,,Otče, Stvořiteli, pokorně Tě prosím o přesné vysvětlení Tvých příkazů, které jsi dal Mojžíšovi, Tvého Desatera. Dnes je výklad těchto přikázání nejasný, možná i překroucený, a my, Tvé děti, usilující o návrat do Tvé milující náruče, bychom rádi znali přesný výklad Tvých zákonů.“
,,Já, Stvořitel 11. Vesmíru, Bůh, Otec, ti sdělím, po čem toužíte. Jsem rád, že se zabýváte tím, co nikoho z lidí zatím nenapadlo, a to je přesný výklad Mých přikázání. Došlo opravdu k mnoha dílčím úpravám, ať již vznikly špatným překladem, či záměrně došlo k úpravám textů. Postupně ti sdělím vše potřebné, co je třeba k osvětlení tohoto tématu.“
,,K 1. přikázání“
,,V Bibli se praví v 5. Mojžíšově knize, 5. Odstavec, verš č. 6-9: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš míti jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisíců pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají."
Verš po verši. "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.",,Tady je připomínka obtížné cesty Židů k pravdě a poznání. Vzhledem k situaci v tehdejší době jsem zvolil tento národ za národ, který má vnést světlo poznání do temnoty tehdejších pohanských národů, uctívajících ve své nevědomosti a neznalosti duchovního poznání různé bohy - v podstatě přírodní síly, jež si nedokázaly vysvětlit. Do židovského národa jsem vkládal naději, neboť se lišil od ostatních kulturou, zvyky, určitou výlučností a pracovitostí. Jejich cesty však byly složité, vývoj probíhal ve skocích. Po době rozkvětu a zklidnění zase nastala doba, kdy lidé zapomněli na své poslání, na směřování k dokonalosti a zapomněli na Mne. Pak bylo nutné učinit přítrž v nesprávném vývoji a opět mu dát směr správný. Proto nakonec i otroctví pod egyptskou nadvládou. Národ jako takový byl téměř vyhuben, splynul s domorodci a zůstali jen věrní. Aby nezapomínali na svůj hluboký pád, je i připomínka v tomto přikázání. Beze Mne by zmizel židovský národ z povrchu Země.“
"Nebudeš mít jiného boha mimo mne." ,,Zde nemám na mysli ani tak různé bůžky a polobůžky, kterým se lidé klaněli - v tomto případě tu byla určitá pokora a poslušnost, chybělo jen poznání. Tady jsem měl na mysli věci rázu světského, kterým se lidé klaněli: peníze, sláva, majetek, bohatství, touha po moci, touha ovládat jiné lidi, touha po významném postavení. Proto i v pravopise je slovo psáno s malým písmenem, neboť modlit se může člověk k ledasčemu. A Já jsem nabádal lid, aby na prvním místě byl vztah ke Mně, ke Stvořiteli, k Otce Všehomíra.“
"Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí." ,,Lidé ve své přirozenosti jsou pochybující o všem, na co si nemohou sáhnout. Když jim Mojžíš vyprávěl o setkání se Mnou a o tom, že slyšel jen Můj hlas a viděl jen oheň, nastala v mnohých pochybnost o tom, zda si Mojžíš vše nevymyslel. Ale je pravdou, že žádný "smrtelník" na Zemi Mne nespatřil jako hmotnou bytost. Proto jsem lidi varoval před Mým zpodobňováním pomocí něčeho, co mohli spatřit. Aby nezaměnili Mne s jinou duchovní bytostí. (Nepochybuj o tom, co píšeš. Zarazila ses nad termínem duchovní bytost v té době, ale ona už tu skutečně byla, jenže tehdy jsem netušil, co utrpení na Zemi zaseje a kam to všechno povede. Tolik na vysvětlenou.) Poznámka pisatele: Jednalo se o Satanu.“
,,No a v posledním verši se jasně praví, co bude s těmi, kteří neposlechnou Mých příkazů a kteří byli proti Mně zarputilí. Zatížili se karmou a v dalších generacích - tedy zrozeních - museli ke Mně hledat svůj vztah, svou cestu. A to, že uděluji milosrdenství těm, kteří Mne ctí a dodržují Mé zákony, o tom už něco víte.“
Tvůj Otec
( 24.8.1997 duchovně přijala Helena Vaňková )
,,Otče Stvořiteli, prosím o sdělení ke 2. přikázání“
,,Ano, Já Stvořitel ti diktuji. Druhé přikázání citované z Bible: "Nezneužiješ jméno Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval."
,,Jsem, který Jsem. Jsem síla, jsem dokonalý, jsem spravedlivý, jsem vševědoucí, jsem vševidoucí, jsem všeobsahující. Jsem ve všem prostoupen a Své děti nenechám nikdy bez pomoci. Jsem tam, kde je Mě zapotřebí, jsem tam, kde Mne někdo požádá o pomoc, kde Mne kdo zavolá. Ale mnoho lidí Mne volá, aniž by něco potřebovali, aniž by o Mně něco věděli. Volají prostě buď v údivu nebo ve zmatku, či ve zlobě: "Pane Bože!" Proč volat někoho, koho neuznávám a nectím ? Jsem tu pro všechny své děti. Jsem připraven všem tápajícím podat pomocnou ruku, pokud s opravdovým citem, s procítěným přáním o tuto pomoc poprosí, ať už se ke Mně obrátí v nemoci, či velkém zoufalství. Pokud je to opravdový cit, neoslyším jeho volání a povedu Své ztracené dítko zpět do Své náruče, bude-li chtít. Ale ne všechny Mé děti touží po Mé otcovské náruči, ne všechny vědí o Mé existenci, mnozí ji ani nepřipouští. Stojí na počátku své cesty k dokonalosti. Ani tito však nesmějí beztrestně brát Mé jméno nadarmo.“
,,Zrovna tak není beztrestně dovoleno vydávat slova někoho jiného za Má slova. Nešetřím falešných proroků. Každý musí stát za tím, co říká. Pokud Já považuji za potřebné lidem něco sdělit, vyberu si mluvčího čistého srdce, spravedlivého žití, člověka, který Mě miluje a ctí, a jeho ústy či jeho prostřednictvím (duchovními diktáty) sděluji lidem Své Pravdy. A pokud někdo vydává svá slova za Má, je to jeden z nejtěžších hříchů, jakým může zatížit své svědomí. A trest, který následuje, je úměrný provinění. Dnes lidé velice často zneužívají Mého jména, velmi často Mne volají bez hlubšího smyslu. A nejen Mne, i Mého Syna a Matku Marii. Ani toto není bez trestu.“
,,Chtěl bych na vysvětlenou podotknout, že Desatero bylo platné ve své době, kdy lid byl na velmi nízké úrovni duchovního vědomí a bylo nutné dát jim Řád, aby věděli, co je nutné dodržovat, jak je třeba se chovat. Porušil-li někdo dané normy, karmicky se zatížil a svůj trest si odpykával v dalším zrození. Dnes je situace jiná. Vzhledem k rychlosti vývoje ve vesmíru a vzhledem k tomu, že skupinka lidí již nalezla cestu ke Mně a posunula se výš ve svém duchovním vývoji, bylo třeba zavedení dvojího metru. Desatero je platné pro ty, kteří ještě k Pravdě nedospěli. Pro ty platí nadále v plné míře. A pro ty, kteří vědomě začali pracovat na svém zdokonalení, dodržují Desatero, bylo nutné předložit Řád spravedlivého žití, kde jsou sděleny všechny další podmínky, nutné pro další jejich vývoj, pro urychlení jejich vývoje. Toť vše.“
,,Otec, očekávající návrat Svých ztracených dětí.“
( 25.8.1997 duchovně přijala Helena Vaňková )
,,Otče náš, Stvořiteli, prosím Tě o výklad
ke 3. přikázání, které v Bibli zní:
"Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh."
,,Ano, Já Stvořitel - Otec, se hlásím. K tomuto přikázání není třeba mnoho vysvětlovat. Člověk, který od rána do večera pilně pracuje, aby zajistil svou rodinu a své potřeby, potřebuje čas, aby obnovil své síly, ale především proto, aby se zklidnil, ztišil ve svém nitru a mohl tak naslouchat svému vnitřnímu hlasu, svému nitru, které ho vede určitým směrem k duchovní cestě. Ten, který zná jen shon a honbu za majetkem a za penězi, aby mohl plně užívat všech požitků světa, nemá čas naslouchat a je plný vnitřního neklidu, napětí, které ústí až ve stres a následuje nemoc. Takový člověk, když nepochopí, že nemoc je tu proto, aby už konečně měl čas přemýšlet sám nad sebou, nad tím, kam se vlastně žene, je upoután na lůžko, a pak teprve má dost času si vše promyslet. Tedy je nutné, aby si každý v průběhu pracovního týdne našel čas na přemýšlení nad během světa, nad smyslem svého žití. Není nutné, aby to byla neděle, není nutné, aby to byla sobota jako u Židů. Vy máte jiné podmínky a v běžně pracující rodině je sobota většinou časem prací, na něž nezbyl čas v týdnu. Ale nevysvětlujte si tento den zasvěcený cestě do svého nitra jako den návštěv a den zbytečného přejídání. Jděte raději do přírody a poznávejte její řád a zákony. Vy jste její součástí a vy byste s ní měli splynout. Toť vše.“
Váš Otec
( 27.8.1997 duchovně přijala Helena Vaňková )
,,Otče náš Všemohoucí a Vševědoucí,
prosím o vysvětlení 4. přikázání :
"Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh."
,,Já, Otec všech svých milovaných dětí, ti odpovím. V tomto přikázání se nejvíce chybuje ve výkladu. Psáno takto v Bibli, i kněží učí lid, že mají ctít své pozemské rodiče, aby dlouho živi byli a dobře se jim vedlo na zemi. Kdo kdy slyšel, že tím, že svým rodičům budu projevovat úctu, se prodlouží věk a zajistí se šťastný život v hojnosti ? Ctít své rodiče přece může lecjaký člověk, i ten, který se odmítá podřídit jakémukoliv řádu. Takto vyložit Má slova je zásadní chyba. Pravda je někde jinde. Otcem jsem Já, Stvořitel všech svých dětí a očekávající jejich návrat zpět do Mé náruče. Kdo Mě ctí, kdo ctí Mé zákony, tomu Já dám hojnost všeho, co potřebuje k životu. Otevřu mu nové obzory, jeho život nabude nový smysl a nový směr a dobře se mu povede na zemi. Něco z té ohromné možnosti se dostalo i vám.“
,,A matka ? Tím není myšlena matka pozemská každého člověka, která jej porodila, ale Matka Země, která je Matkou všech lidí na zemi, která je chová na svém klíně a prostírá jim stůl své hojnosti. Kolik lidí na Zemi ví o své pravé Matce, o Matce Zemi, která přesto, že byla svědkem ohromné devastace přírody, sebeničení lidí na planetě, ničení, které nezná hranic, přesto své děti neopustila a ještě se jim snaží pomáhat ? A jen ten, který zná správný výklad tohoto Mého přikázání, jen ten, který skutečně ctí svého pravého Otce a Matku, jen ten bude dlouho živ, neboť svým smýšlením zvýší vibraci svou i svého okolí, a dobře se mu povede na zemi, kterou Jsem mu dal. Sice na dobu určitou, ale měl možnost dokázat, čeho je schopen. To, že to s lidmi jako s celkem dopadlo tak bídně, není jen selháním lidského faktoru. Svou úlohu tu sehrála negativní síla, využila lidských slabostí a nectností, a přestože už dnes svou roli nehraje, dopad její činnosti stále trvá. Lidé jsou nemocní nedostatkem lásky, dokonce i sami k sobě. Jak se mohou změnit, když nedokáží ani pochopit, že nemají ubližovat slabším, natož je zabíjet a pojídat ? Ale o tom až příště.“
Otec
( 28.8.1997 duchovně přijala Helena Vaňková )
Otče nebeský, dnes bych Tě chtěla poprosit
o vysvětlení 5. přikázání:
"Nezabiješ !"
,,Ano, Já Otec - Stvořitel, tvůrce 11. Vesmíru, ti dám odpověď. Toto je druhé přikázání, při jehož výkladu byla způsobena nenahraditelná chyba, která ovlivnila vývoj lidstva. Toto přikázání bylo i při různých překladech Bible záměrně překrucováno a nahrazováno jinými slovy - podobnými, neboť se stalo při vývoji, že církev, když zjistila, že může na sebe strhnout moc vlády i moc peněz, začala sloužit různým vládám a různým vládcům, sama dokonce organizovala ve jménu Mém dobyvatelská tažení plná krveprolití a vražd a potřebovala ospravedlnit před lidmi obyčejné zabíjení, proto se i někde objevovala slova Nezavraždíš. Byla to neospravedlnitelná chyba a církev jako takovýto mocenský nástroj se v Mých očích naprosto znemožnila. Proto jsem věděl, že mezi služebníky církví nenajdu toho pravého, který by byl schopen hledat Pravdu. Je pohodlnější schovávat vlastní názory za církevní dogmata a brát věci jako nezměnitelné, dávno dané, tak proč něco hledat ? Proč něco měnit ? Nezatracuji církev, neboť má smysl pro lidi, kteří Mne hledají právě v tomto společenství, kteří začínají svou cestu hledání. Ale vím, že člověk, který vidí už o kousek dál, ví, že Pravda je jinde. No, ale vraťme se k přikázání. Nezabiješ - tedy nepřipravíš o život. Ale pozor, nejenom člověka, nýbrž bližního svého. A tvůj bližní je i každý živý tvor, tvor, který cítí ( nižší živočichové, pokud obtěžují člověka a škodí mu, je třeba poslat je do vývoje ), tvor, který prožívá strach stejně jako člověk, tušící nebezpečí. Mnoho bolesti a utrpení je způsobeno na Zemi nepochopením a špatným výkladem tohoto Mého přikázání. Člověk jako nejvyšší ve vývoji tvor na této Zemi byl stvořen jako fruktivor, tedy živící se převážně čerstvými plody Matky Země, doplňkem mu byla rostlinná strava listová. A jak to skončilo ! Člověk pojídá své bližní a nedokáže pochopit, proč toho má zanechat. Málokdo by si dokázal připustit, že krajní mez tohoto pojídání bližních tvorů je kanibalismus. Ale je to tak. Proto "Nezabiješ !" ani ve svůj prospěch, ani pro potravu žádného živého tvora ! Je to jednoznačné a není přípustné tuto pravdu překrucovat ! Plným pochopením tohoto přikázání by mohlo dojít k přerodu planety evolucí, ale to se nestane. Většina lidí o tom nechce nic slyšet.“
Tvůj Otec
( 29.8.1997 duchovně přijala Helena Vaňková )
,,Otče nebeský, dnes Tě prosím
o vysvětlení 6. přikázání: "Nesesmilníš."
,,Já, Otec se hlásím a jsem rád, že budeme pokračovat v práci. V Bibli je poznámka k překladu, že doslovně přeloženo by bylo nezcizoložíš. Je to správnější, neboť se zde jedná o cizí lože, které by čestnému člověku mělo být svaté. Přijal-li kdo svazek manželský, slíbil věrnost až za hrob a porušení tohoto slibu je těžký hřích. Obecně vzato každé porušení tohoto přikázání se trestá. Nic neomlouvá toto provinění, ani když svazek manželský nefunguje tak, jak má. Jednou se člověk k něčemu zavázal, a měl by dostát svému slibu stůj co stůj. Někdy, čtu-li myšlenky lidí, vidím, že mají v mysli touhu tento záměr uskutečnit. Pokud se jedná pouze o myšlenku, kterou dotyčný dokáže potlačit a ve skutečnosti se neproviní, zvládne situaci ke své cti, je možné odpuštění. Stane-li se však myšlenka činem, není nic, co by tento skutek ospravedlnilo. Dnes je mezi lidmi tak málo morálky a tak málo cti, že vidím porušování tohoto přikázání na každém kroku. Svazek manželský nebrání dnešním mladým lidem (někdy ani starším), aby uspokojovali své potřeby a sexuální touhy s kýmkoliv, kdo je právě nablízku. Proč myslíš, že se objevily pohlavní choroby ? Jako metla proti těmto špatnostem. Ale ani hrozba té nejtěžší z chorob - AIDS -nezastavila tento vývoj. Lidé nevěří, že zrovna oni by měli být postiženi. Co dodat ? Jen bych chtěl připomenout případ Sodomy a Gomory, měst, která musela být smetena, neboť už nebylo možné nečinně přihlížet tomu, co se v nich po této stránce dělo. Ale pevný člověk, vnitřně silný jedinec, nikdy nepodlehne takové slabosti, které by vzápětí litoval.“
,,Protože vím, že chceš dnes stihnoutještě 7. přikázání:
"Nepokradeš.", můžeme pokračovat.“
,,V dnešní terminologii bychom řekli nezcizíš. Tedy nevezmeš nic, co není tvým majetkem, co ti nepatří. Jinak se proviníš proti Mému Řádu. Každý jedinec může nabýt majetku pilnou a poctivou prací. Je-li to činnost Mně milá, je-li vyslána prosba o Mé požehnání, je přirozené, že taková práce nese plody. Ale nikdo si nesmí přivlastňovat plody cizí práce, nesmí vztáhnout ruku na majetek svého bližního. Přesto je to běžným jevem, na který se musím denně dívat. Jak jeden okrádá druhého, podvádí, získává majetek trestnou činností. Je hanbou, že se tak děje i v kruzích, které vzhledem k jejich postavení by měly být příkladem prostému lidu. Nejsmutnější na tom je, že se tak děje s takovou samozřejmostí, že to udivuje.“
,,V dějinách lidstva nedocházelo však jen ke zcizování majetku, ale i ke zcizování myšlenek, což je věc rovněž závažná a trestuhodná. Zcizovaly se nápady, vynálezy, objevy, lidstvo je velmi vynalézavé v tomto směru.“
,,Všichni by si měli v plné míře uvědomit, a to se týká vlastně všech Mých přikázání, že nechceš-li, aby lidé činili něco tobě, nečiň totéž jim. Kdyby se každý držel této zásady, bylo by na světě mnohem méně zla.“
Váš Otec
( 1.9.1997 duchovně přijala Helena Vaňková )
,,Otče - Stvořiteli, prosím
o sdělení k 8. přikázání:
"Nevydáš proti svému bližnímu falešné svědectví."
,,Ano, Já Stvořitel 11. Vesmíru jsem připraven ti podat vysvětlení. Na toto přikázání se v dnešní době vůbec nedbá, lidé se pomlouvají ve velké míře. Denně jsem svědkem tohoto hanebného činu. Je zvláštní, jak se lidé radují, když se někomu něco přihodí, a hned se starají, jak by tu novinu rozšířili dál. Každý k tomu něco přidá, a pak se postižený nestačí divit, co se o sobě dozví. Je s podivem, jak lidé, místo aby se starali každý sám o sebe, o své neustálé zdokonalování, rádi se zabývají starostmi o druhé, a přitom se vůbec nestarají o to, co svými slovy způsobí. Vím, že myšlenka má ohromnou moc. Ale platí to i o slovu, které může velmi ublížit a nelze vzít zpět. Co je jednou vyřčeno platí, a proto by se každý měl zamýšlet nad tím, co říká. Podle slov se pozná, i jak člověk uvažuje, neboť slovo je vyřčená myšlenka. A někdy je rychlejší, než kontrola rozumem, pak slovo "vyletí" z úst a nedá se vzít nazpátek. Pak se člověk může mnohokrát omluvit, dojem stále přetrvává. Proto pozor na jazyk. Je platné přísloví, že mlčeti zlato. Neznamená to, že byste měli být němí jako ryby, ale vážit svá slova, aby neublížila, a v žádném případě se nenechat strhnout k pomluvám, či jejich dalšímu šíření, vyslechnete-li nějaké.“
,,Toto přikázání platí tedy z mnohem širšího hlediska, než křivě svědčit např. u soudu. Kdo má právo soudit ? Vaše soudnictví, to je kapitola sama pro sebe. Jedině ten, kdo je bez viny, může soudit. A kdo je bez viny ? Takový člověk by už byl dávno v Mé blaženosti, kde není žádných soudů. Soudy ponechte Mně. Jedině Já mohu spravedlivě soudit a v plné míře znát všechny okolnosti. Vy jen hleďte žít spravedlivě, dodržovat Můj Řád a usilovat o stále větší dokonalost.“
Váš Otec - Stvořitel
( 2.9.1997 duchovně přijala Helena Vaňková )
,,Nebeský Otče, buď prosím tak laskav a vysvětli mi, prosím, 9. a 10. přikázání, která spolu souvisí:
"Nebudeš dychtit po ženě svého bližního. Nebudeš toužit po domě svého bližního, ani po jeho poli, ani po jeho otroku, ani po jeho otrokyni, ani po jeho býku, ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu."
,,Já, Otec svých dětí, se hlásím. Překvapuje tě, že v Bibli je vše psáno v jednom verši a výklad zní jako dvě přikázání. Vše spolu totiž souvisí. "Nebudeš dychtit po ženě svého bližního." Jasně se mluví o vášních a touhách, které ovládají člověka odedávna. Záleží na tom, jestli podlehne nebo odolá. Vášně jsou to, co člověka odděluje ode Mne, a brzdí jeho duchovní vývoj. Každý si může vybrat. Buď se nechá strhnout požitky světa ve svém životě, což oddálí jeho správný směr, nebo odolá, poslechne svůj vnitřní hlas, bude se umět vypořádat se svým chtěním, dokáže se postupně zbavit všech negativních emocí, které ho svazují a táhnou zpět, a pak bude připraven pro další svůj vývoj a zdokonalení. Neboť toužit po něčem, něco usilovně chtít, to znamená, že nejsem svobodný, nejsem připraven nastoupit novou cestu, mé srdce ještě není prázdné, aby tam mohl vstoupit Kristus, aby tam mohla vstoupit Láska.“
,,A není to chtění pouze tělesné, je to i touha po jakémkoliv majetku, po penězích a nakonec i po určitém postavení. Jakmile mně ovládá nějaká touha, které nejsem schopen odolat a nejsem schopen se jí zbavit, stále mě blokuje mé myšlenky a ovládá i celé mé nitro. Jak pak mohu slyšet hlas svého vnitřního já ? Teprve tehdy, když se ztiším, když mám uvnitř klid, mír a harmonii, pak teprve slyším, co mi říká můj Duch ve mně, pak teprve jsem připraven stát se novou bytostí. A to chce určitou sílu vůle, to chce sílu poprat se sám se sebou a VĚDOMĚ změnit sám sebe, abych dokázal nalézt v sobě svého Boha. Neboť každý z vás je část Mně a naopak, Já jsem v každém z vás. A uvědomíte-li si to, pak Mě nemusíte hledat už nikde, neboť Mě naleznete v sobě. A tak to má být. Vy jste ve Mně a Já jsem ve vás.“
,,V tomto přikázání je zarážející ještě jedna věc. Hovoří se tu o otrocích. Zase věc, kterou vymyslili lidé, aby si ulehčili práci a zvládli všechen svůj majetek, který nahromadili zase jen z touhy. Já jsem dal všem tvorům svobodu a nikdo nemá právo jim tuto svobodu brát. I člověk je a vždy bude svobodný. Má svobodnou vůli se svobodně rozhodnout a nikdo nemá právo mu tuto svobodu brát, ani jen omezovat. Já jsem Otec všech a nemám žádnou touhu ani snahu vás ovládat a manipulovat s vámi. Každý je odpovědný za svůj vývoj, rodiče navíc ještě i za děti do deseti let. Nemůžeš nikomu říkat, co má dělat. Můžeš nastínit směr a vysvětlit šance, které má. Ale rozhodnout se musí sám, svobodně. Každý si svou cestu zvolí svobodně, dle své úvahy a dle svého stupně vývoje. Stejně všechny cesty vedou ke Mně. Některé přímo a krátce, jiné zdlouhavě a oklikami. Kudy půjdeš ty, zase záleží jenom na tobě. Ale nezapomeň, že co dostaneš lehce, nemá valnou cenu. Čím větší úsilí člověk vynaloží, čím víc překážek musí překonat, tím je pak vítězství cennější. Přeji vám, abyste zvítězili sami nad sebou, nad svým egem, s nímž denně bojujete, nad svými vášněmi a touhami, a stali se opět Mými dítkami a v jednotě se Mnou vyrostli v dokonalé bytosti. A nezapomeňte, že kolem vás je plno lidí, kteří hledají, a nevědí co. Nenechte je bez pomoci. Rozsviťte lampy své a osvětlete jim cestu temnotou až ke Mně. Očekávám vás.“
Váš milující Otec
( 4.9.1997 duchovně přijala Helena Vaňková )
,,Náš milovaný Otče, prosím Tě ještě o dodatečné sdělení k naší práci,
k objasnění Desatera“
,,Mé milované děti, hlásím se Já, váš Otec, Stvořitel 11. Vesmíru, ten, kterého všichni hledají a vědí, že jen na modré Zemi je umožněno poznání, jakého není možno dosáhnout nikde ve vesmíru. Tady jsem před dvěma tisíci lety mluvil ústy Mého milovaného Syna, Ježíše Krista, který pro vaši spásu prožil velké utrpení a svůj život pozemský ukončil na kříži. Přestože věděl, co ho čeká, nepřestával šířit Má slova a Mé učení a do posledního dechu byl Mým tlumočníkem. Když se ohlédnete za jeho životem a výsledky jeho práce, myslíte, že mu bylo veselo z bilance jeho snažení ? Jak mnoho lidí mu naslouchalo ? Jak mnoho z těch, co mu naslouchali, si brali jeho slova za svá ? Jak mnoho z těch, co mu uvěřilo, bylo ochotno jít s ním jeho cestou ? Vidíte, nebyl to žádný ohromující počet, a přesto jeho práce měla smysl. I když jeho učedníků bylo jen 12, stačili kolem sebe zažehnout světlo, které osvítilo temnotu na dlouhá léta. Dodnes to světlo svítí, dodnes se o nich ví, a dodnes je učení Kristovo jedinou možnou cestou ke Mně. A vy pochybujete o smyslu své práce. Máte dojem, že účinnost vaší práce je malá. Neklesejte na mysli a pokračujte ve své práci každý den jako Můj Syn před dvěma tisíci lety. Šiřte kolem sebe světlo poznání a nepočítejte, kolika lidských srdcí se dotknete. Každému ponechte svobodnou vůli při rozhodnutí, kudy půjde. Jak mohou lidi ve tmě tápající nalézt správnou cestu bez pochodně ? Vy buďte tou pochodní a snažte se, aby vás nesfoukl první vítr, který proti vám zavane. Pracujte stále na svém zdokonalení, pracujte tak, abyste byli vzorem okolním lidem, vždy milí a usměvaví, vždy se srdcem na dlani. Vím, že přijdou chvíle, kdy vám vaše srdce někdo pošlape, ale vy se nevzdávejte a rozdávejte se na všechny strany. Mám radost, že jste Mne našli a máte ve svých srdcích dost místa, abych tam mohl vstoupit. Zdá se mi však, že v poslední době poněkud polevila vaše činnost v šíření světla. Budete-li vyzváni k pomoci, k setkání s těmi, kteří hledají správný směr své cesty, neodmítejte. To, že se nebudou konat hromadná uzdravování, ale budete lidem říkat, jak si mohou sami pomoci, jim možná pomůže víc, než zázrak. Budou muset přemýšlet o slovech, budou muset sami rozhodnout o svém osudu. Vidíte změny, které se v poslední době kolem vás dějí. Jsou takového rázu, že se mnozí ptají: "Proč ? Jak je to možné ?" Se Mnou je to možné. Přeji vám, aby vám tato sdělení pomohla osvětlit vaši cestu, aby to světlo bylo dostatečně silné a až těch světel bude víc, nastane záře, která navždy zažene temnotu a nastane svítání v duších na celé planetě. Jsem s vámi.“
Váš milující Otec
( 6.9.1997 Vysvětlení Desatera duchovně přijala Helena Vaňková )
