Z hlediska architektury patří Breuberg k nejvýznamnějším hradům oblasti Odenwaldu (Pustého lesa). Jen Heidelberský zámek má ještě vyšší úroveň, a to díky svým nádherným palácovým stavbám, které však potlačují jeho hradní charakter. Srovnatelné činí obě stavby také pískovec, z něhož byly oba hrady vystavěny.
Hradní návrší spočívá na jednom z meandrů řeky Mümling, takže obránci mohli bez problémů ovládat říční údolí kilometry daleko.
O staviteli hradu a době vzniku panuje dlouhá diskuze. Kolem roku 1220 se poprvé nazýval po hradu Konrád Reiz z Breubergu, který zřejmě pocházel ze šlechtické rodiny. Reizové od roku 1189 sídlili v blízké vesnici podle níž měli predikát jako „Reiz z Lützelbachu“. To ukazuje na klasický případ pro oblasti jižního a západního Německa, kde si usedlá zámožná šlechtická rodina prostě založila nový hrad.
Majitelé bojovali proti sobě
V průběhu 13. stol. Reizové zastávali důležité úřady a měli z toho značné prebendy (důchody), hlavně poté, co vymřeli páni z Breubergu v roce 1323. Pak následovalo období, kdy se zde za sebou rychle vystřídalo v držení více majitelů.
Od roku 1563 vlastnili polovinu hradu Erbachové, druhou polovinu od roku 1598 páni z Löwensteinu. Tento stav zůstal až do roku 1806. V době válečných sporů v průběhu 17. - 18. století měl Breuberg ještě několikrát funkci důležitého opěrného bodu. Ve třicetileté válce stáli majitelé z rodu Erbachů a Löwensteinů na různých bojujících stranách, což přinášelo značné problémy.
Roku 1780 pak začalo úsilí o trvalé přeložení správy panství do Nového Města a opuštěný pustnoucí hrad byl zbourán. Naštěstí nedošlo ke kompletnímu stržení středověkých staveb a časem byly prázdné prostory (roku 1919) upraveny pro potřeby nově vzniklé mládežnické noclehárny.
Po roce 1945 byl poškozený hrad využíván jako pracovní tábor, současně byl předán do vlastnictví země Hesenska, která ho od té doby udržuje.
Palác slouží jako muzeum
Dodnes zachovalý palác Jana Kazimíra slouží jako muzeum Breuberského spolku, který část zisků dává na vědecké bádání Odenwaldu. Kazimírova budova byla spojena s dlouhou stavbou, tzv. Föppelsbau, jen zčásti zachovanou otevřenou ozdobnou galerií v prvním poschodí. Renesanční budova sloužila kromě jiného jako kancelář löwensteinského spolumajitele, od roku 1850 je zříceninou.
Za zmínku stojí tzv. Michaelova věž z roku 1504, která stojí izolovaně na jednom skalním soklu, ve východním příkopu hradního jádra. Dříve byla přístupná jen přes most z parkánu. Jižní rondel, u vnějšího opevnění před hradní bránou, je pravděpodobně nejstarší z celého vnějšího dělového opevnění hradu, neboť byl písemně zmíněn již roku 1556 jako Vilémova věž. Jeho stavebníkem byl hrabě Vilém z Wertheimu. Příjezd k Breubergu je z Neustadtu, severovýchodně od Höchstu, a po silnici B426.
Text a foto: Petr Šafránek
oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
