Velké lidské KOSTRY nebo-li OBŘÍ LIDÉ - Děsivé ÚDOLÍ - Nejsvětější PŮDA v Anglii - Estonská ZÁHADA
LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL
Velké lidské kostry nebo-li Obří lidé 
,,Nálezy obrovitých koster humanoidů, tedy lidem podobných bytostí, jsou hlášeny z celého světa, ale pravděpodobně nejvíce jich pochází ze Severní Ameriky, kde se v průběhu 18. století roztrhl pytel s neobvyklými objevy."
,,Roku 1833 četa vojáků při kopání výkopu odkryla gigantickou lidskou kostru, která byla obklopena obrovskými zbraněmi. Velká lebka obsahovala dvě řady zubů."
,,Ve státě Ohaio byla nalezena hliněná rakev popsaná podivnými hyeroglyfy a uvnitř byly obrovité humanoidní ostatky."
,,U města Warren v Minnesotě se našlo deset koster, jakýchsi bytostí obou pohlaví."
,,Mohyla u města Toledo měla zase skrývat dvacet sedících koster, jejichž lebky byly otočeny na východ. Byly mnohem mnohem větší než lidé a navíc před každou bytostí byla mísa s podivnými hieroglyfy."
Unikátní objev obřích koster Gruzie, srpen 2008
,,Senzační archeologický objev lidských kostí neobvykle velkých rozměrů. V Gruzinské oblasti Haragulsk nedaleko Borjomi byly v jeskyni nalezeny kosti obra. Podle legend, které si po staletí předávají místní lidé, obývala tuto oblast podivná stvoření – obři. Nyní se tyto legendy staly realitou. Po prvním průzkumu vědci zjistili, že nalezená lebka je téměř trojnásobně veliká než mají moderní lidé. Podle kostí pak stanovili výšku jedince, kterou měl za svého života. Obr byl vysoký 2,5 – 3 metry. Ale kostry se nalezly i o hodně vyšší."
,,Podle legend obývali obři oblast hor Borzhomi před 25 tisíci lety. Geologové prokázali, že tuto oblast kdysi postihlo velké zemětřesení, které změnilo povrch."
Lidé byli obři
,,V historických kronikách 19. století jsou popisovány nálezy koster lidí neobvykle vysokého růstu."
,,V roce 1821 byly nalezeny ve státě Tennessee trosky kamenné zdi, a pod ní dvě kostry lidí vysokých 215 centimetrů. Ve Wisconsinu během výstavby skladu na obilí nalezli pracovníci v roce 1879 velké obratle, kosti a lebku „neuvěřitelné velikosti“.
,,V roce 1885 v Gasterville (Pensylvánie) objevili archeologové kamennou hrobku s kostrou člověka vysokého 215 centimetrů. Na stěnách krypty byly vysekány obrázky primitivních lidí, ptáků a zvířat."
,,V roce 1898 v Porúří (Německo) vykopali horníci zkamenělé kosti lidí vysokých od 210 do 240 centimetrů."
,,V roce 1890 otevřeli egyptští archeologové kamenný sarkofág zasypaný hlínou, kde byly dvoumetrová mumie žen a dětí. Tyto tzv. ďábelské mumie se dramaticky liší od starověkých egyptských mumií. Podobné pozůstatky mužů a žen s červenými vlasy byly objeveny roku 1912 v jeskyni nedaleko Lovloke (Nevada). Ženské kostry měřili dva metry a mužské asi tři metry!"
Australský „megathropus"
,,V blízkosti Basarsty se podařilo horníkům najít zkamenělé obrovské lidské stopy. Podle australských antropologů se růst těchto lidí, které nazývají megathropus, pohyboval od 210 do 365 centimetrů."
,,Podobné kostry tzv. megathropusů se nachází v Číně. Z nálezů fragmentů zubů a čelistí vypočítali vědci rozměry člověka: obři z Číny měřili 3 až 3,5 metru a jejich hmotnost musela být cca 400 kg."
,,V říčních usazeninách v oblasti Basarsty se nalézají kamenné artefakty neobvykle velké hmotnosti a velikost – nářadí, nože a sekery. Je nepravděpodobné, aby moderní Homo sapiens využíval tyto nástroje o hmotnosti 4 až 9 kilogramů."
,,V roce 1985 zkoumala popisovanou oblast antropologická expedice. Provedené vykopávky vynesly nečekaný objev: mimo jiné zkameněliny, našli zub vysoký 67 milimetrů a široký 47 milimetrů. Majitel zubu musel být vysoký minimálně 7,5 metru s hmotností cca 370 kg! Radiokarbonovou metodou bylo určeno stáří zubu na celkem devět milionů let."
,,V roce 1971 (Queensland) vyoral zemědělec Stephen Walker na svém poli kus čelisti se zuby vysokými pět centimetrů. V roce 1979, v Megalong Valley (Blue Mountains), našli místní obyvatelé obrovský kámen vyčnívající nad hladinu s otisky obrovské nohy s pěti prsty. Prsty „meganohy“, podle výpočtu by musela být 60 centimetrů dlouhá, měřily 17 centimetrů."
,,Poblíž Melgoa byly nalezeny tři otisky nohou velkých 60 centimetrů na délku a 17 centimetrů na šířku. Délka obřího kroku je 130 centimetrů. Podle odborníků zůstaly zkamenělé stopy uzavřeny v sopečné lávě po miliony let. Fosilní stopy jsou hodně staré, vznikly mnohem dříve než se v Austrálii objevil první Homo sapiens (pokud je teorie evoluce správná..)."
,,Obrovské otisky ve vápenci (River Makley) jsou stejně staré. Otisk prstu má šířku 25 centimetrů. Je zřejmé, že Australští domorodci nebyli prvními obyvateli kontinentu. Je zajímavé, že v jejich legendách jsou vzpomínáni obři, kteří pobývali právě v těchto území."
Jiné obří důkazy
,,Ve staré knize „Historie a starověk“, která je nyní uložena v Oxfordské univerzitní knihovně je zaznamenán středověký nález obří kostry v Cumberland. Délka kostry je 4 metry a zuby tohoto velkého muže jsou vysoké 17 centimetrů."
,,V Nevadské pouštní oblasti se od nepaměti ryžuje zlato. V roce 1877 si horník náhodou všiml něčeho podivného, co vyčnívalo ze strmé skály. Byla to zkamenělá lidská holenní kost. Horníci opatrně vysvobodili nález ze skály a odvezli jej do Evrek Stone. Zkamenělá kost byla uvězněna v křemenu a na první pohled vypadala, že je hodně stará. Noha byla zlomena nad kolenem, kolenní kloub byl částečně zachovalý. Lékaři, po přezkoumání nálezu, dospěli k závěru, že zkamenělá kost patří nepochybně člověku. Ale nejvíc fascinující provedené antropologické měření. Velikost nohy byla od kolena po patu 97 centimetrů a vlastník takové končetiny byl za svého života vysoký 3 metry a 60 centimetrů. Ještě více nepochopitelné je stáří křemene, ve kterém byla zkamenělina nalezena – 185 milionů let. To byla podle současného datování éra dinosaurů. Objev vyvolal antropologickou senzaci a na místo byla vyslána výzkumná expedice v naději, že objeví zbývající část kostry. Ale bohužel, nic jiného nebylo objeveno."
,,V roce 1936 zkoumal německý antropolog a paleontolog Larson Kohl obří lidské kostry nalezené na břehu jezera Elayzi ve střední Africe. 12 mužů pohřbených v hrobu mělo za svého života výšku od 350 do 375 centimetrů. Je zvláštní, že jejich lebky byly zkoseny k bradě a měly dvě řady horních i dolních zubů."
,,Během druhé světové války v Polsku, byly při hromadných popravách a kopaní obřích jam, nalezeny zkamenělé lebky 55 centimetrů vysoké lebky. To je téměř třikrát více než u moderního dospělého člověka. Gigant byl za svého života vysoký minimálně 3,5 metru."
Obří lebky
,,Ivan T. Sanderson, přední zoolog, byl v šedesátých letech častým hostem americké televizní show „Saturday Night“. V roce 1950 obdržel od zvědavého diváka dopis. Alan Makshira z Aljašky v něm popisoval objevy, který učinili při práci buldozerem na stavbě silnice. Pracovníci objevili ve dvou pohřebních pahorcích obrovské zkamenělé lebky, obratle a kosti dolních končetin. Výška lebky dosahovala 58 centimetrů a na šířku měla 30 centimetrů. Starobylí obři měli dvojnásobný počet zubů, plochou hlavu, v horní části lebky byl kruhový otvor."
,,Je nutné poznamenat, že v nedávné době některé domorodé kmeny v Severní Americe deformovali hlavy kojenců. Nuceně tím prodlužují a zplošťují lebku – po vzoru pradávných bohů? Nalezené kosti a obratle měly trojnásobnou velikost než dnešní člověk. Délka holenní kosti se pohyboval od 150 do 180 centimetrů - výška dnešního člověka. "
,,Z diamantového dolu v Jižní Africe byl v roce 1950 dovezen ke zkoumání obrovský kus lebky vysoké 45 centimetrů. Nad očními oblouky se nacházely dva podivné výrůstky připomínající malé rohy. Antropologové určili stáří lebky na – asi devět milionu let."
,,Toto jsou záhadné objevy, kterých se již udály desítky. Nikdo je systematicky ještě nezkoumal, a proto chybí odpověď na otázku, komu vlastně patřily. Je možné, že báje o obrech žijících mezi lidmi nebyly vůbec smýšlené !"
Týdeník Spirit a WM magazín
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Údolí bezhlavých
,,Jsou místa, kterým se rozumný člověk raději vyhne, zvláště pokud na nich dochází k nejrůznějším nešťastným a temným událostem. Mezi ně bezesporu patří údolí u řeky Nahanni v severozápadní Kanadě. O této neobydlené lokalitě řada záhadologů hovoří jako o Údolí bezhlavých. A věřte, že to má své opodstatnění. Od nejbližší vesnice je místo vzdálené zhruba den cesty. Kdysi se sem stahovali dobrodruhové, protože si mysleli, že tu najdou zlato. Jenže lidé se tu záhadně ztrácejí, někteří zmizeli v divočině beze stopy, v případě jiných byla po čase objevena těla, ale bez hlavy! Není divu, že je místo opředeno hrůzostrašnými historkami a záznamy o z policejních archivů potvrzují, že tu není vše v pořádku."
,,V roce 1898 tu zmizelo šest horníků. O sedm let později se při průzkumu kaňonu ztratili bratři MacLeodovi a jejich společník Robert Veer. Bezhlavá těla našel jakýsi lovec asi po třech letech. To vyvolalo četné spekulace. Roku 1921, 1922 a 1936 tu zmizeli další lidé, jejich ostatky byly nalezeny, lebky chyběly. V období mezi lety 1940 až 1962 tu prokazatelně zahynulo několik desítek lovců, policistů a myslivců. Pokud se těla našla, hlavy byly obvykle pryč. Mezi hypotézami vyšetřovatelů těchto případů figurovaly útoky banditů, medvěda grizzlyho a podobně. V roce 1965 se do oblasti vypravila německo-švédská expedice, šlo o pokus tuto podivnou bizarní záhadu vyřešit. Nikdo ze zúčastněných se ale nevrátil, i je údolí pohltilo."
,,Vlastní verzi vysvětlení případu nabízejí indiáni kmene Naha, kteří v blízkosti údolí mají osadu. Podle nich za vším stojí soskvachi - zdejší varianta lesní bytosti podobné yettimu."
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Nejsvětější půda v Anglii
,,Již po mnoho staletí představuje městečko Glastonbury v Somersetu jak pro pohany, tak i pro křesťany „nejsvětější půdu v Anglii“. Okolní krajině vévodí kuželovitý kopec Glastonbury Tor. Pohané jej považovali za bránu do světa nadpřirozených bytostí a ztotožňovali jej s Ostrovem jablek či Skleněným ostrovem z keltské mytologie a s Avalonem, kde „někdejší i budoucí král“ Artuš čeká na zavolání. Podle křesťanských pověstí založil svatý Josef z Arimathaey pod zmíněným kopcem opatství s prvním britským kostelem. V jeho kališní studni ukryl svatý grál (pohár, ze kterého pil Ježíš při poslední večeři) a zasadil zde svou hůl, ta se přeměnila v Glastonburský hloh, který kvete ještě na Vánoce.“
,,Lze bez nadsázky říci, že vrch vzdoroval křesťanské víře, kostel svatého Michala, postavený na jeho vrcholu, se zřítil při jednom zemětřesení a do dnešního dne se dochovaly jen jeho trosky z pozdější doby."
,,Úcta, kterou dávní Britové chovali ke kopcům, vedla k tomu, že kolem roku 2750 př.n.l. vytvořili podobný umělý kopec. Vědci spočítali, že na jeho vybudování museli vynaložit více času, úsilí a hmotných statků, než dnešní lidé na vesmírné projekty. Dlouhá léta trvalo, než vystavěli Silbury Hill ve Wiltshiru, na který bylo podle odhadu zapotřebí 35 miliónů košů hlíny. Tento čtyřicet metrů vysoký kopec je vůbec největší evropskou mohylou vybudovanou člověkem. Vykopávky odhalily technickou zručnost tehdejších lidí, ne však důvod, proč kopec vystavěli. Nesloužil ani jako pohřebiště, ani jako pevnost, neboť postrádá obranné valy. Jeho umístění ani tvar nenaznačují, že mohlo jít o astronomickou observatoř.“
,,Myšlenka, že by se mohlo jednat o určitý orientační bod v prehistorickém signalizačním systému byla také vyloučena, neboť v blízkém okolí se vyskytují tři vyšší přirozené kopce. Téměř s určitostí můžeme tedy říci, že se jedná o dávné posvátné místo. Také se mluví o tom, že Silury je obrovskou hliněnou skulpturou, znázorňující bohyni matku.“
,,Záhada umělého kopce v Silbury se stala podnětem pro vytváření dalších teorií. Jednou z nich je názor, že do Anglie připlula „vědecká“ expedice ze starověkého Egypta, aby zde vybudovala kamenné kruhovité stavby Stonehenge a Avebury a nad hrobem svého vůdce navršila Silbury Hill.“
ggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggg
Estonská záhada
,,V nedávné době se vyrojily informace o tom, že zahraniční badatelé požádali estonskou vládu o povolení vykopávek a průzkumových prací v blízkosti Tallinu, v osadě Merivjalja. Co je sem láká ?"
,,To je stará historie, kterou, jak se zdá, se jisté kruhy rozhodly znovu otevřít. Vše začalo v podstatě v polovině šedesátých let, kdy jeden z obyvatel osady Merivjalja (měl to být zdejší autoopravář) kopal na zahradě studnu. Narazil prý na podivný kovový předmět, jakousi desku. Dalo mu hodně práce, než vyčnívající část rozbil sbíječkou a konečně narazil na vodu. Kovové úlomky vyhodil, jen několik kousků si nechal na památku."
,,O peripetiích s kopáním studny a podivné kompaktní překážce vyprávěl svému známému, chemikovi. A tak se kousek kovu v roce 1969 dostal i do tallinského institutu, ovšem specialisté si ho poprvé blíže prohlédli až v roce 1983. Byli šokováni ! Takový kov ještě nikdy neviděli. Označili ho jako objekt M a začali podrobně zkoumat. Byl rozřezán diamantovými pilami na tenké plátky (kov několik pil vyřadil z provozu, obsahoval totiž neuvěřitelně tvrdé a různorodé mikročástice vzácných kovů - wolframu, germania, india, zirkonia, molybdenu, kobaltu, stříbra a podobně, měly navíc různé formy - pravoúhlé, kapkovité, křížkové, kvítkové aj. a zpevnění napomáhala i nitkovitá vlákna z vápníku, křemíku a železa)."
,,Kov s udivující strukturou prošel rukama vědeckých kapacit tehdejšího Sovětského svazu, byl prohlížen elektronickými mikroskopy, byly na něm provedeny nejrůznější testy a laserové analýzy."
,,Výsledky ukázaly, že obsahuje celkem 38 prvků, přičemž mnohé z nich se vedle sebe v přírodě nevyskytují. Kov nevykázal radioaktivitu, ale byl silně magnetický. Vědci uvedli, že jde o železo-křemičito-vápenatý materiál, strukturou podobný kovovému sklu. Slitinu podobného druhu ovšem v té době nikdo neznal, nedokázal vyrobit. Vyznačovala se vysokou žáruvzdorností a odolností vůči kyselinám. Specialisté mínili, že by se takový materiál dal vyrobit práškovou metalurgií za velmi vysokého tlaku. Ale tak vysokého tlaku, že ho za dostupných možností vědy a techniky na Zemi dosáhnout nelze ! Vědci vyloučili, že byl tento materiál vyroben na Zemi, zároveň zamítli vysvětlení, že by snad mohlo jít o kovový meteorit. Rada ministrů SSSR poté zakázala jakékoli údaje o nálezu publikovat, veškeré zprávy podléhaly utajení. V roce 1984 mělo být z místa původního nálezu podle některých badatelů vyzvednuto několik dalších vzorků kovu a byl proveden průzkum terénu pozemku. Dá-li se věřit neoficiálním zprávám, výpočty specialistů naznačily, že tam v zemi leží šikmo položený předmět diskového tvaru o průměru kolem 15 metrů a celkové hmotnosti kolem 200 tun."
,,Další výzkum byl prý pro nedostatek finančních prostředků zastaven. Občané osady Merivjalja opakovaně vypověděli, že v domě a na zahradě, kde se má tajemný předmět v podzemí nacházet, se dějí podivné věci a jsou zde časté poruchy elektroinstalace. V květnu 1991 místo zkoumala japonská expedice, ale brzy se ukázalo, že nemá potřebná povolení a Japonci byli z Estonska vyhoštěni. Několik ruských senzibilů tvrdí, že objekt je v půdě již od desátého století našeho letopočtu. Někteří se netají názorem, že je mimozemské konstrukce. Mají pravdu ? To se dozvíme jedině za předpokladu, že budou do estonské osady vpuštěni odborníci a obnoví se průzkumné práce."
SPIRIT
gggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggg
