DUCHOVNO - DUCHOVNO - DUCHOVNO - DUCHOVNO

,,Proč se snažit o získání

duchovních poznatků ?"

 ,,Člověk si uvědomuje, že to velké tušené mysterium života, stojí před ním a nabízí se jeho vědomí. Naše informace o světě a jeho dění jsou jen velmi nedokonalé. Přesto na této nedokonalosti mnoho lidí staví své základní poznání světa, života, sebe."

,,Kdo si uvědomí tuto lidskou neschopnost, ten udělal první krůček k tomu, aby se mohl dovídat více a rozšířit svůj duchovní obzor. Ten začíná chtít, začíná hledat a uvažovat. Je to přirozené rozhodnutí, vývojově zákonité, které existuje v každé živé bytosti a jednou, v určitém vývojovém čase, se projeví."

,,Bytost roste převtělováním. Postupem z nejnižších do vývojově vyšších a vyšších bytostí rozevírají se v ni další, stále dokonalejší vlastnosti. Vlastnost hlubšího zvídání nastupuje teprve ve vtělení do člověka. Zpočátku jako každá nová schopnost je slabá a v prvních lidských zrozeních se ani nemusí projevit. Takoví lidé přijímají svůj životní osud bez přemýšlení o něm. Pokud přicházejí k náboženskému myšlení, obyčejně výchovou béřou náboženské prvky nekriticky a pouze vírou."

,,Jiní jsou lidé vyvojově vyspělí, to jsou ti, kteří již prošli více lidskými přerody. Jejich vyspělejší filozofická zvídavost nese sebou i větší kritičnost. Někdy dobrou, jindy ale nezdravou, rebelantskou. Proto mnozí velmi často zamítají náboženské myšlenky proto, že k nim vnitřně mají velmi blízko. Je to proto, že právě vlivem své kritičnoasti nejsou spokojeni s mělkými nebo naivními výklady některých sekt nebo církví a zatvrdí se v hledání pravdy a ve svém zklamání odmítají vše. To je ovšem škoda. Kritika je správná, dokonce nutná. Ale aby byla správná, musí se opírat o vědomí faktů a o dobrou vůli pravdu hledat a ne jen rebelovat proti všemu, co se člověku jeví jako filozoficko-náboženská úvaha. Takovým postojem nikdo nikam nedošel."

,,Že život je daleko složitější než lidstvo chápe, to je jisté. Jen se zamysleme nad naším omezeným vjemem. Mohu říci, že bez hlubších duchovních znalostí je člověk v životě málem ztracen. Podobá se slepci, který stojí v neznámé krajině, kde se nemůže orientovat. Co člověk ví, o celkové osudovosti nebo o svém osudu ? Jak si zdůvodní osudové události a jak nevědomě si připravuje další, do příštích životů, které jsou pro něho více-méně nevýhodné. Jak se nemůže orientovat v životní zákonitosti činů a následků. Jak postrádá vědomí o smyslu všeho, co se v běhu života děje a jak ani z dálky nemůže pochopit celkový smysl života."

,,Mnohý byl učen o Bohu. Ale zná to ? Nebo jen opakuje nějaké fráze nebo jeho jméno bez hlubšího pochopení ? Je dobro a zlo jen pouhým klišé, které se jen odhaduje podle lidských přání ? Co ví člověl o sobě jakožto duchovní bytosti ? Co ví o převtělování, o existenci minulých a budoucích životů ? Co ví o jiných bytostech, ať už živočišných nebo rostlinných, co ví o svojí sounáležitosti s nimi ? Co ví o osudových poutech, které svými činy s vnitřním postojem stále vytváří a ruší ? Co ví o silových vlivech hmotných i duchovních, které nás stále obklopují, mění se,  zesilují a zeslabují, působí na nás a ovlivňují naše myšlení a činy ? Co ví o vlastních vlivech, které stále vysílá a za které zodpovídá, i když o nich neví ? Co vůbec ví o sobě a o celku ?

,,Šťastný člověk, který pochopil omezenost lidského vědomí a snaží se pochopit více. Ten začíná hledat a seznamuje se z názory různých učení. Ovšem šťastnější ten, který v těch různých učeních dovede oddělit dobré zrno od plev. Aby toto dokázal musí se seznámit i se skrytými zákonitostmi života. Pak teprve se stane žádoucí kladnou složkou v Tvůrčím díle. Dosavadní slepec prohlédne, jeho duchovní obzor se rozšíří a život nabude smysl."

,,KDO SE ZAJÍMÁ O DUCHOVNÍ HLOUBKY, STANE SE PLNÝM ČLOVĚKEM, SCHOPNÝM JÍTI DÁLE !"

Vypsáno z knihy - Otázky II - od autora Josefa Zezulky

DUCHOVNO - DUCHOVNO - DUCHOVNO - DUCHOVNO