Kostel sv.Vavřince v Podlesicích - Kostel sv.Gotharda ve městě Slaný - Kostel sv.Jiří a Kostel sv.Prokopa
,,Dnešní podoba původně gotického kostela sv. Vavřince v obci Podlesicích pochází…“
,,Kostel sv.Vavřince v Podlesicích“
Dnešní podoba původně gotického kostela sv. Vavřince v obci Podlesicích pochází z roku 1701, kdy byl kostel i fara zcela nově upraven v barokním slohu na náklady rytíře Golče. V podvěží byla částečně zachována gotická klenba. Kostel je jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem, s mohutnou hranolovitou věží se sakristií v přízemí na severní straně a předsíňkou v západním průčelí. Fasády jsou členěny lizénovými rámci a pilastry, západní průčelí je rovné, členěné podloženými pilastry s římsovými hlavicemi a završeno štítem s trojúhelníkovým nástavcem. Hlavní oltář je z 2. poloviny 17. století. Oba postranní oltáře P. Marie a sv. Anny pocházejí nepochybně ze starého zařízení kostela před úpravou v r. 1701. Oba jsou prací téhož autora a patří spolu s kazatelnou z konce 17. stol. k nejcennějším památkám zdejšího kostela.
Ve věži kostela jsou dva zvony - jeden z roku
Letopočet 1514 se musí vztahovat k něčemu jinému než položení základního kamene.Na přelomu
V horní části návsi, pod ohradní zdí kostela, lemované 16 lípami, stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1775. Uvedený letopočet je na soklu. V roce 1999 byly tyto lípy vyhlášeny za chráněné stromy pod názvem "Podlesické lípy".
U ohradní zdi, v prostoru mezi ní a kostelem, jsou 2 náhrobky ze zrušeného hřbitova, který obklopoval kostel a torzo Madony, přemístěné sem od silnice do Vilémova, od nájezdu na polní cestu k radonickému vodojemu. V seznamu kulturních památek je zapsán také areál fary č.p. 8.
,,V okolí Podlesic se zachovaly ještě 2 křížky - u výjezdu na Vilémov a u nájezdu na polní cestu k radonickému vodojemu. Ze silnice do Chotěbudic u polní cesty do Vojtěchova jsou Boží muka.“ Ludka.B
-----------------------------------------------
,,Původně zde stávala románská bazilika postavená…“
,,Kostel sv.Gotharda ve městě Slaný“
Roku 1137 první zmínka o kostelu sv. Gotharda.
V roce 1371 oprava kostela po požáru.
Konala se v roce 1890 novogotická přestavba kostela
Na jihovýchodní části města se nachází :
Chrám sv. Gotharda, který je žlutý s celkem mohutnou věží se špičatou černou střechou.
Původně zde stávala románská bazilika postavená ostrovskými benediktiny patrně r. 1136, z ní dodnes zachovány fragmenty zdiva na severní straně.
V polovině 14. století goticky přestavěn, opravován po válečných devastacích. Zásadně přestavěn a regotizován v 19. století architektem R. Štechem. Gotická trojlodní bazilika s obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií a přilehlým depozitářem po jižní straně a v průčelí obdélná předsíň.
Nad severozápadním nárožím hranolová věž s hrotitými okny, kryta jehlancovou střechou. Presbytář sklenut síťovou hvězdovou klenbou a dochovaná nástěnná malba z počátku 16. stol.
Sakristie a depozitář sklenuty cihlovou křížovou žebrovou klenbou, předsíň křížovou žebrovou klenbou. Barokní kruchta podklenuta valenou klenbou s lunetami.
V depozitáři je kamenná pozdně gotická pokladnice s železnými dvířky.
Zařízení
Hlavní oltář ze druhé poloviny 18. stoetí, portálový, sloupový a sedm bočních rokokových oltářů z druhé poloviny 18. stol. (sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory, sv. Floriána, sv. Anny, sv. Maří Magdalény, oltář Ukřižování a Panny Marie); pseudogotická kazatelna; barokní zpovědnice a lavice; rokokové varhany; cínová křtitelnice z r. 1511. Na východní zdi lodi nápisový náhrobek ze 17. stol., na vnější zdi presbytáře náhrobní deska a náhrobek, oba ze 16. století - V
,,Jistě stojí za zmínku - těch sedm bočních rokokových oltářů a cínová křtitelnice z roku 1511. I v dnešní době je kostel značně využíván – hlavně ke koncertům.“ Ludka.B
,,A co teprve - Zvony Kostela sv.Gotharda, které mají krásné hlasy."
V prostoru věže ve zvonovém patře na dřevěné zvonici jsou v současné době zavěšeny tři zvony.
Největším zvonem ze současných je :
Gothard - spodní průměr –
Koruna je šestiuchá s plochým květinovým reliéfem. Na čepci jsou dva řádky nápisu (bohužel místy poškozeného) gotickou minuskulou. Řádky jsou odděleny linkami a akantem ovíjeným kolem provazce. Pod nápisem jsou plastiky Panny Marie s Jezulátkem a sv. Mikuláše. Na věnci je akant ovíjený kolem provazce. Zvon má dvě ráhna a směr pohybu je východ – západ.
Erasmus - spodní průměr –
Koruna je šestiuchá, hladká. Na čepci jsou jednoduchými širšími linkami oddělené dva řádky nápisu. Pod nápisem jsou naproti sobě dvě neidentifikovatelné postavy světců (s knihou v ruce by to mohl být Erasmus, druhá je modlící se světice).
Marie - spodní průměr –
Koruna je šestiuchá s plochým reliéfem akantových úponků. Na čepci jsou jednoduchými dvojlinkami oddělené dva řádky nápisu dobře čitelnou minuskulou. Pod nápisem je plastika Panny Marie s Jezulátkem.
,,Jak už vyplývá z textu – všechny zvony jsou na RUČNÍ zvonění.“ Ludka.B
------------------------------------------------
,,Slovanské hradiště Libušín s…“
,,Kostel sv.Jiří a Kostel sv.Prokopa“
Slovanské hradiště Libušín s kostelem sv. Jiří.
Území hradiště bylo osídleno již v 6. - 7. století, jak bylo potvrzeno archeologickými nálezy keramiky tzv. pražského typu. Opevnění hradiště bylo budováno až v 9. století a obrannému účelu sloužilo nejvýše do přelomu
Kostel sv. Prokopa
Velký novogotický kostel sv. Prokopa byl postaven v roce 1908 místní školní radou především pro školní děti. V té době už nevyhovovalo docházení do kostela sv. Jiří na hradišti. Za 30 let rozvoje hornictví Libušín vzrostl z 500 obyvatel na
,,Obec Libušín má co nabízet, pokud o to stojíme, protože má historické zázemí.“ Ludka.B