Příchod kříže - Nový tvarový zářič - Již dávno před křesťany - Jidášovo evangelium - Stopy v minulosti - Magie krajiny
oooooooooooooooooooooooo
Příchod kříže
,,Asi před dvěma tisíci lety zaznamenal svět epochální událost. Narodil se Ježíš, Syn boží. Nikdo netušil, snad jen on a jeho učedníci, že se stává zakladatelem jednoho z nejvlivnějších náboženství světa, které má dnes mnoho podob a mnoho variant ( však jsme se také o jednu z nich zasloužili i my Češi s mistrem Janem v čele ). Pro věřící a koneckonců i pro bezvěrce je křesťanství něčím běžným, něčím, co bereme jako normální součást našeho života. Poodhrneme-li však závoj víry a křesťanských obřadů, narazíme na skutečnosti, které nás nemohou nechat chladnými…“
Nový tvarový zářič
,,V prostoru Čech existovali ode dávna zasvěcenci, z velkou pravděpodobností navazující na dávné druidské tradice, kterří měli hluboké ezoterní znalosti. Křesťanství ve své ryzí a politicko-mocensky nezkreslené podobě, pro tyto zasvěcence - kněze - bylo pouhou obměnou toho, co už dávno znali."
Gotická katedrála CHARTRES
oooooooooooooooooo
Jidášovo evangelium
,,Uvažování o roli Jidáše v posledních hodinách pozemského života Ježíše ponecháme teologům a biblickým badatelům. Nelze budovat nové teorie, pokud texty Jidášových evangelií nebudou porovnány s desítkami jiných apokryfických spisů, a to již z toho důvodu, že v nalezených papírech schází téměř 70 procent textů. Texty Jidášových evangélií musely být známy duchovním, kteří je v roce 325 na setkání v Niceji označili za podvrh a odmítli spolu z mnoha jinými evangelii, uznanými za apokryfy."
Zůstala pouze čtyři evangelia
Matouše, Marka, Lukáše a Jana.
,,Zveřejněné evangelium Jidáše je sotva třicetiprocentní fragment textu, který byl kdysi všeobecně znám a na mnoho století byly nalezeny v jedné jeskyni v egyptské poušti El-Minia zbytky koptských papyrů. Z rukou egyptských pastýřů putovaly do rukou obchodníků se starožitnostmi, kteří hledali kupce, jenž by za ně nabídl, co nejvíce peněz. To trvalo do roku 2000. Před šesti lety koupila od egyptského obchodníka z Káhiry papyry Frieda Tchacos, majitelka muzea umění v Curychu, a dala je k renovaci společnosti v Basileji, kterou založil advokát Maria-Jean Roberty. Zajistil konzervování a vydání evangelia v několika současných jazycích. Neučinil to pochopitelně z čisté lásky k historii křesťanské civilizace, ale za autorská práva k publikování."
oooooooooooooooooooo
Stopy, které nacházíme v minulosti
,,Co nás lidi táhne k zájmu o minulost ? Jaká je to síla, která nás nutí rozkopávat staré hroby s práchnivými kostmi ? Proč se šarlatová nit tradice krvavých obřadů, jejíž zrod leží kdesi za oponou dávných věků, táhne tisíciletími prakticky až do dneška ? Proč to vzrušení při veřejných popravách ? Proč upalování čarodějnic ? Proč jatka řady nesmyslných válek ?Víme, či aspoň tušíme, jaké síly tím přivádíme na náš svět ?“
,,Podle stop, které nacházíme v historii, s mrazením v zádech zjišťujeme podivný úkaz – jako by cosi, co číhalo kdesi hluboko pod povrchem se teď uvolnilo a neúprosně mířilo k nám. Ten proces trvá už celá tisíciletí, aniž bychom si toho byli vědomi. Je načase, abychom se pokusili identifikovat, co ono tajemné ,,cosi“ je, kde se skrývá a jakým se podřizuje zákonům. A jaký je pravděpodobný cíl tajemné hry, kterou s námi hraje. Možná se nám podaří zahlédnout stín pravdy, možná skončíme v prachu slepé cesty. Toto pátrání je však bezesporu v zájmu nás všech…“
,,Ještě před nedávnem ( a mnozí z nás určitě ještě dodnes ) jsme se smáli ,,hlouposti“ našich předků, kteří v každém stromu, v každé studánce, v každé skále viděli ,,duchy“, ,,přírodní bytosti“, ,,démony“, ,,skřítky“, konali ,,Nesmyslné“ obřady, vyhýbali se ,,prokletým“ místům. Jenže v posledních létech se ukazuje, že řada těchto ,,nesmyslů“ a ,,pověr“ má racionální jádro, jehož kořeny můžeme hledat daleko, daleko v minulosti…"
Paní Krajina - zamyslete se prosím!
,,Jak se postupem času dozvídáme o krajině čím dál víc, zjišťujeme, že se jedná o složitý komplex jevů, který detailně nedokáže nikdo popsat.“
,,Poměrně nehluboko pod našima nohama proudí nepředstavitelné masy roztavených hornin ve stoupavých a klesavých proudech, jejichž energie prostupuje vzhůru, větví se, víří, takže na samém povrchu vytváří neviditelnou energetickou síť tvořenou různými ,,anomáliemi“ a ,,zónami.“ Do tohoto systému dodává další obrovská kvanta energie Slunce, Měsíc přispívá svým gravitačním vlivem … Tento ,,generátor“ pak roztáčí další koloběh látek, v němž se proplétá v nepředstavitelné složitosti voda, desítky prvků i statisíce komplikovanějších sloučenin. To vše pokrývá živoucí povlak organismů, které se pevně drží, pohybují se, jsou smýkány, kamsi odnášeny, navíc se navzájem konzumují a rozmnožují vlastní rod. Je to úkaz nad kterým zůstáváme stát v ohromení - jedno zapadá do druhého, druhé do pátého, jedenáctého a tisícího …“
,,Pokud si dokážeme v duchu představit dění okolo sebe v geologických měřítkách, čeká nás další překvapení : krajina se chová skutečně jako živý organismus ! Její části nejen umírají, ale i se rodí a vyvíjejí. Energetické toky se mění, mění se ,,hlas“, či ,,tón“, kterým k nám krajina mluví. Čím víc o ni víme, tím víc se blížíme představám našich ,,hloupých“ předků. Tady přestává jít o neživý ,,objekt zkoumání.“ Stojíme před energeticky a biologicky složitou bytostí, která jako by měla do jisté míry svoji vlastní vůli, svoje vlastní pravidla, svůj vlastní jazyk. Ti , kteří chápou, se před ní sklánějí v hluboké úctě a my ostatní rychle ztrácíme jistotu, zda ji dokážeme ,,přemoci“ nebo s ní ,,svést vítězný boj.“
,,Spíš začínáme mít nutkavý pocit, že by nebylo od věci, položit někde nějakou tu obětinu, aby se na nás Paní Krajina nakonec nerozzlobila a nepotrestala nás. Tuhle otázku řešili i naší prapředci, vyzbrojeni několika primitivními nástroji a mozkem, o němž stále ještě nemáme to nejlepší mínění. Jak se dokázali s krajinou ,,domluvit“ ?“

,,Člověk musel chtě nechtě krajinu poznat, sžít se s ní. Nezbylo mu než poznávat zákonitosti, kterými se krajina řídí. Pokud to nedokázal – zemřel. Nenašel vodu, nenašel vhodné suroviny pro své nástroje a zbraně, nedokázal si postavit přístřešek na zimu, nezískal potravu pro sebe a své děti.“
,,Nepotřeboval kalendář, sama příroda krajiny mu řekla, jaké je období, co musí udělat. Proč ? Protože dokázal naslouchat hlasu krajiny, který už nikdo s ,,civilizovaných“ lidí neslyší.“
,,Jejich ,,báchorky“ o duších předků, které chodí radit buď jim samotným, nebo alespoň jejich šamanům, se nám zdají směšné. Ale proč a jakým způsobem dokázali předávat zprávy na obrovské vzdálenosti bez použití materiálního média ? My takovým jevům říkáme ,,telepatie“ a raději se tváříme, že neexistují.“
,,Zrovna tak jsme se popadali smíchy za břicho, když jsme slyšeli o tom, že se dům kdysi dávno stavěl v místě, kam si lehla kráva, a postel se umístila tam, kde si lehl pes. Jenže pak se objevil termín ,,geopatogenní zóna“ a první hrozivé statistiky : V některých místech, která se z hlediska plánu zástavby zdála být stejně dobrá jako ostatní, existují doslova byty smrti. Zhoubné nádorové bujení, alergie, nervové poruchy. Krajina není jenom hračka k našemu potěšení …“
,,Odtud už není daleko k chápání krajiny jako Mocné Paní. Abychom byli přesní – k racionálnímu chápání tohoto významu. V lidském nevědomí,které proskakuje na povrch sny, pohádkami a bájemi, existuje již dávno v podobě archetypu bohyně Matky země, Velké matky, Ištar,, či jak byla v kterém koutu světa nazývána.“

,,Každopádně to byla Paní a stále je, kterou je potřeba respektovat i dnes ! A to především znamená naslouchat jejímu hlasu. Jak? Tu metodu objevili lidé z nejrůznějších konců světa nezávislé na sobě. ,,Metodika naslouchání“ je totiž až zarážejícím způsobem stejná po celé zeměkouli. A proto ji říkejme pro zjednodušení ,,šamanská cesta.