Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

První špitál

,,Podle latinských pramenů byl už ve 12.století v Praze na Malé Straně špitál řádu maltézských rytířů, jejichž posláním bylo chránit poutníky do Svaté země.  Dům pro pocestné, který vybudovali, se latinsky jmenoval hospitale a v češtině se mu později - patrně vlivem němčiny - začalo říkat špitál. První špitál ve světské (tedy městské) správě byl v Praze vybudován ve 13.století poblíž kostela Panny Marie. Přes týden byl využíván jako útulek pro účastníky trhů."

 %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Kniha věšteb

,,Knihu věšteb s použitím starého kování můžeme nalézt ve vlastivědném  muzeu v Olomouci. Je psaná německy a olomoucké muzeum na ni získalo kodex roku 1892."

,,Středověké návody k věštbám se vesměs odvolávají na antické autory. Vynikající malířský doprovod knihy věšteb je nejspíše hornorýnského původu z doby kolem roku 1410, kniha byla ale pravděpodobně sepsána roku 1327 astrologem Holomoučem."

,,Volné papíry, vložené dovnitř, byly získány od svobodného zednáře a pocházejí ze stejné doby i od stejného písaře. Postavy proroků i další jsou v počtu 32 a stejný je i počet stránek s radami, věštbami a medailony uprostřed. Nápisová páska označuje čtyři světové strany - číslo osm znamená dovršení a naplnění proroctví, v Bibli znamená vzkříšení. Jména sedmi planet včetně Slunce a Měsíce připomínají, že kosmos je ovládán sedmičkou, otačivý kotouč zevnitř vazby uvádí celý spis a ukazuje na modré obloze Zemi uprostřed pouze čtyř planet. Nalezneme zde také figurku, která ukazuje směr jejího otáčení a dva anděly, kteří tuto figurku povzbuzují."

,,Po přečtení tohoto článečku je velmi patrné, že pisatelé dobře věděli už v těch dobách - O ČEM PÍŠOU - no není to úžasné !" Ludmilka

 %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Kult slavného obrazu

,,Málokteré umělecké dílo proslulo na celém světě tak jako Raffaelova Sixtinská madona. Spolu se svými dvěma andílky se stala takřka kultem. Možná nevíte, že světlo světa toto dílo spatřilo již před půl tisíciletím."

,,Raffael, jeden z největších umělců vrcholné renesance, zakázku obdržel v Římě roku 1512. Sám papež Julius II. jej pověřil malbou obrazu Sixtinská madona. Téměř 250 let zůstal obraz na svém původním místě v Piacenze a byl prakticky neznámý. Jeho slavný příběh začal teprve velkolepým nákupem saským kurfiřtem Augustem III. v letech 1752 - 54. A tak se dostal do Drážďan. Ale ani tady se obraz neproslavil okamžitě. Trvalo to ještě řadu let, než za Sixtinskou madonou začali putovat milovníci umění z celého světa."

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Adolf Patera

* 27.7.1836 - Hudlice u Berouna, † 9.12.1912 - Praha

Knihovník Národního muzea v Praze, historik, filolog

,,V roce 2006 uplynulo 170 let, co se v Hudlicích narodil vynikající znalec staré české literatury, jenž zasluhuje vděčné vzpomínky nejen pro velikost životní své práce, ale i pro tragiku svého osudu. Byl přes 40 let úředníkem knihovny Národního musea a na konec jejím ředitelem, a možno říci bez nadsázky, že zvláště nejvzácnější její oddělení, rukopisné, nemělo nikdy správce oddanějšího a nesloužilo svému poslání lépe než za Patery. Zpřístupnil množství z jeho pokladů, ale i jiných památek staročeské literatury pečlivým vydáním, vydal i mnoho z Komenského a Dobrovského. Vrcholem jeho práce měl být monumentální soupis staročeských rukopisů a památek. Když mu však odchod do výslužby, uspíšený bezohledností jeho nástupce Č. Zíbrta, sliboval uskutečnění velkolepého záměru, Patera byl již téměř slepý. Rukopisy, které studoval s takovou láskou, připravily ho o zrak. Měl nicméně lví podíl na Podlahově katalogu kapitulních rukopisů a zůstavil vůbec, když r. 1912 teprve 66 letý zemřel, žeň věru přebohatou.“

,,Neposlední zásluhou Paterovou je přispění k odhalení Hankových machinací v musejních rukopisech v r. 1877, které dalo podnět prvním českým učencům. A. V. Šemberovi a A. Vaškovi k boji proti nejslavnějším padělkům falsátora RKZ ( Spor o rukopisy Královédvorský, RK, a Zelenohorský, RZ, ve zkratce též spor o RKZ, je jedna z nejdůležitějších událostí konce 19. století, kdy pozitivistická věda potřela pravost romantických nacionalistických padělků z počátku 19. století. V rukopisném sporu na sebe Patera upozornil především statí "Glosy a miniatury v Mater verborum" , což byl ve středověku velmi oblíbený a rozšířený latinský slovník, který v rukopisech obyčejně přichází pod jmény "Mater verborum "a "glossae Salomonis").

 Životopis :

,,Absolvent malostranského gymnázia a Filozofické fakulty UK v Praze, obor slovanská filologie. Od r. 1861 knihovník, od r. 1893 ředitel Českého muzea. Od r. 1885 sekretář Matice české. - Podnikl řadu studijních cest po knihovnách a archivech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, Rakousku, Uhrách a Německu. Člen řady učených společností domácích i zahraničních a Svatoboru. Podporoval česko-ruské vědecké styky, činitel Ruského kroužku a Jednoty českoslovanské. V r. 1904 odešel do výslužby. - Historik staročeské literatury. Má velké zásluhy o zpracování rukopisných památek z 13. a 14. století. - Přítel P.I.Čajkovského.- Vydavatel staročeských spisů a korespondence J.A.Komenského a J.Dobrovského. Přispíval do Riegrova Slovníku naučného. Překladatel z ruštiny. - Autor soupisu rukopisů, zvláště bohemik z několika českých a moravských knihoven.“

Zdroj - Obec Hudlice

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Na zříceninách Starého zámku v Borotíně u Tábora se prý zjevuje pramáti landštejnského rodu jako přízrak bílé paní. Nedaleko Borotína na vršku nad Novým Kostelcem stojí také starý kostelík Narození Panny Marie. Pod ním bývala kdysi ves Zelený Kostelec. Podle lidového podání tu však stával klášter a velké město. Dosud tu mají být ukryty velké poklady.
Kdysi tu kopali na hřbitově chalu pníci ze sousední vesnice. Našli železné dveře, na kterých byl nápis: „Prachzatracené duše! Kdo sem nic nedal, ať odtud nic nebere!“ Vykopanou jámu proto raději zaházeli a od té doby se o vyzvednutí pokladu nikdo nepokoušel.

Na stráni nad Moravčí leží Čertova skála. Upustil ji tu ďábel, když letěl od Borotína k mlýnu pod Moravčí, který chtěl zasypat. V těchto místech však zakokrhal kohout, pekelníka opustily síly a skála dopadla na stráň, kde leží dodnes.

Nebyl to ale jediný ďábel v tomto místě. Pán z borotínského zámku uzavřel také kdysi smlouvu s ďáblem, požádal totiž čerta, aby v blízkém lese vystavěl přes noc kostel. Pekelník nestačil podmínku splnit a poslední kámen v podobě srdce kostelního zvonu upustil na Hradisku ve chvíli, kdy ve vsi zakokrhal kohout. I tento kámen tu leží dodnes.

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo