Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

ETETETETETETETETETETETEETET

JUDr. Eduard Tomáš

 ,,JUDr. Eduard Tomáš, * 25. 11. 1908, † 26. 5. 2002, patrně nejznámější český mystik. Duchovní svět se mu otevřel prostřednictvím knih Paula Bruntona, s nímž se později i osobně setkal, a díky přátelství s Františkem Drtikolem. Velký vliv na jeho duchovní vývoj měla i jeho druhá manželka Míla.“

  ,,Když se na přání prezidenta Havla zúčastnil vítání dalajlamy v Praze, šly formality stranou. Sotva ho nejvyšší duchovní hodnostář Tibetu poprvé zahlédl, hned se mu vrhl do náruče. "Líbal mě na tváře jako děcko," vzpomíná Eduard Tomáš s úsměvem na vřelé objetí, které rád opětoval. "Jen jsme na sebe mrkli a hned jsme se poznali," vysvětluje. "Známe se z Tibetu. Před několika stovkami let jsme tam žili oba."

 ,,O svém soužití se svou druhou ženou Mílou Dr. Tomáš říká: "Dokonalá harmonie je pouze tam, kde je Poznání. Podle starých mistrů je setkání dvou duchovních lidí v manželství zázrak, který se na světě odehraje tak asi jednou za tisíc let."

Ukázka z knihy "Skrytý poklad v nás"

 ,,Proto bývá život lidí často velmi nudný, nedokonalý, plochý, někdy i smutný a šedivý. To platí pro většinu lidí na tomto světě, bohužel. A člověk to pak zahání všelijak. I pochybnými zábavami nebo pitím nebo zbytečnou činností a někdy dokonce i drogami. Někdy ovšem člověk také zažívá opravdové štěstí. To když se třeba na chvíli odosobní, ztiší a vnitřně povznese, třeba při pohledu na vzdálený obzor nebo na tichou noční oblohu plnou hvězd nebo i při nenadálém úleku a strachu a také při velké, opravdové a hluboké lásce člověka k člověku. Tyto zážitky vnitřního štěstí a blaha bývají často nahodilé a někdy i neúplné. Nikdy, bohužel, to nebývá trvalé, vždycky jen dočasné. Věřte mi, že pokud vůbec člověk může v tomto životě zažít takové nahodilé chvilky opravdového štěstí, že jsou to vlastně jen zbytky z bohatého stolu naší duše. Stoprocentní kontakt s živým prazákladem našeho života je přece jenom něco jiného. Je nesmírně inspirující.“

,,Slovy se nedá popsat stav, v němž se nachází člověk, který poznává pravdu. Co je to pravda? Na tuto otázku, když mu ji položil Pilát, i Ježíš mlčel. Protože je to opravdu nepopsatelná a taky nepředstavitelná zkušenost. Živý jas a mír a tichá moudrost, která odstraní dosavadní klam o nás i o světě, jako když mocný vítr foukne do pápěří. A je to i největší dobrodružství našeho života. Daleko hlubší stav než je člověk běžně zvyklý zažívat, ale přitom je to stav jemu vlastní. zkušeností poznává, že je to jeho přirozený stav.“

,,Království nebeské je ve vás," jak jinde řekl Kristus. Tento stav je možno naštěstí realizovat. Nikoliv až po smrti, ale ještě v tomto životě, když se to umí. Já vím, že to zní jako pohádka z Tisíce a jedné noci, ale je to pohádka, kterou můžete, přátelé, zažít sami, sami se sebou. Jen zkuste začít hledat. Můžete se ptát: A co když člověk v žádnou duši nevěří? No, pravda, když člověk v duši nevěří, proč by ji vůbec hledal? Ale to neznamená, že ji nemá. Existují cesty, říká se jim jóga a mystika, které vás k prazákladu vašeho života přivedou.“

,,Jóga. Co je to vlastně jóga? Jóga je široký pojem pro ovládání mysli a ovšem také těla. Například hathajóga. To jsou tělesná cvičení různých pozic, tzv. ásan, s nutností vydržet v nich po nějakou dobu. To je velmi dobré k upevnění zdraví, pro dobrou kondici, pro udržení duchovní i tělesné svěžesti, ale není to ještě přímý směr sebepoznání, i když je prospěšný v přípravných fázích každé duchovní cesty. Ale nám půjde spíš o praxi jógové nebo mystické filozofie a o jejich naplnění poznáním sama sebe. Souhrn návodů, které poskytuje prastará jógová filozofie, si klade stejné cíle jako mystika, která je bližší západu.“

,,Obě, jak jóga, tak mystika, jdou cestou intuitivního poznávání, které má stejný cíl - a tím je splynutí s Bohem. Stoupencům těchto směrů duchovního poznání jde, na rozdíl od většiny náboženství, o přímý kontakt s duší člověka. Vyvíjejí proto úsilí směřující k prožitku totožnosti a splynutí s Bohem, s božskou podstatou veškerého bytí.“

,,Protože to možná zní trochu cize a nepochopitelně, pokusím se vám to přiblížit přirovnáním: Představte si nekonečný provaz, na kterém jsou smyčky. Každá smyčka začíná a končí v uzlíku, pochopitelně. Ty smyčky, to jsou jakoby stvořené individuality a uzlík představuje jejich nevědomost o tom, že jsou součástí nekonečného provazu. Teprve když se uzel nevědomosti na provazu rozváže a smyčka splyne s nekonečným provazem, z něhož byla vytvořena, pozná se, že oddělenost smyčky byla jen zdánlivá a provázek že je vlastně jednotný, nekonečný, univerzální. Oddělenost byla nejen zdánlivá, ale také jen dočasná. A stejné je to, přátelé, s námi: Klid a pohyb v jednotě, rub a líc jedné mince.“

RNDr. Míla Tomášová

Václav Gerla

Probuzení (Míla Tomášová)

"Kde je zažívána láska boží všudypřítomnosti, následuje vědomí prázdna nekonečnosti boží. Tam je stvořený svět i světy a celý vesmír vnímán jako třpyt prázdna." (Míla Tomášová)

,,O jejím životě“

,,Míla Tomášová se narodila 24. září 1920 v malé vesničce Kotvrdovicích na Drahanské vrchovině, nedaleko Blanska. Když přišla válka a Němci zabrali spolu s jinými v kraji i jejich vesnici, provdala se v Olomouci, kde vystudovala zdejší gymnázium a posléze navštěvovala Filozofickou a Přírodovědeckou fakultu (Němci zavřeli vysoké školy, studium proto dokončila až po válce, ovšem už jen Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde počátkem padesátých let získala doktorát). To se už přestěhovala do Prahy. Nadále pak pracovala v různých zdravotních zařízeních v oboru mikrobiologie. Nejprve ve Státním zdravotním ústavu a krátce i v Branickém pivovaru, než na delší čas (10 let) zakotvila v Ústavu pro péči o matku a dítě, kde založila a vedla oddělení mikrobiologie. Pak odešla pracovat jako mikrobioložka do Thomayerovy nemocnice v Praze Krči, kde strávila 15 let až do svého odchodu do důchodu. Poté žila se svým manželem Eduardem nějaký čas na jejich chatě v Posázaví. Po listopadu 1989 se věnovala psaní knížek a přednáškové činnosti, prakticky až do své smrti. Míla Tomášová zemřela 12. května 2001.“

 ,,První duchovní ponoření (samádhi) zažila již ve čtyřech letech. Od tohoto zážitku stále pociťovala boží přítomnost v sobě i všude kolem. Svoje duchovní zkušenosti popsala v knihách Za čas a prostor, Třpyt prázdna, Světlo vědomí či ve sbírce mystických básní Průzračný svět. Se svým manželem Eduardem Tomášem se podílela na řadě knih a přednášek. Slovesný styl Míly Tomášové se vyznačuje neobyčejným vyprávěčským uměním a přirozenou lehkostí, darem nacházet působivé analogie, jemné metafory a přiléhavá podobenství pro vyjádření ryzích duchovních pravd i těžko popsatelných spirituálních zážitků.“

 ,,I když tomu nebylo zapotřebí (vnitřní vedení získala již jako děvčátko) potkávala Míla na své cestě duchovní učitele a mystiky rozličných stupňů uvědomění. Všech si vážila pro jejich dobré stránky, většinu však záhy opustila, necítila se u nich dosti svobodně – a svobodu ducha ctila nade vše. Asi nejvýznamnějším učitelem, či spíše duchovním přítelem, jemuž byla již tehdy na roveň (a on to věděl) jí byl František Drtikol. Navštěvovala jej spolu s Eduardem a někdy i s malým Milošem v posledních letech Fráňova života, kdy již jeho méně opravdoví žáci odpadli. Mohla nastoupit jako vědecká pracovnice v oboru mikrobiologie, avšak dala raději přednost rutinnímu, třebaže neobyčejně zodpovědnému a fyzicky i psychicky náročnému povolání ve zdravotnickém zařízení. Veškerou energii totiž chtěla plně věnovat duchovnímu rozvoji svého okolí. Uměla okamžitě rozpoznat aktuální duchovní úroveň člověka i jeho možnosti a podle toho jí to buď mluvilo, to když měl adept ve svém nitru opravdovou touhu po poznání, nebo mlčelo, jestliže byl dotyčný vnitřně hluchý.“

 ,,Probuzení (Míla Tomášová“)

 Ráno jsem vstala,

abych Tě pozdravila

tak jako dřív.

Však ač jsi všude,

nikde Tě nenalézám.

Tvůj oltář zprázdněl

a růže na něm již nevoní.

I všechny ostatní věci jsou prázdné,

a přece všechny prorůstáš jako strom bódhi.

Nejsi tu jako dřív, v mém Srdci -

neboť hle, již není Srdce,

a ani já tu nejsem jako dřív,

než zemřít jsem si přála ve Tvém objetí.

Nejsi tu Ty a nejsem tu já,

a přec Tě tolik mám,

že zhaslo přání poslední,

bych objetí Tvé ještě vnímala.

V naprosté jistotě,

že vždy tak tomu bylo,

na Počátku a po všechny Věky Věků.

MTMTMTMTMTMTMTMTMTMTMTMTMTMTMTMT

Knihy od autorů - Míly Tomášové a Eduarda Tomáše

Míla Tomášová - ZA ČAS A PROSTOR (reedice)

Eduard Tomáš - DUHA V ZRCADLE

Eduard Tomáš - POHLED Z DRUHÉHO BŘEHU

Eduard Tomáš - VELIKÉ KOUZLO

Míla Tomášová - PRŮZRAČNÝ SVĚT

Eduard Tomáš - CESTA USKUTEČNĚNÍ

Eduard Tomáš - STVOŘME SVĚT MÍRU

Eduard Tomáš - 999 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ NA CESTĚ POZNÁNÍ

Eduard Tomáš - JÓGA VELKÉHO SYMBOLU

Eduard Tomáš - CESTA LÁSKY - Bhaktijóga

Eduard Tomáš - UMĚNÍ KLIDU MYSLI (nové vydání)

Míla Tomášová - VNITŘNÍ PRAMEN

Eduard Tomáš - OSVÍCENÍ

Eduard Tomáš - NEBESKÁ STEZKA

Míla Tomášová - SETKÁNÍ 3

Eduard Tomáš - TAJEMNÉ ABSOLUTNO

Míla Tomášová - SETKÁNÍ 2

Míla a Eduard Tomášovi - POSELSTVÍ

Eduard Tomáš - ÚVOD DO INTEGRÁLNÍ JÓGY

Míla Tomášová - SETKÁNÍ 1

Eduard Tomáš - TAJNÉ NAUKY TIBETU

Eduard Tomáš - JÓGA POZORNOSTI

Eduard Tomáš - METAFYZICKÉ PŘÍBĚHY I-III ( komplet dvou svazků )

Míla Tomášová - TŘPYT PRÁZDNA

Míla Tomášová - SVĚTLO VĚDOMÍ

Míla a Eduard Tomášovi - PO STOPÁCH ZLATÉHO VĚKU

Eduard Tomáš - PAMĚTI MYSTIKA

Eduard Tomáš - MILAREPA

Míla Tomášová - PRŮZRAČNÝ SVĚT

Eduard Tomáš - VERIDIXIN

Eduard Tomáš - METAFYZICKÉ PŘÍBĚHY - RŮŽOVÝ ELIXÍR

Eduard Tomáš - METAFYZICKÉ PŘÍBĚHY - TAJEMSTVÍ JOGÍNOVO

Eduard Tomáš - METAFYZICKÉ PŘÍBĚHY - KAMENNÁ SEKERA

Eduard Tomáš - ŽIVÁ VĚČNOST - paměti mystika II

Míla Tomášová - ZA ČAS A PROSTOR

Eduard Tomáš - UMĚNÍ KLIDU MYSLI

Míla a Eduard Tomášovi - PRAXE JÓGOVÉ FILOZOFIE

Eduard Tomáš - CESTAMI SEBEPOZNÁNÍ

Eduard Tomáš - Jak číst Aštávakragítu a jiné hluboké duchovní texty

Eduard Tomáš - 108 MEDITACÍ, JÓGOVÝCH RAD, POSTŘEHŮ A POKYNŮ PRO POKROČILÉ

TTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTT

Eduard Tomáš - POHLED Z DRUHÉHO BŘEHU

Ukázka z knihy:

 ,,Je třeba pátrat po své pravé podstatě a snažit se si ji uvědomit. A to znamená snažit se být jako ona ! Přiblížit se k ní co možná nejtěsněji."

,,Odmítnout nesprávný materialistický názor na sebe sama a přijmout lepší a pravdivější. A nakonec, za pomoci vlastní životní zkušenosti, přijmout názor úplně pravdivý."

,,Teprve když zažijeme tuto nekonečnou neomezenost, pravdu, štěstí a svobodu, s překvapením shledáme, že do ní patří i naše vlastní tělo a že ve vesmíru není vůbec nic jiného než nekonečně živý neosobní princip, nekonečně živý neosobní duch."

WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW

,,OTČE NÁŠ“

Otče náš, volám Tě z celého srdce,

celou svou bytostí v nejhlubší pokoře,

v nejhlubším zastavení promítání mysli a představ. 

 Ty, kterýž jsi na nebesích,

 kde žádné lidské promítání a chvění nemá místa,

 Tebe volám,

 abys posvětil jméno své v našem vědomí.

 Ty, kterýž jsi bezejmenný,

 všechna jsou jména Tvá,

 neboť všechno je jen Tebou tvořeno,

 a proto každé jméno a každý tvar jsou Tvé

 - jsou Tvým jménem.

 Jen v našem zdánlivě odděleném vědomí,

 a tedy zatemnělém nevědomostí,

 jsme se naučili rozlišovat Tvoji tvorbu

 jako něco od Tebe odděleného

 a Tvůj věčný klid považovat za Tvá nebesa,

 kam jsme Tě ve svých představách umístili.

 Jelikož jsme se kdysi sami od Tebe svou vůlí zdánlivě oddělili,

 i Tvoji Tvorbu, které jsme součástí,

 jsme tím od Tebe vzdálili.

 A nyní tě volám,

 Otče náš - ne můj, ale náš-

 podstato a prapříčino všeho,

 dovol mi - a nám - uvědomit si sounáležitost s Tebou.

 Posvěť se jméno Tvé,

 aby bylo shledáno,

 že je Tebou.

 Přijď království Tvé,

 aby božské vědomí rozpustilo omyl oddělenosti

 individuálního vědomí od Tebe.

 V naprostém odevzdání sebe,

 v nejhlubší pokoře,

 celou svou bytostí svoluji k Tvé svaté vůli,

 aby bylo nerozlišené vědomí od Tebe

 a Tvé tvorby jako v nebi, tak i na zemi.

 Svou odhalenou svatou přítomností prosyť

 jako chlebem vezdejším celý náš život

 a odpusť nám naše viny nevědomosti,

 neboť i my odpouštíme  svým bližním

 jejich i naši nevědomost v nich.

 A nedopusť,

 abychom podlehli pokušení nového odloučení od Tebe,

 ale zbav nás zla zapomenutí.

 AMEN

 Převzato z knihy "ZA ČAS A PROSTOR",

Míla Tomášová, nakladatelství AVATAR

 WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW