Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ohnivý KÁMEN Atlantiďanů - BUDOUCNOST Evropy na palmových listech - Starověká SHAMBALA

26. 5. 2008

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

,,Ohnivý kámen Atlantiďanů"

Obrazek

,,Legendy o Atlantídě říkají, že její obyvatelé byli vysoké postavy, neobyčejně krásní, svobodně překonávali zemskou přitažlivost a ovládali telepatii."

,,Americký jasnovidec Edgat Cayce, uviděl v tranzu dávno zmizelé světy. Podle jeho slov používali Atlantiďané pro světské a duchovní cíle krystaly. Viděl velký chrám boha moří nazývaný Sál světla. Tam se opatroval hlavní krystal Atlantidy - Ohnivý kámen. Měl cylindrický tvar, špička pohlcovala sluneční energii a akumulovala ji ve svém středu. Prvý krystal darovali Atlantiďanům představitelé mimoplanetárních civilizací a upozornili, že s ním mají zacházet velice opatrně, protože je v něm obsažena obrovská ničivá síla."

,,V celku představovaly krystaly největší nahromaděné množství slunečního záření a hvězdného svitu, akumulovaly energii Země, jejich paprsky pronikaly i velice silnými stěnami. Právě díky tomu vybudovali Atlantiďané paláce, chrámy a rozvíjeli své neobyčejné schopnosti."

,,Julius César ve svých Zápiskách o galské válce napsal, že nějaký druid mu vypravoval o předcích Gálů, kteří přišli do Evropy z ostrova křišťálových věží. Skleněný palác se vypínal uprostřed moře v centru Atlantiku. Kolem pluly koráby, ale ty, které se pokusily přiblížit, ničila nějaká neviditelná síla, zachytila loď a ta navždy zmizela. Někteří z mořeplavců pobývali v Domě skla a nemohli ho opustit. V keltských ságách se tato neobjasnitelná síla nazývá - čarovnou pavučinou - . Jeden z hrdinů ságy se dokázal vyrvat z Domu skla a vrátit se domů. Zdálo se mu, že prožil v paláci celkem tři dny, ale v jeho vlasti uplynulo celkem třicet let !"

,,Existuje legenda, že část Atlantiďanů, kteří se zachránili utekli do Tibetu. U tamějších národů se zachovalo vyprávění o gigantických pyramidách, ozdobených velkými krystaly horského křišťálu, které sloužily jako antény pro příjem životní energie z kosmu."

Obrazek

,,A co dodat ? Že je stále hádankou zmizení civilizace Atlantidy a po celý čas nedává klid vědcům i nadšeným badatelům. Starořecký filozof Platón napsal, že Atlantiďané - si sami způsobili své neštěstí. Přesto neodkryl tajemství tragédie."     Ludmilka

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

,,Budoucnost Evropy na palmových listech“

Obrazek

 Indické knihovny palmových listů už dnes nejsou neznámou oblastí. Také u nás již o nich vyšlo mnoho článků i knih. Ojedinělou prací je však kniha německého badatele Thomase Rittera, kniha u nás vydaná s názvem „PROROCTVÍ O EVROPĚ z knihoven palmových listů“, vydaná libereckým nakladatelstvím Dialog, Markova 3, 460 14 Liberec 14, tel.: 485 121 610, e-mail: knihy@dialog-lbc.cz

Autora již jako mladého muže zaujaly palmové listy a na nich zapsaná minulost, přítomnost i budoucnost všech těch osob, které o výklad svého „osudu“ přijdou požádat. Od roku 1992 začal shromažďovat veškeré dostupné informace až se nakonec do Indie vypravil a tuto badatelskou exkurzi pak ještě několikrát zopakoval. K možnosti, že je právě o něm – někde na druhém konci světa - sepsána veškerá jeho minulost, včetně minulých životů, a také jeho vyhlídky do budoucnosti (včetně data úmrtí), přistupoval jako správný badatel zpočátku skepticky. Proto v Indii navštívil více renomovaných knihoven palmových listů (především jejich renomovaných vykladačů), aby se přesvědčil, že údaje o jednom německém občanovi se nerozcházejí, nýbrž jsou všude totožné.

Jak autor uvádí, kniha, kterou napsal je výsledkem jeho mnohaletého bádání a překládání starotamilských textů, týkajících se dané tématiky. Přesto ji považuje pouze jako nouzové řešení, neboť úplný překlad starých spisů ještě není zdaleka dokončen. Jelikož však znamení doby jsou natolik naléhavá, rozhodl se zveřejnit plody své práce již v červnu 2005, kdy rukopis knihy dokončil a knihu vydal.

Podle legendy vznikly knihovny palmových listů před více než 5 000 lety a jsou dílem sedmi svatých rišiů. Ti prý sepsali životopisy asi 80 000 lidí, kteří se v budoucnosti přijdou zeptat na svůj osud. Asi deset procent těchto životopisů se má vztahovat na osoby, které nepocházejí z Indie. V průběhu staletí bylo pořízeno několik opisů původního textu, takže dnes by mělo existovat 12 knihoven palmových listů, které se nacházejí na různých místech indického subkontinentu.

Při jedné z cest do Indie navštívil Thomas Ritter také město Karnakatu a v ní knihovnu palmových listů Gunjura Sachidánandy. Knihovna i tento vykladač jsou pod ochranou rišiho Bhagavana Šrí Šuka Mahariši. Gunjur Sachidánanda na otázku o účelu knihoven palmových listů řekl:

„Palmové listy obsahují nejen popis jednotlivých osudů, ale i poukazy na to, jak se bude utvářet budoucnost lidstva. Bylo by však nejen zbytečné, ale přímo škodlivé seznamovat s nimi všechny lidi. Mnozí hovoří o věcech kolem nás, které je nutné změnit. Neuvědomují si přitom, že změny ve vnějším světě mohou mít trvalý charakter jen v případě, že se změní i nitro lidí, jejich srdce a duše. Je zbytečné mluvit o svobodě, když jsme v zajetí hmoty. Je lživé hlásat mír, pokud jej lze nastolit pouze silou zbraní. Je charakteristickým rysem lidí žijících v době kálí jugy, železného věku, že se ztotožňují s objekty vnějšího světa. Kdyby každý člověk věnoval svému duchovnímu vývoji tolik času, kolik ho vyplýtvá na kritizování chyb druhých a na uspokojování svých hmotných potřeb, bylo by mezi námi mnohem víc osvícených lidí.“

,,Poselstvím těch, kdo vytvořili tuto knihovnu, je nesobecká láska, protože problémy dnešního lidstva jsou důsledkem egoistických přání – ať již mají osobní, sociální, rasový, nacionální nebo náboženský charakter.“

Jak dále vykladač uvádí, řišiové stále existují. Bhagavan Šrí Šuka Mahariši je v těchto dnech mezi námi, je přítomen v energetické formě a je také přítomen pokaždé, když je poskytován výklad z palmových listů. Rišiové nejsou lidé a čas plynoucí v tomto světě pro ně nehraje žádnou roli.

V současné epoše, zvané Kálí juga, lidé věří, že dokážou své osudy řídit sami, bez pomoci jiných světů. Avšak palmové listy říkají, že v letech 1987 až 2002 (podle západního kalendáře) se na zemi vrátí osmnáct osvícených mistrů v lidské podobě, aby lidstvu pomohli při nadcházející transformaci planety. Rišiové využívají své duchovní schopnosti k tomu, aby četli v Kronice Akaša. Akaša je čistá energie schopná přechovávat informace. Čím silnější jsou emoce doprovázející určitý zážitek nebo životní situaci, tím výraznější je trvalá stopa, kterou v kronice Akaša zanechává ve formě informace.

Obrazek

 V rozsáhlých archivech knihoven palmových listů existují rovněž svazky týkající se minulosti (karmy) i budoucnosti jednotlivých kmenů i národů nejen Indie. Nejsou však vůbec nebo téměř vůbec používány, protože si na ně nikdo ani nevzpomene a vykladači se nijak nesnaží na ně upozorňovat vnější svět – svůj úkol spatřují v přechovávání starého vědění, ne v jeho šíření a osvětě. Autor uvedené knihy však dospěl k přesvědčení, že je jeho úkolem v tomto životě, aby se pokusil tyto informace zpřístupnit co největšímu počtu lidí. Pochopil, že je to jeho povinnost proto, že se mu dostalo té mimořádné cti a mohl takové vzácné prorocké rukopisy získat.

Bylo to v roce 2001, kdy byl Thomas Ritter upozorněn na rukopis vícesvazkového díla, jakési encyklopedie yothir védy, věšteckého umění. Svazek pojednává o budoucnosti národů a celých kontinentů. Svazek zakoupil a pak nastala náročná práce jeho překladu ze starotamilštiny. Díla yothir védy jsou však pro evropské badatele nerozluštitelným oříškem, neboť kromě znalosti starého jazyka jsou potřebné ještě speciální vědomosti zasvěcenců. A tak bylo nutné využít opět znalostí a schopností indických odborníků - vykladačů palmových listů. Brzy se však ukázalo, o jak významný text se jedná v souvislostí se současným vývojem Evropy a západního světa vůbec. Byla v něm podrobně popsána a zhodnocena tragedie 11. září 2001 v New Yorku a Washingtonu. V závěru této pasáže je například doslovně uvedeno:

„…Ve skutečnosti vládce napadeného státu bude předem vědět o útocích, na jejichž přípravě se budou podílet i lidé z jeho okolí. Ze zločinu nebudou mít užitek jím obvinění spiklenci, ale jen on sám, protože jeho lid bude v té době pochybovat o tom, zda se k moci dostal legální cestou. Po zkázonosném útoku se však touto otázkou již nebude nikdo zabývat. Zločin tak splní svůj účel. Vládce západní mocnosti bude mít příležitost rozpoutat ještě několik válek, jejich účelem bude prosazení vlastních mocenských zájmů. Tyto války budou vedeny ve jménu míru, bezpečnosti a svobody, ve skutečnosti však jde útočníkům jen o území a suroviny.“

Další událostí, zaznamenanou v prorockém textu, je obrovské zemětřesení v Asii, k němuž došlo 26. prosince 2004 v blízkosti Sumatry. Píše se:

„V posledním měsíci roku 2004 podle západního kalendáře bude oblast jihovýchodní Asie postižena obrovskou přírodní katastrofou. Pod mořským dnem západně od ostrova Sumatra dojde k silnému zemětřesení, takovému, jaké nemá pamětníka. Toto zemětřesení vyvolá obrovské záplavové vlny, které zpustoší rozsáhlé pobřeží oblasti Sumatry, Thajska, Bangladéše, Indie, Srí Landy, Malediv a dokonce i východní Afriky. Zahyne více než dvakrát sto tisíc lidí, mezi nimi i mnoho cizinců, mimo jiné také z Evropy…“

Pro rok 2005 obsahují staroindické texty další významnou předpověď, která se již naplnila: „Týden po nejvyšším náboženském svátku jedné ze dvou hlavních křesťanských církví (míněny Velikonoce) zemře nejvyšší představitel této církve, který stál v jejím čele více než dvacet let.“ Papež Jan Pavel II. skutečně zemřel dne 2. dubna 2005, týden po velikonočních svátcích.

Obvykle čtenáře nejvíce přitahují proroctví na nejbližší léta, která bývají vykreslována dosti černě. Není tomu jinak ani v případě prorockého rukopisu z knihovny palmových listů, nyní ve vlastnictví Thomase Rittera. Tuto skutečnosti uvádí v kapitolách „Konec legrace“, „Konec turbokapitalismu“ a „Matka země se brání“. Ponechme však pesimistické vize stranou a podívejme se na „Svět za padesát let“ (název další kapitoly), z níž uvádíme tuto ukázku:

„Bezprostředně po katastrofě předchozího období začnou ti, kteří přežijí s úklidovými a sanačními pracemi. Bude nutné odstranit hory mrtvol lidí a zdechlin zvířat, aby nevypukly nové epidemie. Také hospodářství se začne znovu vzpamatovávat…

Klimatické změny ve střední Evropě budou trvalého charakteru. Průměrná roční teplota zůstane vysoká a sněžit bude v zimě již jenom v horských oblastech. Pro zemědělství to bude změna výhodná, úroda bude bohatší, výnosy se zvýší. Hospodářská obnova proběhne poměrně rychle…

V té době se v Evropě začne formovat nová společnost. Bude založená na osobní svobodě jednotlivce, která ovšem bude spjata s potřebami společnosti a bude se jimi muset řídit. Lidé totiž budou poučeni nedávnými událostmi a uvědomí si, že sledování čistě sobeckých pohnutek může ohrozit i samu existenci celého společenství. Tato nová společnost se bude rozprostírat od vln Atlantiku až po východní pobřeží Asie, jednotlivé oblasti si však zachovají své individuální zvláštnosti. O všech regionálních záležitostech bude rozhodovat místní samospráva, aniž by musela čekat na povolení nějaké vzdálené autority. Nová ústava bude zaručovat všem obyvatelům Euroasijské unie bezpečnost navenek a suverenitu uvnitř.

Hospodářskou základnou nové společnosti bude bezúrokový finanční systém, který bude vyzkoušen a pak natrvalo zaveden v roce 2048. Rozkvět nové společnosti bude podpořen i používáním alternativního zdroje energie (známý již počátkem 20. století). Ona energie nepoškozuje životní prostředí tak, jak je zatěžovaly dříve používané energetické zdroje. Bude také k dispozici prakticky v neomezené míře a její používání bude zdarma. Půda a vodní zdroje se nebudou nacházet v soukromém vlastnictví. Prosadí se totiž poznatek, že nikdo si nemůže činit majetnické nároky na něco, co tu bylo už dávno před tím a bude tu i dlouho po něm. Nadále však bude mít každý člověk právo mít ve vlastnictví dům, který si koupil nebo postavil.

Po roce 2049 dojdou lidé k poznání, že ve vesmíru nejsou sami. Při likvidaci a nápravě škod způsobených přírodními katastrofami budou v Evropě a na Blízkém východě nalezeny artefakty, u kterých se jednoznačně prokáže jejich mimozemský původ. Tento objev bude mít dalekosáhlý dopad na náboženské a filozofické systémy.

Období od roku 2049 se ponese ve znamení počátku nového, spirituálně orientovaného věku, nadcházející satya jugy.

Autor knihy „Proroctví o Evropě…“ v jejím závěru uvádí, že osobně je zcela přesvědčen, že k popsaným událostem nemusí nutně dojít. Kronika Akaša, z níž čerpali autoři knihoven palmových listů, není nějakou „Zlatou knihou osudu“, v níž je přesně a nezměnitelně zapsáno vše, co se stane. Spíše jde o jakousi virtuální paměť, do níž jsou průběžně ukládány věci a události, které jsou něčím iniciovány, ale také někým měněny.

Uvedená kronika tedy nepopisuje nevyhnutelný chod událostí. Jak Thomas Ritter dále říká, můžeme s ní aktivně pracovat, což dokládají i jeho osobní zkušenosti s knihovnami palmových listů. Tyto starobylé texty, podobně jako kronika Akaša mají pomoci především tím, že odhalují příčiny, jež mají kořeny v minulosti, působí však v přítomnosti, nebo by se mohly projevit v budoucnosti. Znalost jejich předpovědí nám umožňuje tuto budoucnost spoluutvářet.

Obrazek

 ,,Kdo nezná minulost a nechápe přítomnost, nemůže formovat budoucnost.“     Ludmilka

 Zdroj: časopis MEDIUM č. 5/2008

WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW

 

,,Starověká Shambala“

 

Obrazek

,,Šambhala - království jako vzor společnosti“

 

,,V Tibetu, stejně jako v mnoha jiných zemích Asie, jsou známy příběhy o legendárním království, které bylo zdrojem vzdělanosti a kultury současných asijských společností. Podle legendy vládli v této zemi rozkvětu a míru moudří a soucitní vládcové. Obyvatelé byli rovněž vzdělaní a laskaví, takže celkově bylo království vzorem společnosti. Toto místo se nazývalo Šambhala.“

 

,,První král Šambhaly - Dawa Sangpa“

,,Říká se, že ve vývoji společnosti Šambhala hrál důležitou roli buddhismus. Legenda vypráví, že prvnímu králi Šambhaly, Dawa Sangpovi, předal Šakjamuni Buddha pokročilá tantrická učení. Tato učení, která jsou uchována jako Kalačakra Tantra, se považují za jednu z nejhlubších moudrostí tibetského buddhismu. Legenda říká, že poté, co král přijal učení, začali všichni lidé Šambhaly meditovat a vstoupili na buddhistickou cestu milující laskavosti a zájmu o všechny lidské bytosti. Nejen králové, ale všichni ostatní obyvatelé království se tak stali velmi vyspělými lidmi.“

 

,,Legenda v Tibetu“

,,Mezi Tibeťany je rozšířena víra, že království Šambhala může být ještě objeveno, skryté někde ve vzdáleném himálajském údolí. Je rovněž známo množství buddhistických textů, které poskytují detailní, ale obtížně srozumitelné pokyny k tomu, jak Šambhalu najít, ale názory se liší v tom, zda popisy mají být brány doslovně, nebo jen metaforicky. Mnoho textů také detailně popisuje samotné království. Například podle Velkého komentáře ke Kalačakře od uznávaného buddhistického učitele z minulého století Miphama, je země Šambhala severně od řeky Sita a je rozdělena osmi horskými hřebeny. Palác Rigdenů, královských vládců Šambhaly, je postaven na vrcholu kruhovité hory ve středu země. Mipham říká, že tato hora se nazývá Kailasa. Palác jménem Kalapa se rozkládá na mnoha čtverečních mílích. Před ním, směrem k jihu, je krásný park Malaya a ve středu parku je chrám zasvěcený Kalačakře, který postavil Dawa Sangpo.“

 

,,Zmizení Šambhaly“

,,Další legendy říkají, že království Šambhala zmizelo před mnoha staletími ze zemského povrchu. Celá společnost se v určité době stala osvícenou a království se povzneslo do jiné, více nebeské říše. Podle těchto legend rigdenští králové ze Šambhaly stále sledují lidské záležitosti a jednoho dne se vrátí na zem, aby zachránili lidstvo před zkázou. Mnoho Tibeťanů věří, že velký bojovník, král Gesar z Lingu, byl veden a inspirován rigdenskými králi a moudrosti Šambhaly. V tom se odráží víra v nebeskou existenci království. Neznamená to, že by Gesar do Šambhaly jezdil, jeho spojení s královstvím bylo duchovní. Gesar žil přibližně v 11. století a vládl v provinčním království Ling, které se nachází ve východním Tibetu v provincii Kham. Po skončení jeho vlády se pověsti o jeho úspěších vládce a bojovníka rozšířily po celém Tibetu a staly se nakonec největším eposem tibetské literatury.“

 

,,Gesar porazí síly temna“

,,Některé legendy říkají, že Gesar znovu přijede ze Šambhaly v čele vojska, aby porazil ve světě síly temna. V nedávné době někteří západní učenci vyjádřili názor, že Šambhala by skutečně mohla být jedním z království, která jsou historicky dokumentovanými královstvími starověku, jako je například království Zhang-Zhung v centrální Asii. Mnoho učenců však pojímá legendy o Šambhale jako pouhý mýtus. I když je snadné odbýt otázku království Šambhala tím, že jde o čirý výmysl, je současně možné vidět v této legendě hluboce zakořeněné a velice živé lidské přání po dobrém a plném lidském životě. Ve skutečnosti mezi mnoha tibetskými buddhistickými učiteli existuje dlouho tradice, která nechápe království Šambhalu jako nějaké vnější místo, ale pojímá je jako základ nebo kořen bdělosti a zdraví, který existuje jako potenciál v každé lidské bytosti. Z tohoto hlediska není důležité rozhodnout, zda je království Šambhala smyšlenka nebo skutečnost.“

Obrazek

Doporučená literatura :

* Alois Bauer : Šamballa : Příběh o cestě za osudem

* James Redfield : Tajemství Shambhaly

* Luboš Bělka : Buddhistická eschatologie – Šambalský mýtus

* Trungpa : Shambhala – posvátná cesta bojovníka

Nicholas Roerich : Zářící Šambhala

Victoria LePage : Šambhala - Tajemství duchovní říše

 

Zdroj – Matrix-2012.cz

WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW