Jdi na obsah Jdi na menu
 

Jakou rychlostí hrabe krtek? - Švábi v kosmu - Jak skáčou blechy? - Pavoučí vlákno - Proč mizí hmyz? - Mají včely supermozek?

19. 4. 2008

JJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJ

JAKOU RYCHLOSTI HRABE KRTEK?

Vědci zkoumají kde co. Přírodovědci se zaměřili na rychlost krtka pod zemi. Zjístili, že závisí na složení půdy. V lehké zemině pracuje krtek oběma pracičkama a dosahuje rychlosti až 115 metrů za hodinu. Jestliže je ale hlína tvrdá, musí se jednou pracičkou podepírat a hrabe pouze jednostranně. Docílí tedy rychlosti přibližně 18 metrů za hodinu.

ŠVÁBI V KOSMU

Odborníci z Voroněže se pustili do výzkumu vlivu stavu beztíže na hmyz. Na podzim proto vypustili na dvanáctidenní pouť do kosmu na palubě jedné orbitální laboratoře šváby. Přírodovědci zjístili, že šváb zplozený v kosmu se vyvíjí rychleji, je odolnější, při pohybu rychlejší a energičtější.

JAK SKÁČOU BLECHY?

Odborníky z Cambridge zajímalo, jak skáčou blechy. Právě blechy patří mezi nejlepší skokany živočišné říše, a tak byl jejich styl podroben důkladné analýze. Velikost blech se pohybuje v rozmezí 1,5 až 3,3 milimetrů, ovšem odrazí se do výšky až 20 centimetrů a doskočí do vzdálenosti asi 35 centimetrů. Přírodovědci nafilmovali několik desítek skoků různých bleších jedinců a zkoumali i jejich zadní nožky elektronovým mikroskopem. Jak se ukázalo, mají blechy v horní části zadních nožiček strukturu z vysoce pružné bílkoviny, která jako pružina akumuluje energii, jež se při odrazu přes systém kloubových pák končetin přenese do koncových článků. Uvolněná síla blechu vymrští vzhůru jako katapult. Odrazová rychlost od podkladu se v průměru pohybuje kolem pěti kilometrů v hodině. Analýza záznamů ukázala, že blechy dosáhnou zrychlení kolem 1500 metrů za sekundu na druhou, z čehož plyne, že při jejich skoku dojde k přetížení 25krát vyššímu než při startu rakety, hodnoty se pohybují kolem 150g.

SPIRIT

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

PAVOUČÍ VLÁKNO

Obrazek

 ,,Pavoučí vlákno je pevnější než ocel a dokonce i než kevlar, ze kterého se připravují neprůstřelné vesty. Výzkum pavoučích vláken ukázal, že se nejedná o jednoduchý materiál."

Vědci si delší dobu kladou otázku, proč je vlákno pavučiny tak pevné. Zajímá to armádu, policii, konstruktéry... Pavoučí vlákno je totiž pevnější než ocel a dokonce i než kevlar, ze kterého se připravují neprůstřelné vesty. Tenké pevné vlákno požadují oční chirurgové. Materiál s vlastnostmi pavoučího vlákna by umožnil napojovat tenké krevní kapiláry a značně by rozšířil možnosti mikrochirurgie…

Výzkum pavoučích vláken ukázal, že se nejedná o jednoduchý, unikátní materiál. Pavouci různých druhů produkují různé druhy vláken. Někteří z pavouků mají až sedm různých žláz a každá z nich vytváří odlišné vlákno.

Všichni pavouci vytváří závěsné vlákno, které má funkci jakéhosi záchranného lana pomocí něhož se mohou spouštět ze stropu. Závěsné vlákno zároveň používají k trvalému upoutání sítě pavučiny a usnadňuje pavoukům útěk při ohrožení. Závěsné vlákno tvoří také radiální spojky pavučinové sítě. Přemosťovací vlákno je první pramen s jehož pomocí síť drží na podpěrách a konečně další vlákno teprve tvoří velkou spirálu.

Různá vlákna mají odlišné fyzikální vlastnosti jako například mez pevnosti, tuhost, pružnost. Všemi  jmenovanými vlastnostmi se pavoučí vlákna od jiných přirozených nebo syntetických materiálů výrazně liší. Závěsné vlákno má v přepočtu na váhovou jednotku několikanásobně větší pevnost než ocel, přičemž jeho tloušťka je pouhou desetinou lidského vlasu.

Vlákno je kompozitní materiál sestávající ze tří velmi odlišných proteinů. Jeden protein vytváří amorfní (nekrystalickou) základní hmotu s velkou roztažností, dávající vláknu elasticitu. Vlastnost tohoto proteinu umožní protažení sítě, když do ní narazí letící hmyz a absorbuje velkou kinetickou energii.  Do zmíněné amorfní hmoty jsou zality dva druhy krystalických proteinů, která vlákno zpevňují. Jsou těsně poskládané a tak jsou odolají protažení. Jeden je neohebný, tuhý. Má se za to, že  skládačka méně tuhého krystalického proteinu není jenom prostá složenina tuhých krystalů, ale že  zde dochází k interakci s amorfním proteinem a ukotvení krystalů v amorfní hmotě. Výsledný kompozit je pevný, odolný a elastický.

 Josef Pazdera

QQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQ

PROČ MIZÍ HMYZ?

Vědci si lámou hlavu se skutečností, že celosvětově ubývá hmyzu, který je nepostradatelnou součástí života. Například v Německu je to bezmála 75 procent toho létajícího, a to za uplynulých 25 let. Co je příčinou tohoto jevu? Vypadá to, že je zatím nejasná. Může za to používání pesticidů či změna klimatu? Nebo nedostatek potravy, kterou hmyz konzumuje? V šedesáti přírodních rezervacích v Německu vědci postavili speciální stany, ve kterých zachytili okolo 1 500 vzorků hmyzu. Posléze zjišťovali jeho hmotnost a došli k závěru, že v každém stanu byl zjištěn překvapující pokles. Průměrný roční průměr výnosu klesl o 76 % za 27 let. V jednom roce byl dokonce naměřen pokles až 82 % všeho létajícího hmyzu, tedy včetně vos, včel a dalších užitečných druhů. Vědci pracují s teorií, že létající hmyz hyne ve chvíli, kdy opustí přírodní rezervace. Zemědělská půda jim má totiž jen málo co nabídnout pro život. Odborníci naléhají, že je zapotřebí co nejdříve zahájit výzkum příčin celého problému. Jen tak se předejde katastrofě.
 
MAJÍ VČELY SUPERMOZEK?
Cestu domů najde vždy naprosto bezpečně. Řeč je o včele medonosné, která se v žádném prostředí nikdy neztratí. Jak zjístili vědci, geniální  navigaci mají tito mali tvorové v malém mozku, který je výkonnější než počítač. Včely si vytvářejí mentální mapy pozice svého domova v přírodě, takže dokážou přesně určovat svou vzdálenost  a plochu, když odletí za potravou. Přitom na pastviny odlétají od ůlu až na vzdálenosti třech kilometrů. Až do teď se mělo za to, že se řídí polohou slunce na obloze. Vědecký tým z Německa dokázal, že sluneční světlo včely k navigaci nevyužívají. Včely stejně jako lidé vytvářejí metrické mentálí mapy, vnímají tvar reliéfu a jednotlivé prvky v něm - stromy, aleje, budovy, kameny a podobně, ale i jejich vzdálenost a polohu prostoru.. Včelí mozek dokáže řešit matematické operace, které zvládá jen počítač. Bylo dokázané, že včely využívají vždy nejkratší cestu ke zdroji nektaru, aby ušetřily čas a energii. Způsob, jakým se včely orientují při letu, inspiroval dokonce vědec k vývoji automatického navigačního systému pro vesmírnou misi na Mars.
Spirit
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO