Císař František Josef I. - Karlštejn je klíčem k mystériím
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
,,Císař František Josef I."
,,Osud tomuto muži nedopřál uskutečnit přeměnu podunajské monarchie ve federaci Spojených států Velkého Rakouska. Jeho zavraždění 28. června 1914 v bosenském Sarajevu znamenalo příchod katastrofy v podobě 8,5 milionů vojáků umírajících na polích Velké války.
Tato slova jsou věnovány 1,2 milionu padlých vojáků císařské a královské armády z nichž více než 400 tisíc bylo z Čech, Moravy a Slezska. Země Koruny české nosné pilíře habsbursko-lotrinského domu. Během války zmobilizovaly přes milion vojáků, kteří se smíšenými pocity, ale přesto s vědomím oddanosti panovníkovi, letité říši, bojovali a umírali v rozpoutaném pekle."
CÍSAŘSKÁ HYMNA
RAKOUSKO-UHERSKÉHO MOCNÁŘSTVÍ
( hudba - František Josef Haydn 1732 -1809 )
( text - Jan Gabriel Seidl 1804 -1875 )
Zachovej nám, Hospodine, Císaře a naši zem!
Dej, ať z víry moc Mu plyne, ať je moudrým vladařem!
Hajme věrně trůnu Jeho proti nepřátelům všem;
|:osud trůnu Habsburského Rakouska jest osudem! :|
Plňme věrně povinnosti, chraňme právo počestně,
a když třeba, s ochotností v boj se dejme statečně!
Na paměti vděčně mějme slávu vojska vítěznou;
|:jmění, krev i život dejme za Císaře, za vlast svou! :|
Čeho nabyl občan pilný, vojín zbraní zastávej;
uměním i vědou silný duch se zmáhej, jasně skvěj!
Bože, ráčiž slávy příti, žehnej vlasti milené;
|:slunce Tvé nechť v míru svítí na Rakousko blažené!
Stůjme k sobě každou chvíli: svornosti jenom moci dá;
spojené kde vládnou síly, snadno vše se vykoná.
Když se ruka k ruce vine, pak se dílo podaří;
|:říš Rakouská nepomine: sláva vlasti Císaři! :|
Císaři po boku vládne, rodem, duchem spřízněná,
v kráse, kteráž neuvadne, Císařovna vznešená.
Bože, ráčiž rozkvět nový Habsburskému domu dát!
|:Františku Josefovi, Alžbětě rač požehnat! :|
Rozpomeň se, Hospodine na svou nejvěrnější říš!
Její sláva nepomine,vždy jí znovu obrodíš!
Koruna dnes stále kryje,mocný panovníkův trůn!
Navždy žije monarchie,Habsburský jí vládne dům!
,,Jubilejní rok 908 byl takovým, že neměl sobě rovného. Přinesl 60letý návrat onoho dne, kdy náš vznešený císař ve květu mladosti nastoupil na starý důstojný trůn císařského domu Habsburského. Šedesát let, dva lidské věky uplynuly od té doby, co císař František Josef I. vládne žezlem nad miliony svých poddaných; a chlubili-li se naši dědové, že jej jakožto spásu a zachránce v bouřlivém roce 1848 pozdravili, tedy jsme my dnes ještě sťastnější, že jsme v císaři Františku Josefovi splnění všech těch nadějí se dočkali a že můžeme se těšit z panovníka, ze všech panovníků nejšlechetnějšího a nejlaskavějšího.
Šest desetiletí, na jejichž počátku stál ztrnulý absolutismus a jejichž ukončení znamená počátek nové éry, nejvolnější konstituce na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva. Jak dalekosáhle rozdílné jsou tyto dva časové body, které jméno našeho milovaného císaře paprsky ozařuje. Málokterým panovníkům bylo popřáno zastávat své vznešené povolání po tak dlouhý čas a není skoro případu, aby jediný mocnář zdobil trůn po celé epochy, jež prožívala celá tři pokolení.
Všechny dějepisné a politické události, válka a mír - vznik moderního přetvoření říše a vývoje jejich národů, vznik moderní kultury a techniky a mohutný rozvoj průmyslu, obchodu a dopravy, umění a vědy se Rakousko pod slavným žezlem císaře Františka Josefa stalo moderním kulturním státem, který se bez obav mohl měřit se všemi zeměmi světa."
,,Panovník a kníže v nejšlechetnějším slova smyslu, otec vlasti a svých národů, takto stojí císař František Josef po šest desetiletí před námi od hor Krkonošských až po břehy moře Adriatického, od jezera Bodamského až do strmých hor Sedmihradských."
,,Franci" při hře na vojáka
,,Celý státnický program, s nímž mladý císař na svůj vysoký úřad nastupoval, spočíval v hesle: „Viribus unitis" - „S p o j e n ý m i s i l a m i! " Bylo to vzněcující provolání ke všem jeho národům, že je na čase, aby společně veškeré národy vypomohli panovníkovi v jeho těžké úloze.
Císař František Josef jako obětavý a pečlivý otec svých národů miloval je všechny stejně a snažil se vždy působit smířlivě, povznášeje strany k vědomí, že společné blaho spočívá právě jen v zachování nerozlučného svazku mezi rakouskými národy a r o d e m p a n o v n i c k ý m."
,,Karlštejn je klíčem k mystériím?"
,,Karlštejn patří mezi nejslavnější české hrady a patří mezi nejnavštěvovanější a nejsledovanější památky. Méně se již vzpomíná na spojitost se solárním kultem, alchymií, hermetikou, na důležité úložiště relikvií a na různé záhady kolem Karlštejna."
,,Například kaple svatého Kříže, tento naprostý unikát zůstal tak trochu nepochopen, ač měl Karel VI. představy naprosto jasné, a dokázal je realizovat. Ve vysokých oknech byly původně místo obyčejných skel drahokamy, valouny křišťálu a jantaru. Světlo svící se odráželo od jasných hvězd, symbolizující nebeskou nekonečnou klenbu. Na stěnách ozařovalo barevnou záplavu inkrustací polodrahokamů, pocházejících zřejmě z kutnohorského naleziště. Nad pásmem drahokamů trůnila důstojná ,,velká rodina," soubor podobizen světců. Ochránili svatostánek, drahocennosti, panovníka, hrad i říši. Tyto deskové obrazy mistra Theodorika a jeho pomocníků jsou údajně jedním z klíčů k mystériím celé kaple i hradu. Jejich výběr i rozmístění nejsou náhodné, při bližším prozkoumání najdeme esoterické a hermetické symboly a jinotaje. Sestava však není úplná, protože jeden střípek do mozaiky chybí."
,,Druhým klíčem k tajemství by mohly být polodrahokamy z výzdoby kaple, bylo jich 2392, acháty, jaspisy, karneoly. Každý kámen má svou symboliku, hovoří svým jazykem a poskytuje určitou ochranu, současně je i skvělým paměťovým médiem a tvarovým zářičem."
,,Oba klíče doplňovala kdysi vzácná sbírka svatých relikvií. Karel IV. opatroval údajnou část roucha sv.Jana, zlomek trnu z mučednické koruny, také legendární kopí sv.Longina a mnoho dalších památek."
,,Zajímavou věc zveřejnil jeden známý záhadolog, že počet karlštejnských polodrahokamů by měl být datem zániku světa - Apokalypsy."
,,27.března roku 1357 byl za účasti císaře a krále Karla IV. slavnostně otevřen hrad Karlštejn a až do dnešní doby je nevýznamnější v Čechách a jedním z nejznámějších v Evropě. Je však zarážející, že se o něm v kronikách a dalších písemnostech mnoho informací nezachovalo, ač šlo o stavbu mimořádně nákladnou. není znám ani datum jeho založení. Měl-li být jen letním sídlem Karla IV., proč tloušťka zdí dosahuje místy až sedmi metrů ? Někteří badatelé míní, že se měl stát hradem sv. grálu."
,,Hrad Karlštejn je zkrátka opředen tajemstvím a je doopravdy unikátem."
Spirit 2009
KKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKKK
