neboť ani neví kam a někdy ani netuší, že zemřela. Takové duše se často přivtělují k člověku, který je třeba v narkóze, v mdlobách, silném alkoholovém opojení, pod vlivem drog - tedy ve stavu, kdy sám nevnímá svět kolem sebe. Duše si sedne na nějakou část těla člověka a odebírá mu energii. Dělá jí to velice dobře, na rozdíl od osoby - oběti.“

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Komunikace s dušemi zemřelých je možná"

Skutečný příběh:

„Měla jsem kamarádku, která onemocněla rakovinou, a protože jsem jí chtěla pomoci, začala jsem navštěvovat kurzy regresní terapie. Nemocná kamarádka ale odmítla mou pomoc s tím, že nemám hmatatelné důkazy. Po jejím odchodu mezi zesnulé, po třech měsících, kdy se duše již orientuje ve světle, jsem navázala s její duší kontakt. Ta mi řekla, že jsem jí pomoci mohla, ale ona už nechtěla žít svůj strastiplný život a raději volila cestu na onen svět, a že se učí nové věci."

 Skutečný příběh:

,,Není to tak dlouho, co mě oslovila paní Marie. Její přítelkyně Jana přišla tragicky o syna Petra). Marie se snažila být Janě po smrti syna psychickou oporou a byla to právě Marie, kolem které se začaly dít zvláštní věci. Tři dny před Petrovou smrtí se jí zdál živý sen o tom, že Jana zemřela. O to horší pak pro ni bylo, když se stala tragédie s Petrem. Marie se mě ptala, proč tato informace přišla jí, a dále uvedla: „Janě posílám každý den sms zprávy a přijde jí jen jedna věta, další už jsou jen znaky. Mně od ní chodí zprávy dobře. Je to od smrti Petra, dříve se to nestalo a také ostatní dostávají ode mne zprávy v pořádku. Zjišťovala jsem, zda to není špatným přenosem dat, ale to by byl problém se všemi zprávami. Na počítači se mi objevila tabulka s uživatelským jménem Petr - za chvíli zmizela, už se víckrát neobjevila.“ 

,,Marie se o tom bála mluvit s lidmi ze svého okolí, aby ji neměli za blázna. Hledala na internetu někoho, kdo by jí dal odpověď, a dostala se ke mně. Hned při čtení druhého řádku e-mailu od Marie jsem duši Petra u sebe vnímala. Nedovedete si představit, jakou mají duše radost a jakou prožívají úlevu, že se k pozůstalému jejich zpráva dostane. To, že nyní Petrovo sdělení určené jeho matce zveřejňuji, je pouze z důvodu, že naslouchám, a dostala jsem k tomu naléhavé vedení. Když jsem si znovu sdělení přečetla, pochopila jsem, že v něm výjimečně není nic intimního a sdílení má pomoci dalším matkám. Jestliže jste matkou, která své dítě přežila, věřte, že není náhodou, že tento článek čtete. Stejně tak není náhoda, že ho čtete dále, i když nejste matkou, která přišla o dítě v tomto životě. Pokud se vás sdílení dotkne, může to být vlivem karmy a energií z jiné inkarnace, kterou jste si přinesli do současného života, i když jste v tomto životě mužem..." 

Petrův vzkaz:

,,Milá mamčo, moc mě mrzí, že tolik trpíš mým odchodem, ale chci ti říct, že je vše v pořádku a že to bylo vše správně načasováno. Co jsem se rozhodl odžít zde, jsem už naplnil. Vím, že je to pro tebe nepochopitelné, protože na situaci koukáš z pohledu matky, která přežila své dítě. Moc rád bych ti nějak ulevil od smutku, kterým se týráš. Chci, abys věděla, že v podstatě nejsme ničí děti, někdo by řekl, že jsme děti Boha, ale chci, abys pochopila alespoň trochu. Ano, nejsme ničí děti, to si jen v rámci lidského žití někoho přivlastníme a tím ho ovlivníme v prožívání toho, co si sám vybral. Já jsem si tě vybral, protože jsem věděl, co budu s tebou prožívat a že můj (z lidského úhlu pohledu předčasný) odchod zvládneš, protože to zvládnout máš... Dnes vím, že i ty sis‘ tento prožitek do tohoto života vybrala, proto se s tím, prosím, smiř, přijmi tento fakt. Jsi mnohem silnější a větší, než si sama vůbec dovedeš představit. Tato situace s mým odchodem tě má přivést k sobě samé - začni žít svůj život pro sebe a sama za sebe. Ne vždycky jsem ti byl dobrým synem, i těch pár bot, co jsem udělal, to byla má cesta -to, co jsem vytvořil a následky prožíval - tak to mají všichni lidé. Prosím tedy, přijmi můj odchod jako odchod duše, toho, co je mnohem víc než tělo. Dnes odhmotněn od těla se mi vrátila paměť mého vědění s veškerenstvem, jsem zpět to, čemu v tělech říkáme Vyšší Já. Do dneška jsem zůstával v těsné blízkosti tebe, snažil jsem se všemožně tvé utrpení zmírnit, ale nedařilo se mi, proto se má slova k tobě dostávají touto cestou, prosím, přijmi je a neignoruj, já budu šťasten, až budeš opět šťastná ty. Tvé utrpení mě nepouštělo do světla, ale je čas jít."

,,Proto se s tebou loučím touto cestou a žádám, abys pustila i ty mě. Opět se spolu setkáme, jako se setkáváme v lidských životech, tak i v době mimo životy. Asi si nevzpomeneš, ale já dnes vím, jak nám je po nějaký čas odloučení, a je jedno, jestli to je v době, kdy jdeme z těla nebo do těla, v podstatě je naše existence stálá. Toto vše ti dnes připomínám jen proto, abys trochu pochopila, informace ti pomohly přijmout skutečnost, kterou prožíváme všichni - ne jen ty a já. Tvůj čas v tomto životě ještě nevypršel, máš ještě hodně prožitků a práce sama se sebou před sebou, já měl pro tento život vyřešeno. Ty jsi mnohem zralejší duše, než jsem já, a máš využít času tady, abys našla svoji podstatu, kterou jsi - sama sebe. Zbav se všech utrpení, křivd a vin, ať co nejdříve můžeš prožívat tu krásu, kterou zde máš prožívat - a to je láska."

,,Když dnes říkám slovo láska, má úplně jinou váhu, než když je vyslovuješ v lidském těle. Láska je, mamčo, stav bytí, stav, kdy nepotřebuješ vůbec nic jen prostě být a je jedno jestli je to stav v těle nebo mimo tělo. Já bych se toho stavu v těle nedočkal, nebyl jsem připraven na takové vibrace na Zemi, je mi jasné, že některá slova ti jsou malinko nyní cizí, ale brzy vše pochopíš. Tak prosím, přestaň řešit mě a ostatní, začni řešit sebe, protože ty ten stav „lásky“ máš předpoklad prožít v těle. Chci ti poděkovat, že jsi mi umožnila odžít další lidský život a posunout se tak blíže k sobě. Chci ti poděkovat za vše, co jsi mi umožnila, i když se mi to ne vždy líbilo, stejně jako tobě některé mé projevy. Ale tak to prostě v tělech chodí, když tu jsme, tak proto, abychom se skrze chyby, které děláme, učili. Největší škola pro nás je život, ne žádná vysoká, ale i na to lidé časem přijdou."

,,Mamčo, proto prosím, odpusť hlavně sobě všechny viny, které sis‘ vytvořila, a ne jen ve vztahu ke mně, ale celkově, osvoboď se. Děkuji ti a pozdravuj tátu, až s ním budeš mluvit. Zase se setkáme, ale teď je čas být každý jinde, představ si, že jsem jel na dalekou cestu, kde mi nic nechybí, jsem ve stavu lásky, což je víc, než když řekneš, že šťastný. Opatruj se tu a ještě jednou děkuji, že jsi i za to, jaká jsi byla, jsi teď, jaká budeš. S láskou tě objímám - toho času - Petr..."

 ,,Když znovu pročítám, co jsem jí diktoval, je mi jasné, že budeš o slovech pochybovat, o tom, zda jsou ode mě, protože jsem v těle byl jiným, ale to je každý - ego, strach nás činí jinými. Tak se, prosím, soustřeď na sdělení, které ti skrze slova přichází, nedohaduj se v sobě o pravdivosti zdroje, jestli je možné, že bych ti prostřednictvím někoho mohl něco vzkázat. Prostě mohl, protože ti to pomůže, a tak to je, víc to neřeš." 

,,Přijímejte, odpouštějte sobě, odpouštějte všem, ať máte možnost žít život zde na Zemi sami za sebe, ve stavu „lásky“.

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo