Chybí historické záznamy - Konec biblických měst - Libušín - Legenda o Janě
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
,,Chybí historické záznamy“
,,Pokud si budeme chtít k objasnění záhady kolem roku 540 vzít na pomoc historické záznamy, zjistíme, že jich je buď málo nebo dokonce chybějí. Avšak i přesto se dají z archívu vyčíst některé důležité údaje. Například takové, že v roce 536 bylo Slunce ,,zatáhnuté“ jakýmsi netypickým závojem. Potom následovaly zprávy o extrémně krutých hladomorech a obrovské morové epidemii. Ta měla vypuknout právě roku 540 v Egyptě a o dva roky později též v Konstantinopoli."
,,Jedná se o pozoruhodnou směs přírodního úkazu, hladomoru i moru. O samotném přírodním úkazu však neexistují žádné záznamy. Zdá se, jako by historici tuto událost úplně ignorovali. Například byzantské písemné prameny vysýchají těsně před rokem 540, historik Casiodorus přestal psát roku
,,Další pokračování už chybí, jako by někdo nebo něco záměrně vymazalo veškeré události z historie.“
----------------------------------------------------------------------------------------------------
,,Konec biblických měst“
,,Zánik starověkých měst Jericho, Sodoma a Gomora patří k nejčastěji citovaným pasážím z bible. Představa, že Bůh jen z rozmaru zničil kvetoucí civilizaci a nepokusil se o lepší řešení, není příliš lákavá. Proto se badatelé snaží přijít na skutečný důvod tragického osudu obyvatel této oblasti."
,,O zániku biblických měst je několik teorií. Nedávno ale izraelští seizmologové přišli s hypotézou, kterou se pokusili ilustrovat na příkladě zemětřesení v Mexiko City v roce 1985. Tehdy leželo epicentrum
,,Mimo tuto hypotézu nabízejí odborníci i jiné vysvětlení zkázy Sodomy a Gomory. V této oblasti se prý za tisíciletí prý už mnohokrát vystřídala dlouhá období vláhy s katastrofálním suchem. Když udeřila sucha, široko daleko nikdo nedokázal přežít – pokud takové podmínky nastanou rychle, populace se už nestačí přestěhovat do příznivějších míst."
,,Zkázu měst potom dokonají pouliční boje,
zoufalé rabování a další projevy zániku velkoměst.“
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
,,Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat ….“
,,Libušín“
Slovanské hradiště z 9. – 10. století. Na odkrytých opukových valech byly nalezeny rytiny. Kostel sv. Jiří na hradišti, původně raně gotický v 18. století upraven barokně a r. 1883 beze slohů s původní šestibokou stupňovitou dřevěnou zvonicí.
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ
,,Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat …. Kdo by neznal Jiráskovu pověst ,,O Libuši, O Přemyslovi, Libušina proroctví a další pověsti.“
,,Z textů našeho nejstaršího kronikáře Kosmase vyplývá, že po smrti Kroka vládla jeho nejmladší dcera z Libušína. Odtud věštila slávu Praze, odtud poslala do Stadic pro Přemysla Oráče. Podle Kosmy byl tedy dějištěm oněch závažných a nesmrtelných událostí z bájné české minulosti Libušín, nikoli Vyšehrad!"
Vždyť do roku 1000 není z průkazných historických zdrojů známo o Vyšehradu zcela nic."
,,Pověst se zcela neočekávaně mění teprve v kronice z časů císaře Karla IV., ve vyprávění oficiálního Karlova letopisce Přibíka Pulkavy z Radenína. Tento kněz zanechal po sobě dílo, které mělo být především oslavou lucemburského rodu. Karel IV. prý Pulkavovi poskytl kronikářské prameny, takže svým způsobem stál u vzniku nového znění pověsti. Pulkava totiž jako první uvádí, že Vyšehrad založila Libuše. Podle Pulkavovy kroniky pak bylo složeno libreto Smetanovy opery a Libušín byl vytlačen z povědomí národa."
,,Po mnoho generací se dějepisci snaží vnést trochu světla do zamlžené minulosti a spatřit nejranější éru našich národních dějin. Jejich úsilí ztroskotává na skutečnosti, že v psaných zprávách není o vstupu slovanských kmenů do střední Evropy žádná zmínka. Zlomky zpráv ve spisech ze 6. století jsou však důkazem, že Slované na území našeho státu sídlili již kolem roku 500 n. l.. Je však jiná možnost, jak se dopátrat alespoň dílčích svědectví o dávné minulosti, a tou je archeologický výzkum."
Kámen s rytinou jezdce s kopím
Jezdec z Libušínského kamene nemá kopí ještě založené do podpaždí.
,,Na území Libušína a zejména na libušínské ostrožně probíhaly archeologické výzkumy v několika etapách a přinesly zajímavé poznatky. Ze srovnání výsledků archeologického výzkumu s písemnými prameny můžeme tedy vyvodit následující rekonstrukci vývoje Libušína."
,,V 6. - 7. století byla na libušínské ostrožně osada, která vzhledem ke své poloze a nálezu solárního symbolu ( kotouč s vypíchaným solárním symbolem, zhotovený ze stejného hliněného materiálu, jako keramika pražského typu ), mohla mít i určitý kultovní význam, spojovaný v tradici s místním jménem v pověst o Libuši, zaznamenanou u kronikáře Kosmy."
,,Na konci 9. století zde bylo vybudováno hradiště, které převzalo starý místní název a plnilo funkci strategicky důležitého opěrného bodu na pomezí bývalého českého a luckého kmenového území. Rozsah hradiště
,,Další využití opevněné polohy Libušína lze promítnout do doby polské okupace Čech Boleslavem Chrabrým na samém počátku 11. století. Směr tažení vojsk Jindřicha II. přes Krušné hory, Most, Žatec a Dřevíč na Prahu musel, vzhledem k rozložení sil, vést přes Libušín a hradiště opět sehrálo svoji úlohu. Narychlo byly opraveny polorozbořené hradby. V jejich opěrných zdech se zachovaly rytiny s motivy jezdců a koní, ukázka lidového umění, které vytvořil neznámý obránce libušínského hradiště. Krátce po těchto událostech byl Libušín opět opuštěn. Přemyslovci již neměli vnitřního soupeře, proti němuž by bylo třeba se opevňovat a poloha Libušína přestala mít strategický význam. Správní funkci vykonávala v
,,Zánikem hradiště však život na libušínské ostrožně a zejména v údolí pod ní nekončí. Žijí zde rolníci, vinaři a řemeslníci různých profesí. Od roku 1052 je mnoho písemných zpráv o změnách vlastníků. V darovací listině krále Přemysla Otakara II. z roku 1277 byla dvojí ves Libušín převedena na klášter benediktinský sv. Jana Křtitele na Ostrově a Skalách. Zmínka o dvojí vsi znamenala zřejmě jednak vesnici v podhradí a jednak malou osadu ve vnitřním areálu hradiště kolem kostela sv. Jiří, který v této době patrně také vznikl, i když první zmínky o něm jsou až ze 14. století. Od 14. století byla ves v údolí nazývána Libušín a ves na návrší Hradiště. Podle historických pramenů stavěli benediktini v té době kostel sv. Gotharda ve Slaném a presbytář kostela sv. Jiří na libušínském hradišti. V roce 1514 koupili Libušín Martinicové ze Smečna a jejich panství trvalo až do 20. století."
,,O životě na Hradišti historikové nepíší, svědčí o něm, kromě jmen farářů a majitelů, jen opravy kostela a data, zanechaná řemeslníky. Kostel sv. Jiří byl však zřejmě živým centrem pro obyvatele širokého okolí, i když se archeologové neodvažují odhadovat, kolik lidí zde v různých dobách žilo. Poslední domky na jižním úpatí hradiště byly zbořeny po druhé světové válce.“
?????????????????????????????????????????????????????????????????
Zadejte:
https://www.youtube.com/watch?time_continue=6&v=EDrSQSxfOx0
Upoutávka na film:
,,LEGENDA O JANĚ"
,,Jana změnila tvář náboženství a stala se papežem. O dva roky později byla vymazána ze stránek historie. Je to úžasný a pravdivý příběh. Obětovala by život, aby naplnila svůj osud. Mezi vírou a pochybnostmi, mezi pravdou a podvody leží celoživotní tajemství."
A její pravdivá slova jsou :
,,Nesmíme zradit svá přesvědčení,
ať to stojí cokoli!"
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
