Byly vize Kristiny pravdivé?

V roce 1627 se na Hornobranském zámku odehrála zvláštní historka.

(Kdo putuje do nejvyšších českých hor, neměl by při své cestě vynechat obec Horní Branná, která se nalézá nedaleko Jilemnice. Pyšní se tu malebným zámkem.) Foto - naseveru.net

Renesanční zámek Horní Branná na:

https://www.youtube.com/watch?v=5wWj-m8R3lc

Dne 12. listopadu spatřila Kristina Poňatovská, schovanka Angeliny Zárubové ze Selkingu, plout nad nádvořím ohnivou metlu. Byla obrácená užší částí k Branským lesům, druhou stranou směřovala ve směru na Krkonoše. Kristina byla ze spatření ohnivé metly notně vyděšená, ale zároveň měla pocit, jakoby ji plameny k něčemu vybízely. Když s křikem vběhla na nádvoří, metla zmizela. Vrátila se zpět do zámku, kde ale upadla do bezvědomí. Její stav byl tak vážný, že zavolali pro kněze, aby ji dal ,,poslední pomazání." Protože ale byla Kristina a její paní českobratrského vyznání, museli poslat pro kněze až do Bílé Třemešné. Tam, shodou okolností, zastupoval místního kněze J.Stadia Ján Amos Komenský.

Když Komenský dorazil na zámek, dívka se zrovna probrala z bezvědomí a tvrdila, že se ji ve spánku zjevil Kristus a dal ji schopnost vidět do budoucnosti. Několikrát pak znovu upadla do stavu strnulosti, kdy ji dokonce prý nemohli ani nahmatat puls.

J.A.Komenský ji její vize nevěřil, myslel si, že se pomátla. Nakonec, když vše pořádně vyslechl, uvěřil ji a po čase dokonce napsal dva spisy na obhajobu jejich vizi. Kristina mimo jiné tvrdila, že ji byl z nebes nadiktován dopis pro Alberta z Valdštejna, který byl v té době nejmocnějším mužem v českém království.

V dopise jej varovala před císařem a radila mu odchod z jeho služeb. Po dlouhých dohadech nakonec dopis poselstvo odvezlo do Valdštejnova sídla v Jičíně. Jak už to tak ale bývá, Albrecht z Valdštejna zrovna nebyl doma, dopis otevřele jeho zvědavá manželka. Obsah dopisu ji natolik rozčílil, že dala posly uvěznit. Když se vévoda vrátil, posly propustil, nicméně nařídil, aby odešli do exilu. Jan Amos Komenský odcestoval ze země dne 3.2.1628.

Byly vize Kristiny pravdivé? Nakonec se ukázalo, že ano. O pět let později se totiž vévoda z Valdštejna postavil proti císaři, za což byl zabit.

... po stopách Jana Amose Komenského v Bílé Třemešné na:

https://www.jakbt.cz/komensky

Ponižující smrt Albrechta z Valdštejna

(Security magazín)

Podobizna Albrechta od Anthonise van Dyck - Wikipedie

Je mrazivá noc. Albrecht z Valdštejna na svém lůžku klidně oddychuje, když tu najednou jej ze spánku vytrhne ruch, který zaslechne před svou komnatou. Do pokoje se znenadání vřítí irský žoldnéř Walter Deveroux. Albrecht již tuší, co se nyní bude dít.

Albrecht z Valdštejna byl bezesporu jedním z nejzajímavějších a nejvýznamnějších válečníků a politických taktiků své doby. Díky svým válečným výpravám a oddanosti císaři si vysloužil nemalé množství statků a poct, včetně pozice velitele císařských vojsk. Albrecht si užil svůj prostopášný život, jak se říká, „na plno“. Proto na sklonku roku 1633, tedy ve svých padesáti letech, byl již na pokraji sil a tušil, že brzy nastane konec jeho života. I když byl stále ve vedení jedné z císařských armád, jeho tělo a mysl začala nahlodávat dna a pokročilé stádium syfilitidy. I přes všechny neduhy těla si ale Albrecht nemoci nepřipouštěl a dále politicky a takticky fungoval.

Osudový zlom v jeho vztahu k císaři nastal, když bylo Valdštejnovi nařízeno, aby se se svým vojskem přesunul do Bavorska. Albrecht však, kvůli obavě z kruté zimy, radši vojsko ubytoval v Plzni, což si císař vykládal jako neuposlechnutí jeho rozkazů. Valdštejn pomalu přestával mít císařovu přízeň, čehož začali využívat jeho protivníci. U dvora se postupně rozšiřovaly pomluvy, podle kterých generalisimo zradil císaře a za jeho zády jedná s nepřátelskými Francouzi a Švédy. Albrecht byl tak od této doby brán za zrádce jak u císařského dvora, tak ale i v českém království.

Císař nechal Valdštejnovu situaci prošetřit a ze všech stran se o jeho intrikách informoval. Konečné rozhodnutí nakonec padlo díky pomlouvačné zprávě Albrechtova blízkého Ottavia Piccolomoniho. V ní šlechtic shrnul kroky, které údajně Valdštejn za zády císaře podniká. Císař nakonec 24. ledna 1634 sepsal dekret, ve kterém poručil Valdštejna zatknout a odvézt do Vídně. V případě, že by to nebylo možné, měl být Albrecht rovnou zavražděn. Osudný čin měl být vykonán v noci z 24. na 25. února, kdy byl právě kvůli připravované vraždě nachystán banket na Chebský hrad. Po příjezdu do Chebu se však Albrecht omluvil a na slavnostní večer se kvůli únavě z cesty nakonec nedostavil. Vrazi, kteří na banket dorazili, zde tak našli pouze Albrechtovy blízké, které bez milosti pobili.

Po tomto svém činu se skupina, vedená Walterem Deverouxem, vydala do Pachelbelova domu, kde Valdštejn trávil noc. Nejdříve Deveroux a jeho skupina obratně porazila stráže, které hlídaly dům. Při souboji si žoldnéř zlomil kord, a proto některému z protivníků sebral partyzánu. Následně Deveroux vyběhl do prvního patra, vyrazil dveře, na nic nečekal a do překvapeného šlechtice, který stál vedle postele pouze v noční košili, se slovy: „Ty bezcharakterní, věrolomný, starý ničemo, ty rebelantská šelmo“, vrazil zbraň. Takto potupně tak nad ránem 25. února 1634 skonal válečník a aspirant na královský trůn Albrecht z Valdštejna.

Albrecht z Valdštejna na:

https://www.youtube.com/watch?v=Fy9cMRjOubU

https://www.ceska-poezie.cz/basen/45900030/v-knize

ooooooooooooooooooooooooooooo