Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

 Obec ,,Stará Bělá"

  ,,Stará Bělá je od roku 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Obvod leží asi 10 km jihovýchodně od centra Ostravy. Protéká jím potok Starec (původně Bělá), pojmenování Bělá je odvozeno od bílé (bělé) vody v potoku.

 Historie :

,,Stará slovanská osada vznikla pravděpodobně v polovině 13. století, první písemnou zmínku nalezneme v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1272. V roce 1408 obdržel lénem Bělou a Výškovice Hanuš z Bělé – zde se poprvé objevuje jméno Stará Bělá (Antiquo Byele). Posledním majitelem Zábřehu, jehož součástí byly Výškovice a Stará Bělá od roku 1590, byla olomoucká kapitula, která jej držela až do zrušení poddanství v roce 1848. V roce 1941 byla Stará Bělá připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945. V roce 1954 se obec osamostatnila. V roce 1960 byla místní část Cikánka připojená ke Krmelínu a místní část Paseky k Ostravě. Samotná Stará Bělá se součástí Ostravy stala 1. ledna 1975."

 ,,Místní farnost je poprvé písemně doložena roku 1506. Spadaly do ní obce Nová Bělá, Proskovice, Výškovice a Krmelín. Výškovice byly od roku 1966 přifařeny k Zábřehu. Původní dřevěný kostelík sv. Mikuláše byl roku 1780 stržen a nahrazen zděným kostelem sv. Jana Nepomuckého. Husův sbor byl v obci postaven roku 1924."

 Pozůstatek vodní tvrze v centru obce Stará Bělá u Ostravy. Tento typ stavby představuje klasický příklad vodní tvrze typu motte.

 ,,Zdejší vodní tvrz se nachází v blízkosti hřbitova a bývalého panského dvora, který byl založen o něco později než samotná tvrz. Tvrziště tvoří malý ostrůvek uprostřed kruhového vodního příkopu o průměru cca 60 m, který v současnosti slouží jako rybník. Tvrziště samotné tvoří uměle navršený kuželovitý pahorek s velmi malým předhradím či nástupní plošinou, které jádro obklopuje takřka ze dvou třetin. Vrchol kužele tvořilo plató o rozměrech 20 x 24 m a výšce asi 5 – 6 m (od výše hladiny). Pahorek je částečně zarostlý většími stromy, převážně modříny. Jižním směrem se tvrziště zařezává do mírného svahu a je v těchto místech chráněno ze tří stran širokým zdvojený příkopem o šířce od 6 do 18 m. Na severní straně se příkop rozlévá v rybníček, který ještě i dnes příkop napájí vodou."

 ,,Podobu tvrze si lze snadno představit jako jednoduchou obytnou věžovitou opevněnou stavbu, která se skládala z kamenného základu a možné dřevěná nástavby a malého podhradí či přístupové plošiny kolem. Nedaleko tvrze stával panský dvůr, který tvořil její hospodářské zázemí. Základové zdivo a sklepní prostory tvrze byly zbudovány z kamene. Horní patra tvořila patrně jen lehká dřevěná konstrukce, stejně jako venkovní opevnění. Dochovalo-li se na povrchu tvrziště nějaké základové kamenné zdivo, pak bylo zlikvidováno či použito při stavbě kamenného pomníku obětem válek, který se nachází na samém vrcholku nevelkého tvrziště. Pomník byl samozřejmě vystavěn bez dohledu archeologů."

 ,,Na ostrůvek se dá pohodlně dostat přes malý betonový můstek ve směru od hlavní komunikace. Pro fotografování a prohlídku tvrziště je nejlepší zvolit období, kdy stromy na tvrzišti a kolem jsou zbavené listů, které přes léto tvrziště zakrývají."

 Historie tvrze :

 ,,Lze předpokládat, že tvrz ve Staré Bělé zbudoval až Hanuš z Dětřichovic (Větřkovic u Příbora) někdy okolo roku 1408. Jiný Hanuš z Bělé (snad syn) se zde uvádí roku 1412, ten pak roku 1415 odevzdal Bělou a Výškovice Mikulášovi a Františkovi z Pelhřimova. Hanušovi potomci nevymřeli, ale pouze zchudli."

 ,,Na počátku husitských válek roku 1422 byl Mikuláš z Pelhřimova donucen k postoupení bělského léna pánům z Cimburka. Po smrti Ctibora z Cimburka přebírá nabyté majetky, včetně Bělé jeho syn Jan Tovačovský z Cimburka. Roku 1456 postoupil Jan z Cimburka léna Bělou a Výškovice Václavovi Skrbenskému z Doloplaz. Jeho synové Aleš a Jiří Skrbenští osvobodili Bělou a Výškovice roku 1467 od odúmrti. Roku 1476 přijal léno na Bělou s tvrzí (propugnaculum) a dvorem syn Václavův Jiří Buček z Bystřice, Doloplaz a Bělé, který zemřel roku 1483. Po jeho smrti koupil statek Mikuláš Foglar ze Studené Vody, který je zde do roku 1502, kdy umírá. Starou Bělou získali páni z Žerotína. Již koncem září 1517 však koupil od Žerotínů Starou Bělou Jan Čeple z Belku a na Staré Vsi."

 ,,Roku 1524 prodal Jan Čeple z Belku tvrz a ves Starou Bělou spolu s Výškovicemi Ladislavovi z Kadaně. Po jeho smrti roku 1534 drželi toto léno jeho synové Zikmund, Bernard, Centurio a Jan. Zikmund z Kadaně pak roku 1550 postoupil toto zboží Přemkovi z Víckova a na Prusinovicích, 1551 Bohuslavovi Čeple z Belku a 1554 Petrovi z Žerotína."

 ,,První písemná zmínka o tvrzi je však až z roku 1476, kdy ji držel vladyka Jiří Buček z Bystřice, která však nevylučuje její dřívější existenci. Velkou pozornost rozvoji Bělé věnovali vladykové z Doloplaz a Bystřice, kteří zřejmě tvrz upravili a rozšířili. V listině z roku 1523 se mluví dokonce o zámku, což dokazuje jistým způsobem dobrý stav této tvrze. Samotný vzhled starobělské tvrze a její popis však není znám."

 ,,V tvrzi naposledy stále bydlela vdova po Ladislavovi z Kadaně Zuzana Preissová z Nového Jičína se svými nevlastními syny. Rodina se však dostala do finanční tísně a nakonec musel Zikmund z Kadaně roku 1550 opustit i toto skromné sídlo. Roku 1551 je tu uváděn Bohuslav Čeple z Belku. Teprve roku 1554 získává majetek Petr z Žerotína a téhož roku uváděn i Jan z Žerotína a na Starém Jičíně. Poručníci sirotků zemřelého Bedřicha ze Žerotína neměli sebemenší důvod provádět na tvrzi jakékoliv opravy. Jan st. z Žerotína nakonec roku 1558 zřejmě již značně devastovanou tvrz v Bělé prodal Janu ml. Petřvaldskému z Petřvaldu a na Zábřehu. To již byl pro zdejší tvrz počátek jejího postupného zániku. V knize přijetí lén se o zdejší tvrzi hovoří ještě v zápise z roku 1563, když po smrti Jana z Petřvaldu dědil léno roku 1563 syn Hanuš z Petřvaldu. Na chátrající tvrzi pak sídlila Alina Petřvaldská z Petřvaldu, Hanušova sestra, se svým manželem Hanušem Prakšickým ze Zástřizl, od roku 1573 jeho bratr Procek Prakšický."

,,Roku 1597 zchátralá dřevěná tvrz ještě stála. Dokonce ze zprávy z roku 1611 se dovídáme, že poddaní měli povinnost opravovat a udržovat v dobrém stavu ohradu kolem tvrze. Již po nástupu Syrakovských z Pěrkova však tvrz ztrácí svůj původní význam panského sídla. Tvrz je ponechána svému osudu a záhy zaniká. Vše co se z ní dalo využít si lidé rozebrali, nebo bylo odneseno do panského dvora. Z centrální věžovité stavby nepochybně ještě nějakou dobu byly zachovány kamenné podezdívky a sklepy pod ní, ale i ty byly po roce 1611 rozebrány a použity k jiným stavebním účelům."

,,Na kvalitní vodu v oblasti Palesek upozornil v souvislosti s hledáním vhodných pramenů pitné vody pro Vítkovice místní farář Fabián Gregárek. Jubilejní vodárna císaře Františka Josefa byla slavnostně uvedena do provozu 4. října 1900."

 ,,Vodní tvrz" 

 ,,Meandrovité koryto tvořilo osu nejstaršího osídlení. Pro odlišení od sousední novější vsi Bělé se v pramenech vůbec poprvé objevil přídomek Stará v roce 1408.

Pro zajímavost, v roce 1476 bylo prozměnu použito zase přídavné jméno Větší, ale od roku 1524 získala tato ves trvale přívlastek Stará." 

 ,,Dodává, že kořeny Staré Bělé sahají pravděpodobně do první poloviny 13. století. Tehdy na tomto místě vznikla slovanská osada. Asi v 50. letech 13. století se dostala do vlastnictví olomouckého biskupa Bruna. Listinou v roce 1272 udělil v této vsi - in villa de Bela - léno 30 lánů třem bratrům z Fellinu. ,,Stará Bělá, jakožto biskupské léno, poměrně velmi často měnila své majitele. Tvrz je poprvé připomenuta v roce 1476. Toto sídlo místních biskupských manů stálo v místě, které je dnes označováno jako Zámčisko. Určeno bylo ke správě nejen Staré Bělé, ale i Výškovic. Ovšem v roce 1558 byly Stará Bělá a Výškovice připojeny k sousednímu biskupskému lennímu statku v Zábřehu. Tam byl pro správu vybudován zámek. Starobělská tvrz následně ztratila své opodstatnění, čímž byla odsouzena k postupnému zániku."

 ,,Po smrti Jana Prakšického ze Zástřizl v roce 1597 zapsal manský písař v Kroměříži do knihy pamětí a naučení, že dotyčný "...ani žádného statku manského pozemského po sobě nezústavil, než toliko tvrz shnilú a pustú ve vsi Starej Bělej."

 ,,Stará Bělá patřila už ve středověku k největším vsím na Ostravsku.  Ve 14. století zde žilo kolem 300 obyvatel. Ještě v roce 1843 měla Stará Bělá víc obyvatel (1 152) než Slezská Ostrava (1 007), Vítkovice (328) i Zábřeh (784). Tato skutečnost svým způsobem ovlivnila i samotný život v obci. Stala se tehdy jakousi střediskovou obcí, kostel i škola sloužily občanům širokého okolí. Původní dřevěný kostel byl zasvěcen sv. Mikuláši a podle nepřímých zpráv je možné jeho stavbu datovat do 70. let 15. století. První písemná zmínka o kostelu je doložena až v roce 1506, a to v souvislosti s řešením sporu mezi starobělským farářem Matějem a jeho staříčským kolegou. Nový zděný kostel byl postaven v letech 1776 - 1780. Vysvěcen byl až 14. června 1801 ke cti sv. Jana Nepomuckého a sv. Mikuláše."

 ,,Existence místní školy je písemně doložena v roce 1672, ale jak uvádějí dochované záznamy, ve škole se vyučovalo už před tímto rokem. "V pozdější vizitační zprávě z roku 1771 je mimo jiné uveden plat škole ve výši 53 chlebů, který odpovídá počtu sedláků ve Staré Bělé a Výškovicích. Z této zprávy lze vyčíst vznik školy a posunout jej před rok 1558, tedy do doby, kdy obě vsi tvořily samostatné léno a kdy také mohl vzniknout tento plat."

Farnost ,,Stará Bělá" je blíže popsána na stránkách

pod tématem ,,Kostely - církevní památky."

 ,,Stará Bělá láká k navštívení."     Ludmilka

www.starabela.cz

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ