Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Úvodem jedna autentická příhoda dvou vědeckých pracovníků, kandidátů věd, ona biochemička a on psychoterapeut.“

HOLOGRAFICKÝ ,, ZÁZNAM ,,

,,Jednou při turistické cestě jsme spatřili polozřícený starý zámek. Byl postaven daleko od dopravních tepen a turisti o něm mnoho nevěděli. Přivítala nás stará kastelánka a provedla nás po chladných vlhkých místnostech. Někdo se zeptal na strašidla. Jedno tu žije, odpověděla klidně. Několikrát jsem ho potkala v obrazárně. Dva z nás se nabídli, že toto tvrzení prověří. V noci se téměř po hmatu dostali na druhé poschodí. Plamen svíčky se kmital, nejasné stíny strašidelně klouzaly po stěnách. Dveře obrazárny se skřípáním otevřely. Tehdy se od jednoho portrétu oddělila beztvará skvrna a pomalu směřovala k příchozím. Dva starší vědečtí pracovníci odtud běželi co jim nohy stačily."

,,Toto by mohl, nebo měl být ukázkový příběh zjevení díky aktivizaci holografického záznamu. Jak jsem jej ale opisoval, nesedí mi tam, proč se tam najednou otevřely se skřípáním do obrazárny dveře. To nemá s holografickým záznamem co dočinění. Ani přízrak evidentně se přibližující. Nicméně..."

,,Hologram není samotný obraz předmětu jako fotografie. V hologramu je zaznamenán i třetí rozměr, tedy hloubka, a po podobném nasvícení jako při záznamu hologramu ( stejný úhel a hlavně frekvence světla ) se záznam promítá zpět se svojí hloubkou, tedy do třech rozměrů do prostoru. Na hologram se nezaznamenává samotný obraz předmětu, ale struktura světelné vlny, která se odrazila a rozptýlila na předmětu. Hologram má zajímavé vlastnosti, vyplývající z principu záznamu. Když hologram rozřežeme na několik kousků, každý z nich dá po prosvícení stejný obraz, jako celý hologram! ( Já bych řekl, že čím menší je fragment hologramu, tím je méně jasnější nebo méně dokonalý, než kdyby promítal do prostoru celý. )"

,,Jak vypadá holografický záznam ? Na pohled je to obyčejná fotografická deska. Tu je nutno osvítit a vznikne plastické zobrazení, které se neliší od skutečnosti. V současnosti je nasvícený předmět z jednoho úhlu světelným zdrojem ( spíše laserem ) přímo, ale polovina těchto paprsků se přes polopropustné zrcadlo nejdříve odkloní a dalšími dvěma zrcadly se přivedou k předmětu z jiného úhlu. Vznikne tak rozdíl mezi dvěma svazky paprsků a tento interferenční rozdíl zachytí světlocitlivá fotografická deska, tedy zachytí právě onu hloubku - třetí rozměr předmětu."

,,Nějak podobně je nejspíše zachycen holografický záznam do obrazu, který malíř maluje. Organismus vylučuje široké spektrum elektromagnetických vln. Nás zajímají vlny v pásmu blízkém tepelnému. Tady by se dal lidský organismus porovnat s laserem, pracujícím ovšem v mikrovlnném rozsahu. To by potom znamenalo, že i člověk může zaznamenat hologram. Hologramy mohou vznikat nejen na fotografických deskách, ale i na jiných materiálech citlivých na světlo, například rychleschnoucí olejové barvy, laky, impregnace pro štětce, dokonce i krev. Takové hologramy se zachovávají po staletí a setřít jejich zápis může jen silné zahřátí. Možná proto oheň v dávnověku považovali za očistný. Přízraky jsou tedy vlastně emoce malířů, kteří tvořili a cítili nebývalý příval energie, ta se hromadí a ukládá pod vrstvy barev pod štětcem."

,,V klidném stavu člověk zanechává nejasný hologram, ale při emocích se mění elektromagnetické vyzařování a pokud jsou všechny orgány v jistém energetickém souladu, vzniká přesnější hologram. K jeho spatření pomůže i svíčka, protože slabé světlo činí zobrazení mnohem výraznějším. Proud světla doplní vyzařování člověka a hologram zapsaný ve zdech nebo starých obrazech půjde spatřit snadněji."

( Neznámý zdroj - tohoto článku )

,,Jsou zde zajímavé poznatky,

které Vás jistě zaujaly!"

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

IRÉNE JOLIOT-CURIE

Slavná dcera ještě slavnější matky

,,Asi není mnoho těch, kteří by neznali slavný manželský pár Marii a Pierra Curiovi. Méně se však již ví, že stejně významnými vědci se stali manželé Joliot-Curie neboli dcera Irène a její muž Frédéric."

,,Irène Curie se narodila v Paříži 12. září 1897 a velmi brzy o ni začala pečovat chůva a dědeček, Pierrův otec, neboť matka Marie se věnovala výzkumu. Vzdělávali ji doma rodiče a jejich přátelé, také vědci (například chemii ji učil Jean Perrin a matematiku Paul Langevin). V roce 1912 nastoupila na Collège Sévigné, aby složila maturitní zkoušku. O dva roky později se přihlásila na Přírodovědeckou fakultu na Sorbonně. Její studium však přerušila I. světová válka."

Statečné vědkyně

,,Během války sloužila Irène společně se svojí matkou jako rentgenolog v polních pojízdných laboratořích, které Marie Curie-Skłodowská zřídila. Obě během první I. války pomohly zachránit mnoho lidských životů. Bohužel, obě byly v té době vystaveny velkým dávkám záření. V roce 1918 se Irène vrátila do Paříže a pokračovala ve studiu. V roce 1925 dokončila disertační práci na téma alfa záření polonia, prvku, který objevili její rodiče."

,,Po ukončení studií pracovala jako asistentka své matky v L´institut du Radium. Tady se seznámila s Frédéricem Joliotem. V říjnu 1926 se vzali a hned následující rok se jim narodila dcera Hélène a v roce 1932 syn Pierre."

Nobelova za chemii

,,Novomanželé společně studovali jaderné reakce vyvolané bombardováním jader lehkých prvků částicemi alfa, které vyzařovalo polonium. Dokázali, že neutrony mají o něco větší hmotnost než protony. Při dalším výzkumu vlastností neutronů objevili v roce 1934 umělou radioaktivitu."

,,V roce 1935 společně se svým manželem Frédéricem obdržela Irène Nobelovu cenu za chemii (za syntézu nových radioaktivních prvků). Ve stejném roce objevila také neptuniovou radioaktivní řadu. V roce 1938 Irène Joliot–Curie a Pavel Savic objevili nový druh jaderných reakcí. Tento výsledek byl v říjnu 1938 na Solvayovském kongresu přijat s velkým skepticismem. Oběma bylo doporučeno experimenty zopakovat s větší přesností a důkladností, proto bylo prvenství objevu štěpení uranu přiznáno až Otto Hahnovi, Fritzi Strassmanovi a Lise Meitner na základě jejich prací publikovaných v roce 1939."

Boj za mír

,,V roce 1939 se schylovalo k další válce, proto se Frédéric a Irène rozhodli výsledky své práce zapečetit do obálky a uschovat v trezoru Académie des Sciences, kde zůstaly dalších deset let. Snažili se tak zabránit vojenskému zneužití svých výzkumů."

,,Před II. světovou válkou byla Irène Joliot–Curie ministryní ve vládě Lidové fronty, za okupace Francie byla v odboji a po válce působila, stejně jako její manžel, v mírovém hnutí. Během II. světové války Irène onemocněla tuberkulózou a byla nucena odejít do Švýcarska na léčení. Odloučení od rodiny však velmi těžce nesla, a proto během války podnikla několik nebezpečných cest do Francie."

,,Po válce, v roce 1946, se stala ředitelkou L´institut du Radium a komisařem pro atomovou energii. O dva roky později se podílela na stavbě prvního francouzského jaderného reaktoru a centra pro jadernou fyziku v Orsay. Irène nikdy tento projekt neviděla dokončený, protože 17. března 1956 zemřela na leukémii způsobenou zářením, kterému byla celý život vystavena."

,,Ve stejném roce byl Frédéric jmenován profesorem pro atomovou fyziku a jaderný výzkum na pařížské Sorbonně. Při jednom z víkendových výletů jej v roce 1958 ve vlaku postihl infarkt. Strojvůdce i personál odmítli jet dál, dokud nebylo o Joliota–Curieho řádně postaráno, i když jim výpravčí hrozil trestem. Za několik dní však Frédéric zemřel. Při oficiálním smutečním aktu na nádvoří Sorbony 19. srpna byly přítomny delegace z celého světa."

Ludmila Veselá - Spirit

DODATEK
- Vzhledem ke společné odborné publikační činnosti a z úcty k Marii Curie-Skłodowské používali Irène a Frédéric příjmení Joliot-Curie.
- Po Frédéricovi byl pojmenován kráter Joliot na Měsíci a zastávka metra v bulharské Sofii, jež byla otevřená v roce 2009.
- Irène se angažovala v politice jako aktivistka za mír, hájila také práva žen. Stala se členkou Světové rady míru.

 ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

SKENOVÁNÍ DUHOVKY

K ověřování totožnosti, identifikaci či zabezpečení se stále častěji používají biometrické metody včetně duhovkové biometrie, laicky řečeno skenování duhovky. Například ve Spojených arabských emirátech imigrační úřady systém duhovkové autentizace používají už od roku 2001 a zkušební provoz byl zahájen i na některých letištích ve Velké Británii, v USA a Kanadě. Důvod je jasný. V porovnání s ostatními biometrickými identifikačními údaji (např. otisky prstů, geometrie ruky, geometrie obličeje, hlasové identifikaci nebo sítnicové biometrii) je totiž duhovka unikátní, stabilní systém, navíc dokonale chráněný uvnitř oka. Přestože je struktura a barva duhovky do značné míry dědičná, v detailech se u každého jedince, i u jednovaječných dvojčat, vždy liší, včetně stranových odlišností jednoho páru.

Nemůže skenování duhovky zrak poškodit? Na bezpečnost duhovkové autentizace se ptají klienti očních klinik. Ale obavy jsou v tomto případě zbytečné. Na stejném principu jsou založeny i vyšetřovací metody, které se využívají i při laserových operacích očí. Fotografie duhovky funguje jako naprosto unikátní mapa, nebo chcete-li otisk prstu.

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Víte, jak to poznat? Denní rytmus člověka je vrozený. Někdo je plný energie, sotva otevře oči, jiný není k probuzení ani v deset hodin ráno. Odlišný biorytmus se podepisuje i na povaze, životním stylu. Typický skřivan je v

ranních hodinách v pohodě, do všech aktivit se vrhá s nadšením a obrovským zájmem. Pro optimální rozjezd do nového dne se spokojí s vydatnou snídaní a pak není k zastavení. Sova žije v noci, dech jí nedochází ani když ručička na hodinách ukazuje půlnoc. Zato ráno se dlouho „rozkoukává“, dopoledne zvládá s velkými obtížemi. Podle psychologů bývají skřivani introvertnější povahy se sklonem k řádu a disciplíně. Celkově jsou aktivnější, cítí se šťastnější, dokážou se v profesní sféře lépe prezentovat. Avšak riskování není zrovna jejich šálkem kávy, změna plánů, improvizace pro ně může být problém. Sovy se mohou pyšnit neobyčejnou kreativitou, uměleckými sklony. Bývají extrovertní, dokáží se pro nové věci rychle nadchnout, ale stejně tak je vzápětí opustit. Život berou jako hru, oproti skřivanům mají větší sklony k nejrůznějším závislostem a také k nevěře. A jak mohou v partnerském vztahu tyto dva protipóly fungovat? Britští vědci se shodují v názoru, že je to takřka nemožné, i když výjimky se občas najdou.

Foto - zamecek.cz

SPIRIT

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO