BENEDOVÉ z NEČTIN - Každý šlechtický rod má svá znamení
ooooooooooooooooooo
BENEDOVÉ z NEČTIN
,,Je původně vladycký rod, později povýšený do stavu panského. Pocházejí z Nečtin, vsi nedaleko města Manětína. O tomto městu se můžete dočíst na těchto stránkách pod tématem - Městečka s pozastavením."
Benedové z Nečtin
,,Měli v erbu kosmo položenou střelu, podobně jako Bavorové ze Strakonic, s nimiž měli stejný původ. Střela byla ve znaku více českých rodů v několika podobách, stejně tak se měnilo barevné provedení, které u nich dostalo tvářnost modrého štítu se zlatým pruhem."
Zámek Dolní Břežany
mapy.cz
,,Jako první je uváděn už koncem 12.století Předota z Nečtína., jiní členové drželi panství na mnoha místech země. Dalším zakladatelem rodu byl vladyka Beneda z Nečtin, který vlastnil v polovině 15.století Břežany a Křivosoudov, a tak potomci převzali jeho příjmení a začali se psát Benedové z Nečtin.“
,,Vnuk Petr byl zemským hejtmanem a měl šest synů. Další Benedové z Nečtin byli v královských službách jako krajští hejtmané, hradní purkrabí, ale v řadách šlechty se neprosadili ani majetkem, ani postavením.“
,,Sloužili ve vojsku a poslední svobodný pán Antonín Beneda z Nečtína umírá v roce 1808 v Praze jako penzionovaný nadporučík.“
,,Rodina byla tradičně katolická, a tak po porážce na Bílé hoře neutrpěla. Do bojů na straně stavů se zapojil jediný Jindřich Beneda a proto musel emigrovat, i když není jisté, zda se po čase opět nevrátil a nepřešel na katolickou víru.“
,,Příbuzenskými svazky byli Benedové z Nečtin spojeni s Dvořeckými z Olbramovic a dalšími rody, které však nebyly natolik významné, aby byli jejich příslušníci připomínáni.“
,,Příchod husitské revoluce přinesl hradu Křivosoudov další majetkové změny. Nejdříve byl majetek zastaven Benedovi z Nečtin, který se r. 1424 psal také z Křivosoudova a roku 1436 získal hrad i s příslušenstvím od císaře Zikmunda Mikuláše Trčky z Lípy a Lipnice."
,,Benedovi potomci pak převzali jeho jméno a začali se nazývat Benedové z Nečtin. V dobách stavovských bouří zůstávají Benedové věrni Habsburkům. I přes tento svůj postoj se v budoucích letech již žádný člen rodu nedokáže prosadit do vyšších funkcí a celý rod pak vymírá v roce 1808. “
Lexikon české šlechty
ooooooooooooooooooooo
Každý šlechtický rod má obvykle svá konkrétní, často velmi osobitá znamení, která ohlašují smrt někoho z rodiny.
Tak třeba „…bílého vrabce viděti…“ znamená pro zemany Strojetické, že dotyčný pozorovatel musí zemřít.
To Příchovickým zase stačilo, když znenadání uslyšeli „lovčí troubení, štěkot psů a divoké řičení koní“ - a už se někdo z nich chystá do rakve.
Na hradě Rábí zase mají stařičkou černou skříň, která „když se začne otřásati“, je jasné, že tu záhy zemře někdo z rodu Dlouhoveských, ale také Častolarů nebo Chanovských – podle toho, kdo hrad právě vlastní.
To Černínové zase před smrtí slýchají podivný zvuk, „jako by někdo přesypával písek“.
Lobkowicům ohlašuje smrt „cinknutí neviditelného zvonku“ a Kolowratům se zase začne „potit náhrobní kámen“ v kostele.
oooooooooooooooooooooooooooooooooo