Zajímavosti z hradu BOUZOVA - KVÍTKŮV DVŮR
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Zajímavosti z hradu BOUZOVA
Foto - jupigo.com
,,Podle pověsti se na hradě Bouzov narodil král Jiří z Poděbrad. Pravdou je, že zde jeho otec Viktorín skutečně sídlil, takže jde o reálný podklad."
,,Roku 1643 se Švédové pokusili hrad Bouzov dobýt - nepovedlo se. Během třicetileté války sloužil hrad jako vězení pro švédské vojáky. Arcivévoda Evžen Habsburský podnikl náročnou rekonstrukci trvající patnáct let a utratil dvacet milionů zlatých. Za druhé světové války daroval Hitler hrad Bouzov Himmlerovi, usídlil se tady přepadový oddíl SS, který se postaral 5. května 1945 o vypálení obce Javoříčko."
Foto - filmovamista.cz
Pohádkový Bouzov
,,Nádherná stavba hradu obklopená lesy přímo vyzývá filmové štáby, aby se zde usadily a vymýšlely natáčení historických příběhů a pohádek. První pohádka, která se na hradě Bouzov točila, se jmenovala O medvědu Ondřejovi. Komediální příběh o princezně Blance a myslivci Ondřejovi vznikl již v roce 1959 a krále si v něm zahrál Jaroslav Marvan."
,,Kopretiny pro zámeckou paní" - napsal Stanislav Rudolf. Jde o autora oblíbených dívčích románů a komediální příběh z letních prázdnin o tak trochu praštěných holkách se točil v roce 1981. Hlavní roli zde měl hrad Bouzov, dále Sylva Julinová, Jan Hartl, František Husák a Zdena Hadrbolcová."
,,V režii Vojtěcha Štursy se točila na Bouzově i pohádka Třetí sudička (1986) a hned v roce 1987 oblíbená pohádka o mladém ševcovském tovaryši Jírovi a vysvobozené princezně s názvem O princezně Jasněnce a létajícím ševci s Michaelou Kuklovou a Janem Potměšilem v hlavních rolích. Rok 1990 byl plný filmování – natáčela se zde pohádka O Janovi a jeho podivuhodném příteli na motivy H. CH. Andersena a nestárnoucí televizní hit Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek."
Foto - blesk.cz
,,Italští tvůrci si vybrali Bouzov pro filmový pohádkový příběh, který má několik částí – o princezně Fantaghiro. Objevují se zde i čeští herci. Němečtí filmaři zde točili Loupežníka Hotzenplotze a další česká pohádka, která zde vznikla, se jmenovala Rumplcimprcampr."
,,Jako poslední zmíním dramatický film z válečného období Krev zmizelého, který režíroval Milan Cieslar. Na hradě Bouzov se natáčel během roku 2004. A tato přehlídka není vůbec konečná, jak sami vidíte, neustále se hradu Bouzov svěřují nějaké velké role."
Vyhlídkový Trojský kůň neřehtá
,,Dominantou areálu je obrovská dřevěná stavba koně. 15 m vysoký a 55 tun těžký „Trojský kůň“ představuje základ expozice válečných strojů. Jeho útroby jsou přístupné a ukrývají výstavku kreseb s historickou tématikou. Je také možné vystoupat do koňské hlavy na vyhlídku umístěnou ve výši 14 metrů."
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
KVÍTKŮV (Pidíkův) DVŮR
,,Někdejší Pidíkův, dnes Kvítkův dvůr se nachází západně od krumlovského zámku na východním svahu masivu Liščího doupěte, u staré poutní cesty do Kájova. Vznikl zřejmě jako sídlo leníka krumlovských pánů někdy ve 13.–14. století. Roku 1423 při husitském obléhání města měl být vypálen."
,,Současná podoba objektu pochází z barokní přestavby, prováděné po roce 1750 za Teresie von Schwarzenberg (rozené Liechtenstein). Tehdy bylo východní křídlo přestavěno na letohrádek, jehož interier vyzdobil freskami František Jakub Prokyš (autor výmalby Maškarního sálu na zámku)."
,,Po roce 1947 ve správě státního statku, která ho přivedla na pokraj zániku. V současné době provádí soukromý majitel postupně nezbytné opravy, objekt je však nepřístupný. Majitel dosáhl i odklonění turistické značky do Kájova, takže je omezena i možnost pouhého přístupu k objektu."
,,Kvítkův dvůr sloužil od středověku k zásobování krumlovského zámku zemědělskými produkty. Velkou změnu prodělal v době vlády uměnímilovného krumlovského vévody Josefa Adama ze Schwarzenbergu, který ho v r. 1750 daroval jako letní sídlo své manželce Marii Terezii, roz. princezně z Liechtensteina (údajně jedna z nejkrásnějších žen té doby). Kněžna nechala dvůr, nazývaný od té doby Favoritní, spojit stromořadím s českokrumlovskou zámeckou zahradou a u vstupu nechala vybudovat útulný obytný letohrádek."
,,Jeho interiéry vyzdobil později František Jakub Prokyš malbami se žánrovými scénami. Favoritní dvůr se stal místem odpočinku a aristokratické zábavy. Jedna z dobových zpráv např. uvádí, že "15.prosince 1750 uvedl v noci nejjasnější pán ve Favoritním dvoře za velkou zámeckou zahradou velmi příjemnou komedii. Poté bylo očím s úžasem přihlížejících připraveno neobyčejné ohnivé představení..."
,,Plán přestavby Kvítkova dvora v r. 1750 vypracoval knížecí stavitel Josef Joan Fortiny.
Východní křídlo dvora (letohrádek) je přízemní stavení o dvou dílech po stranách vjezdu. Má mansardové střechy a průčelí zdobené červeným, bíle spárovaným kvádrováním. Pokoje vyzdobil freskami malíř František Jakub Prokyš."
,,Nejhezčí je výzdoba hlavního sálu, tzv. kabinetu kněžny Marie Terezie, z r. 1757. Sál pojal Prokyš jako iluzivní architekturu s průhledy do venkovského prostředí a romantické krajiny. Obsahem i formou je malba vyjímečná spolu s malbami v letohrádku Bellaria v zámeckém parku českokrumlovského zámku."
,,František Jakub Prokyš byl ještě autorem výzdoby orientálního kabinetu krumlovského zámku, ne Maškarního sálu, jak je nesprávně uvedeno v úvodním článku o historii. Autorem výmalby Maškarního sálu byl vídeňský malíř Josef Lederer."
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
